Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti
| Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti | |
|---|---|
 Pamětní deska (27. června 2023) | |
| Základní údaje | |
| Autor | Gymnázium Paměti národa - studentský spolek Fututo mjr. v.v. Karel Bažant |
| Rok vzniku | 1996 / 2023 |
| Datum odhalení | 28. října 1996 / 27. června 2023 |
| Investor | veřejná sbírka |
| Popis | |
| Materiál | kov (hnědý podklad, pozlacené písmo) |
| Umístění | |
| Umístění | na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia ČR |
| Stát |  Česko |
| Adresa | Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice |
| Zeměpisné souřadnice | 14°25′53,03″ s. š., 50°6′12,35″ v. d. |
  Policejní prezidium ČR Policejní prezidium ČR na mapě Prahy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti se nachází na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice.[1][2] Kovová deska s hnědým podkladem a s pozlaceným písmem obsahuje příjmení, jména, data narození a úmrtí dvaceti pěti příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) popravených komunistickým totalitním režimem v letech 1948 až 1989[3] za to, že organizovali útěky osob přes hranice nebo se podíleli na III. odboji jako členové protikomunistických skupin.[4]
Historický exkurs
Po únorovém převzetí moci komunisty v Československu v roce 1948 docházelo k postupné personální výměně příslušníku bezpečnostních sborů. Obměna spočívala v hromadném přijímání nových, režimu „loajálních“ příslušníků za současného nuceného odchodu „politicky nespolehlivých“ členů, kterými byli především demokraticky smýšlející předváleční příslušníci prvorepublikové police a četnictva. Úsilí KSČ o vybudování ke komunistické státní politice loajálního Sboru národní bezpečnosti probíhalo od konce 40. let 20. století do počátku 50. let 20. století. Nucený odchod mnohých příslušníků bezpečnostních složek státu ze státní služby jen posílil jejich negativní postoj k novému nastupujícímu režimu a vehnal je do riskantních protirežimních aktivit III. odboje nebo posílil jejich touhu po dezerci či ilegálním odchodu z Československa. V souvislosti s protistátní činností (ať již zcela konkrétní nebo mnohdy vykonstruovanou) bylo do konce roku 1949 zatčeno více než 450 příslušníku SNB. Totalitní režim pak s pomocí soudní mašinerie „ocenil“ jejich skutečnou nebo domnělou protistátní „aktivitu“[p. 1] celou širokou paletou těch nejtěžších trestů. Zákon číslo 321/1948 Sbírky přiznával práva příslušníků SNB i členům Sboru vězeňské stráže; stejně tak sem patřili i příslušníci SNB, kteří sloužili u pohraničních útvarů. V 50. letech 20. století tak seznam osob – příslušníků SNB – popravených komunistickým režimem za účast na protistátních aktivitách zahrnoval 30 osob.[1]
Historie pamětní desky
Původní pamětní deska
Pamětní deska byla slavnostně odhalena po sametové revoluci dne 28. října 1996 za přítomnosti policejního prezidenta Oldřicha Tomáška, zástupců Konfederace politických vězňů České republiky a Českého svazu bojovníků za svobodu. Vznik pamětní desky inicioval Karel Bažant – jeden z vězněných příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Shromažďování historických údajů věnoval několik let badatelské historické práce a pamětní deskou chtěl vzdát čest svým kolegům, kteří se angažovali ve III. odboji, byli dopadeni, vězněni, souzeni a popraveni.[4][p. 2]
Z rozhodnutí policejního prezidenta Tomáše Tuhého byla pamětní deska v roce 2016 ze svého původního místa (ve vrátnici prezidia)[3] sňata a uložena do depozitáře v Muzeu Policie České republiky.[1][3] Důvodem odstranění desky v roce 2016 byla rekonstrukce recepce prezidia. Původní pamětní deska byla pod spodní hranou doplněna malou závěsnou vitrínou. Ta obsahovala pamětní medaili Konfederace politických vězňů České republiky.[4]
Nová pamětní deska
