Památník zapadlých vlastenců

Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou
Zimní pohled na bývalou paseckou faru, dnes Památník zapadlých vlastenců, součást Krkonošských muzeí Správy KRNAP
Zimní pohled na bývalou paseckou faru, dnes Památník zapadlých vlastenců, součást Krkonošských muzeí Správy KRNAP
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoPaseky nad Jizerou
AdresaPaseky nad Jizerou 121
ZakladatelJosef Waldmann
Založeno1958
Původní účel budovyKatolická fara
Vyhledávané exponátyHousle výrobců z Krkonošské houslařské školy, Škrabálkův mechanický betlém, historická opona paseckých ochotníků
NávštěvníciPrůměrně 5000 (2022/2023) (v roce 2022: 4982, 2023: 4939)
Zeměpisné souřadnice50°43′26,51″ s. š., 15°24′2,39″ v. d.
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník zapadlých vlastenců, jedna z expozic Krkonošských muzeí Správy KRNAP, zaměřená na písmáctví, krkonošskou houslařskou školu, ochotnické divadlo a život v západních Krkonoších v 19. a první polovině 20. století, se nachází v obci Paseky nad Jizerou v západních Krkonoších v sousedství kostela sv. Václava z konce 18. století.

Historie

Památník zapadlých vlastenců vznikl v roce 1958[1] v prostorách bývalé farní budovy zásluhou několika paseckých nadšenců v čele se sbormistrem a místním horákem Josefem Waldmannem a díky ochotným dárcům vzácných rodinných památek původně jako literární památník věnovaný památce písmáka, houslaře a učitelského pomocníka Věnceslava Metelky. Jeho osobností se inspiroval Karel Václav Rais ve svém románu Zapadlí vlastenci. Samotná budova fary hraje v románu významnou roli, zobrazená na řadě autentických ilustrací Adolfa Kašpara.[2]

Zájem veřejnosti vedl k postupnému rozšiřování sbírek a výstavních prostor. V roce 1975 byla otevřena nová expozice, seznamující návštěvníky s bohatými kulturními tradicemi obce. V roce 1979 se stala součástí Krkonošských muzeí Správy KRNAP a byla doplněna stálou výstavou krkonošské houslařské školy[3][4][5][6], která představuje Věnceslava Metelku jako zakladatele a Paseky jako kolébku zdejšího, později světoznámého, houslařství. Unikátní sbírka hudebních nástrojů zahrnuje práce prvních paseckých houslařů a jejich žáků až po současné houslaře ze slavných rodů Pilařů a Špidlenů.[1]

Roku 2005 byla vlastivědná expozice přebudována tak, aby poskytovala hlubší a bohatší informace z historie, spolkového života, živností, řemesel a průmyslu obce od 19. do poloviny 20. století. Vedle ukázky tkalcovského řemesla na dvou ručních stavech je i dnes možné nahlédnout do tajů soustružnické dílny vybavené dřevoobráběcím soustruhem a souborem nářadí z konce 19. století. Dokladem lidového umění je pohyblivý betlém bratří Škrabálků z počátku 20. století.[1]

V letech 2017 a 2018 proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu a celá výstavní expozice bvla modernizována. Projekt byl oceněn 3. místem v soutěži Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2018.[7]

Galerie

  • Památník zapadlých vlastenců v zimě 2021
    Památník zapadlých vlastenců v zimě 2021
  • Z expozice Památníku zapadlých vlastenců - stará škola a ochotnické divadlo
    Z expozice Památníku zapadlých vlastenců - stará škola a ochotnické divadlo
  • Památník zapadlých vlastenců - expozice Krkonošské houslařské školy
    Památník zapadlých vlastenců - expozice Krkonošské houslařské školy

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Památník zapadlých vlastenců. internetová stránka Správy Krkonošského národního parku. [online]. Správa Krkonošského národního parku [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ RAIS, Karel. Zapadlí vlastenci. Praha: Albatros, 1974. 278 s. 
  3. ↑ ŽŮRKOVÁ, Tereza. Písmák Věnceslav Metelka, zakladatel krkonošské houslařské školy [online]. Národní muzeum, 2022-01-12 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ REJMONTOVÁ, Markéta. Krkonošská houslařská škola, bakalářská práce [online]. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Fakulta umění, 2014-04-23 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ PILAŘOVÁ, Eliška. Počátky české houslařské školy v Pasekách nad Jizerou souvisí s písmákem Věnceslavem Metelkou. Český rozhlas Hradec Králové [online]. Český rozhlas, 2021-02-13 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ VOJTA, Pavel. Stavba houslí a osobnost Václava Lance, diplomová práce [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2011 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky Ceny Gloria musaealis za rok 2018. Internetové stránky Asociace muzeí a galerií ČR [online]. Asociace muzeí a galerií ČR, 2019-05-16 [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Související stránky

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Památník zapadlých vlastenců - interiér.jpg
Autor: Kamila Antošová, Licence: CC BY 2.5
Návštavníci houslařské expozice Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou
PZV Paseky nad Jizerou zima 21.jpg
Autor: Jakubkaspar75, Licence: CC BY-SA 4.0
Zimní pohled na bývalou paseckou faru, dnes Památník zapadlých vlastenců, součást Krkonošských muzeí Správy KRNAP.
Památník zapadlých vlastenců - z expozice.jpg
Autor: Kamila Antošová, Licence: CC BY 2.5
Expozice staré školy a ochotnického divadla v Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou.