Památník rozloučení
Památník rozloučení | |
---|---|
![]() Památník rozloučení (Farewell Memorial) v průchodu hlavního nádraží | |
Základní údaje | |
Autor | Jan Huňát (návrh Stuart Mason) |
Rok vzniku | 2017 |
Datum odhalení | 27. května 2017 |
Připomíná | Nicholas Winton |
Popis | |
Materiál | Sklo, dveře vlaku |
Umístění | |
Umístění | Praha hlavní nádraží |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′58,44″ s. š., 14°26′8,76″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c8/116_47_Prag%2C_Abschiedsdenkmal_03_2023-06-17.jpg/220px-116_47_Prag%2C_Abschiedsdenkmal_03_2023-06-17.jpg)
Památník rozloučení je v pořadí již druhý památník spojený s tzv. Wintonovými vlaky.Byl slavnostně odhalen dne 27. května 2017 na pražském Hlavním nádraží.[1]
Historie vzniku
Původní nápad na památník se zrodil nedlouho před rokem 2017 v hlavě Hugo Maroma[2] – též jednoho z Wintonových dětí.[3] Vznik památníku rozloučení inicializovaly dvě ze zachráněných Wintonových dětí: Zuzana Marešová a v Anglii žijící lady Milena Grenfell-Baines MBE (rozená Fleischmannová[4]).[1] Sbírka finančních prostředků na památník rozloučení se konala od července 2016 do dubna 2017 a organizoval ji spolek „Farewell Memorial“,[5] založený Wintonovými dětmi.[6]
Poslání
Památník je trvalým místem[6] připomínajícím odvahu rodičů (tzv. Wintonových dětí) poslat své děti do neznáma, oceňuje jejich lásku jakož i fatální rozhodnutí, které většině židovských dětí umožnilo odjezd do Spojeného království a tím jim zachránilo život.[1][6]
Popis památníku
Památník má podobu přesné repliky dřevěných dveří s vnějším oplechováním z osobního vagónu III. třídy řady Ca osobního vlaku. Jedná se o identický vagón, jakým v roce 1939 vycestovalo z Prahy (díky Siru Nicholasi Wintonovi) 669 převážně židovských dětí.[6] Návrh památníku rozloučení vypracoval Stuart Mason, autorem skleněné výzdoby je sklář Jan Huňát.[4][p 1] Inspirací k vytvoření památníku byl jeho tvůrci originální vagón použitý k transportu Wintonových dětí. Tento vagón se dochoval v bratislavském muzeu. Prosklená část dveří vagónu je tvořena skleněnou deskou, která má z jedné strany utavené „odlitky“ dětských rukou a z druhé strany ruce dospělých.[6] Skleněné odlitky byly vytvořeny podle rukou Mileny Grenfell-Bainsové a Zuzany Marešové a pravnoučat jedné z nich.[3] Památník je z bronzu, je umístěn na mramorovém podstavci s dvojjazyčným nápisem „PAMÁTNÍK ROZLOUČENÍ – FAREWELL MEMORIAL“[7] a nachází se v průchodu z odjezdové haly k nástupištím pod kupolí secesní Fantovy kavárny.[3] Na levé straně od památníku na stěně průchodu je umístěna kamenná doprovodná pamětní deska s následujícím textem:
Památník rozloučení je symbolem odvahy a lásky všech rodičů, kteří v letech 1938 a 1939, bez ohledu na vlastní osud, posadili své děti do vlaků, se slzami v očích i srdcích jim zamávali a poslali je do bezpečí, aby jim zachránili život. Většina rodičů zahynula během Holokaustu.Wintonovy děti, česká část textu na doprovodné kamenné pamětní desce, zdroj: foto doprovodné desky
Dle informací SŽDC byl 9. června 2019 památník poškozen pouličními vandaly. Od tohoto dne jsou na skleněném reliéfu praskliny. Pachatel nebyl dosud dopaden.[zdroj?]
První památník Nicholase Wintona
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Wintons_Prague_memorial_by_Flor_Kent_-_1.jpg/220px-Wintons_Prague_memorial_by_Flor_Kent_-_1.jpg)
Na prvním nástupišti hlavního nádraží v Praze se nachází již jeden památník připomínající sira Nicholase Wintona. Jeho autorkou je sochařka Flor Kentová.[p 2] Sousoší znázorňuje tři postavy (vymodelované podle skutečných osob):
- Nicholase Wintona,
- vnučky jednoho ze zachráněných dětí a
- chlapce, podobajícího se tříletému Hansimu, jenž přijel posledním vlakem do Anglie.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Jan Huňát je český sklář, absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě. Po ročním působení ve sklárně Moser se pět let zabýval (v irském Galway) výrobou skla na zakázku a restaurováním vitráží v kostelech, katedrálách a univerzitách. V těchto činnostech pak pokračoval dál v Austrálii. Po návratu do České republiky zahájil uměleckou činnost v oblasti moderního designu. Jan Huňát spolu se svým otcem Alexandrem založili v Terezíně muzeum Křišťálový dotek. Jedná se o světově ojedinělé muzeum otisků dlaní českých i světově významných osobností v křišťálovém skle..
- ↑ Sochařka Flor Kentová se narodila ve Venezuele, žije v Londýně a dlouhodobě se zajímá o předválečné akce na záchranu židovských dětí.[4]
Reference
- ↑ a b c OPPELT, Robert. Nový Památník rozloučení. Wintonovy děti tak děkují za odvahu [online]. MAFRA, 2017-05-24 [cit. 2017-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Hugo Marom (1928) [online]. Paměť národa, 2017-05-27 [cit. 2017-05-29]. Příběhy 20. století. Dostupné online.
- ↑ a b c ČTK; iDNES.cz. „Wintonovy děti“ v Praze odhalily památník odvahy svých rodičů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-05-27 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c Památník rozloučení na Hlavním nádraží - Wintonovy děti [online]. Ženy s.r.o. [cit. 2017-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-12.
- ↑ Farewell Memorial - Památník rozloučení z.s. [online]. [cit. 2017-05-27]. Výpis z obchodního rejstříku: IČO: 05193303; Právní forma: Spolek; Účel nadace: Postavení a údržba památníku připomínajícího odjezd dětí do Velké Británie vlaky organizovanými Sir Nicholas Winton v roce 1939 a jejich rozloučení s rodiči před cestou do neznáma. Organizování přidružených kulturních a společenských akcí. Vybírání příspěvků na předmět činnosti spolku.. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Wintonovy děti odhalí v sobotu vzpomínku svým rodičům [online]. Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism, 2017-05-24 [cit. 2017-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Valediction Memorial [online]. [cit. 2017-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-22. (anglicky a česky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Památník rozloučení v Praze na Hlavním nádraží na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Hangman'sDeath, Licence: CC0
Die Gedenktafel des Abschiedsdenkmals für jüdische Kinder am Hauptbahnhof in Prag.
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Památník rozloučení na Hlavním nádraží
Autor: Luděk Kovář – ludek@kovar.biz, sculptor Flor Kent, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník sira Nicholase Wintona na pražském hlavním nádraží, odhalený při příležitosti vypravení „Winton Train“ 1. září 2009, sochařka Flor Kentová