Nová verze pamětní desky s četnými úpravami (a rozšířeným počtem osob) proti desce původní byla slavnostně odhalena v úterý 27. června 2023 v 17 hodin v podloubí u vchodu do Policejního prezidia ČR v Praze. Na obnovení desky se podílela organizace Post Bellum (s ředitelem Mikulášem Kroupou), studenti Gymnázia Paměti národa a Karel Bažant,[4] který byl v roce 2023 stár 99 let.[3][4] Náklady na výrobu pamětní desky činily 50 tisíc Kč a studenti ji uhradili z veřejné sbírky.[3] Datový obsah pamětní desky i jednotlivé životopisy osob byly zdokumentovány historiky z Vojenského historického ústavu Ivo Pejčochem a Prokopem Tomkem[5] (viz kniha Policisté na popravišti: příslušníci SNB, popravení v Československu z politických nebo kriminálních důvodů v letech 1949-1962);[4] na zpracování seznamu se podíleli historikové z ÚSTR Libor Svoboda, Petr Mallota, badatel z Muzea Policie ČR Michal Dlouhý a ředitel muzea Radek Galaš. [3][4]
Fotogalerie
- Odhalení pamětní desky 27. června 2023
Čestná stráž u pamětní desky těsně po jejím slavnostním odhalení
Studenti Gymnázia Paměti národa s fotografií Karla Bažanta
Student Gymnázia Paměti národa s fotografií Karla Bažanta
Text na pamětní desce
| NA PAMÁTKU PŘÍSLUŠNÍKŮ SNB POPRAVENÝCH ZA ODPOR PROTI KOMUNISTICKÉMU REŽIMU | ||||
|---|---|---|---|---|
| BENEŠ | Bohuslav | 5. 12. 1919 | 8. 6. 1951 | [p. 3] |
| BABÍK | Pavol | 26. 1. 1924 | 30. 1. 1953 | [p. 3] |
| BULÍN | Přemysl | 24. 5. 1926 | 2. 10. 1952 | [p. 3] |
| CEÉ | Ladislav | 27. 2. 1910 | 1. 8. 1951 | [p. 3] |
| DOLEŽAL | Leopold | 27. 10. 1913 | 30. 8. 1952 | [p. 3] |
| FERIANC | Michal | 4. 1. 1924 | 20. 12. 1954 | [p. 3] |
| FRYČ | Václav | 3. 9. 1923 | 12. 4. 1951 | [p. 3] |
| FUKSA | Rudolf | 27. 11. 1930 | 9. 8. 1952 | [p. 3] |
| HAVLÍČEK | František | 7. 8. 1925 | 6. 9. 1950 | [p. 3] |
| HAVLÍČEK | František | 2. 12. 1908 | 12. 11. 1952 | |
| HOŠEK | Jan | 18. 5. 1904 | 6. 2. 1952 | [p. 3] |
| CHMELAŘ | Miroslav | 28. 3. 1928 | 2. 11. 1951 | |
| JAŠKO | Bernard | 22. 4. 1923 | 17. 2. 1951 | [p. 3] |
| JEŘÁBEK | Alois | 16. 1. 1927 | 15. 6. 1953 | [p. 3] |
| KALINAJ | Pavol | 23. 10. 1915 | 17. 2. 1951 | [p. 3] |
| KAROLÍK | Josef | 25. 9. 1930 | 11. 11. 1952 | [p. 3] |
| KMÍNEK | Josef | 27. 3. 1909 | 8. 8. 1952 | [p. 3] |
| LUDVÍK | Josef | 21. 10. 1912 | 8. 7. 1952 | [p. 3] |
| MACEJ | Josef | 22. 5. 1905 | 8. 8. 1952 | [p. 3] |
| RAJNOCH | Vladimír | 8. 3. 1925 | 4. 9. 1951 | [p. 3] |
| SPORKA | Josef | 8. 1. 1910 | 9. 10. 1951 | [p. 3] |
| STRMISKA | Karel | 1. 11. 1910 | 8. 8. 1952 | [p. 3] |
| ŠNAJDR | Václav | 3. 8. 1911 | 12. 11. 1952 | [p. 3] |
| VALENT | Pavol | 27. 7. 1914 | 28. 3. 1953 | [p. 3] |
| VOTAVA | František | 31. 3. 1927 | 8. 6. 1951 | [p. 3] |
| ČEST JEJICH PAMÁTCE | ||||
- Portrétní fotografie některých osob uvedených na pamětní desce
Odkazy
Poznámky
- ↑ Mezi souzené „nežádoucí“ aktivity patřila například pomoc politicky perzekvovaným osobám a jejich rodinným příslušníkům, zapojení do různých ilegálních skupin, kurýrní a převaděčské služby v pohraničí.[1]
- ↑ Karel Bažant (* 21. října 1924) sloužil mezi lety 1945 a 1948 jako příslušník leteckého sboru SNB. Po únoru 1948 s několika kolegy (letci RAF) chystal útěk na Západ (do Británie), ale jejich záměr byl prozrazen. Karel bažant byl 11. září 1948 zatčen StB na udání jedné z manželek letců. Byl několik měsíců vězněn, ale při soudním procesu byl pro nedostatek důkazů osvobozen a propuštěn na svobodu. K SNB se už nikdy nevrátil.[5] Po sametové revoluci v roce 1989 shromažďoval několik let údaje pro pamětní desku, která měla připomenout dvacet popravených příslušníků SNB a poté prosadil i povolení k její instalaci a odhalení. Deska obsahovala některé fakticky chybné údaje a po dokončené rekonstrukci recepce Policejního prezidia ČR v Praze nebyla opět instalována.[6]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Uvedená osoba má svůj symbolický náhrobek na Čestném pohřebišti III. odboje v severní části Ďáblického hřbitova v Praze 8 a zároveň je uvedena i na Seznamu osob na čestném pohřebišti III. odboje. (soupis symbolických hrobů na „Čestnm pohřebišti popravených a umučených z padesátých let – třetí odboj“.)
Reference
- ↑ a b c d Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti [online]. web: Pamětní místa / Praha 7 [cit. 2023-06-28]. O původní desce na adrese: Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice (GPS souřdnice : 50°6'11.598"N, 14°25'52.011"E). Dostupné online.
- ↑ Policejní prezidium České republiky (Strojnická 935/27, 17000 Praha 7 - Holešovice) [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-06-28]. GPS souřadnice: 50.1034317N, 14.4313986E (50°6'12.354"N, 14°25'53.035"E). Dostupné online.
- ↑ a b c d e f DANKOVÁ, Zdenka. Pamětní deska se jmény popravených příslušníků SNB se vrátí na policejní prezidium díky studentům Gymnázia Paměti národa [online]. web: The Epoch Times cz, 2023-06-25 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Čeští policisté na popravišti. Studenti Gymnázia Paměti národa prosadili uctění 27. 06. 2023 [online]. web: Paměť národa cz [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b KORCOVÁ, Lucie. Komunisté popravovali i příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Připomínat by je mohla pamětní deska [online]. web: Irozhlas cz, 2023-03-25 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Deska připomínající odbojné příslušníky SNB před lety zmizela z prezidia. Pamětník usiluje o její návrat [online]. web: Česká televize (ČT 24), 2023-02-26 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo a TOMEK, Prokop. Policisté na popravišti: příslušníci SNB, popravení v Československu z politických nebo kriminálních důvodů v letech 1949-1962. Vydání 1. Cheb: Svět křídel, 2013; 263 stran; ISBN 978-80-87567-36-4.
Související články
- Čestné pohřebiště III. odboje
- Seznam osob na čestném pohřebišti III. odboje
- Památník příslušníkům policie a četnictva
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Momentka ze slavnostního odhalení pamětní desky popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice. Student Gymnázia Paměti národa s fotografií Karla Bažanta (* 21. října 1924) iniciátora vytvoření pamětní desky.
Bernard Jaško (* 22. dubna 1923, Černová, dnes část Ružomberka – 17. února 1951, Bratislava) byl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti, který byl v roce 1951 popraven za vyzvědačství a ohrožení obrany republiky.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti se nachází na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice. Kovová deska s hnědým podkladem a s pozlaceným písmem obsahuje příjmení, jména, data narození a úmrtí dvaceti pěti příslušníků SNB popravených komunistickým totalitním režimem v letech 1948 až 1989 za to, že organizovali útěky osob přes hranice nebo se podíleli na III. odboji jako členové protikomunistických skupin.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Momentka ze slavnostního odhalení pamětní desky popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice. Čestná stráž u pamětní desky těsně po jejím slavnostním odhalení.
Vladimír Rajnoch (* 8. března 1925, Rajnochovice – 4. září 1951, Praha) byl československý člen protikomunistického odboje. Roku 1951 byl za svou činnost v odbojové skupině „Hory Hostýnské“ odsouzen za velezradu a rozvracení státu k trestu smrti.
Pavel Babík (* 26. ledna 1924, Rosina – 30. ledna 1953, Praha) byl československý člen zahraničního protikomunistického odboje. V roce 1951 byl zatčen na území republiky a odsouzen k trestu smrti za velezradu.
Pavol Kalinaj (* 14. července 1915, Bijacovce – 17. února 1951, Bratislava) pracovník Místního velitelství Sboru národní bezpečnosti v Bratislavě a oběť komunismu, popraven za vyzvědačství a ohrožení obrany republiky.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Momentka ze slavnostního odhalení pamětní desky popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice. Studenti Gymnázia Paměti národa s fotografií Karla Bažanta (* 21. října 1924)
.jpg)
Vazební fotografie Ladislava Ceé (zdroj: ABS).