Pamětní deska radiotelegrafistům
| Pamětní deska radiotelegrafistům | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Autor | akademický architekt Ivan Lalák |
| Rok vzniku | 2024 |
| Datum odhalení | 3. října 2024 |
| Připomíná |
|
| Popis | |
| Materiál | bronz |
| Umístění | |
| Umístění | na vnějším plášti budovy – bývalého hostince Na Staré |
| Stát |  Česko |
| Adresa | Butovická 510/10a v Praze 5 Jinonicích |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′58,52″ s. š., 14°22′2,18″ v. d. |
  Pamětní deska radiotelegrafistům Pamětní deska radiotelegrafistům na mapě Prahy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pamětní deska radiotelegrafistům – účastníkům československého protiněmeckého domácího odboje se nachází na vnějším plášti budovy bývalého hostince „Na Staré“ na adrese Butovická 510/10a v Praze 5 Jinonicích v historických místech dřívějších Butovic.[1][2]
Podrobněji
Bronzová pamětní deska připomíná památku dvojice radiotelegrafistů (Otto Linhart, Jindřich Klečka), kteří za Protektorátu Čechy a Morava (v letech 1940 až 1941) zajišťovali ilegální radiotelegrafické spojení domácího protiněmeckého odboje s exilovou československou vládou v Londýně.[1] V podkrovních místnostech objektu byly (s vědomím hostinského Jiřího Morsteina) přechovávány nelegální radiové stanice a také odsud radiotelegrafisté navazovali spojení (antény byly umístěny pod střechou na půdě hospody) a předávali šifrované depeše do Vojenské radiové ústředny ve Woldinghamu u Londýna.[1][2] Odbojářům – radiotelegrafistům – významnou měrou pomáhali i místní jinoničtí občané (převážně z řad členů zdejšího Sokola) tím, že umožnili ukrývat ve svých domech součásti vysílaček i celá zařízení. [3]
- Radiotelegrafiské odbojáři
Radiotelgrafista Otto Linhart
Radiotelegrafista Jindřich Klečka
Radiotelegrafní spojení získalo na důležitosti poté, co Německo v dubnu 1941 napadlo Jugoslávii a kurýrní spojení domácího odboje s exilovou vládou v Londýně bylo na této „balkánské cestě“ přerušeno. Vojenská ilegální radiostanice Sparta I byla 1. srpna 1941 přemístěna z hospody Na Staré do osamoceně v polích stojící budovy jinonického akcízu, odkud se intenzivně vysílalo mnoho depeší z bytu celního inspektora Karla Prokopa.[1]
- Další jinoničtí odbojáři
Hostinský v restauraci „Na Staré“ Jiří Morstein
Přednosta a inspektor Finančního úřadu potravní daně Karel Prokop
Syn Karla Prokopa – Miroslav Prokop
Po nástupu Reinharda Heyricha do funkce zastupujícího říšského protektora (28. září 1941) vystupňovala německá odposlechová služba Funkabwehr úsilí o zaměření nelegální vysílačky. V noci ze 3. na 4. října 1941 byla budova jinonického akcízu přepadena německými represivními složkami. Celnímu inspektoru Karlu Prokopovi se podařilo zatčení uniknout, ale radiotelegrafista Jindřich Klečka, který právě vysílal, si po úniku do podkroví akcízu v bezvýchodné situaci prostřelil hlavu vlastní zbraní. Zabavením radiostanice Sparta I v jinonickém akcízu se Němcům nadlouho podařilo ochromit spojení domácího odboje se zpravodajskou centrálou v Londýně.[1]
Vznik pamětní desky
Vznik pamětní desky inicioval spolek Za přívětivé Jinonice. Autorem návrhu pamětní desky je člen tohoto spolku – akademický architekt Ivan Lalák. Na pořízení desky přispěla radnice MČ Praha 5 částkou 30 tisíc Kč a zbylé náklady byly hrazeny ze zdrojů členů a členek spolku Za přívětivé Jinonice.[2]
Odhalení pamětní desky
Pamětní deska byla na budově slavnostně odhalena 3. října 2024 v dopoledních hodinách za značné pozornosti místního obyvatelstva. Slavnostního odhalení se účastnila starostka MČ Praha 5 Radka Šimková společně s historikem plukovníkem Michalem Burianem z Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ). Slavnostního aktu byl přítomen i starosta České obce sokolské Martin Chlumský.[2] Ceremoniál spojený s odhalením pamětní desky se konal pod záštitou ministryně obrany ČR Mgr. Jany Černochové.[3]
- Slavnostní odhalení pamětní desky
Texty na pamětní desce
V domě bývalého hostince Na Staré
bylo zajišťováno v letech 1940 – 1941
radiotelegrafní spojení
domácího odboje s československou
exilovou vládou v Londýně[3]
V horní a spodní části pamětní desky je morseovou abecedou vepsán vzkaz radiotelegrafistům – HRDINOVÉ DĚKUJEME[3] Na kovové liště, určené k položení kytek či uchycení věnce (pod pamětní deskou) je 5 teček (připomínka Prahy 5) a 7 vykřičníků (jako důrazné varování).
Historie pamětních desek a památníků odboje v Jinonicích
Původní deska z jinonického akcízu
Původní pamětní deska (z černého mramoru) připomínající pět obětí přepadení jinonického akcízu byla po skončení druhé světové války odhalena na budově akcízu v Řeporyjské ulici číslo popisné 55. Od roku 1988 se pamětní deska nacházela v opěrné zdi stanice metra Nové Butovice. Z tohoto nedůstojného místa byla v roce 2001 se souhlasem Obvodního úřadu pro Prahu 5 přemístěna do předsíně budovy místního jinonického Sokola (Butovická 33/100, Praha 5 – Jinonice).[4][5]
Památník hrdinům z jinonického akcízu
Dne 3. října 2014 byl na veřejném prostranství (bulváru) poblíž stanice metra Nové Butovice v Praze 13 slavnostně odhalen nový pískovcový pomník z dílny akademického sochaře Milana Váchy s bronzovou pamětní deskou připomínající tragické události zátahu gestapa na jinonický akcíz v noci z 3. na 4. října 1941. Tato pamětní deska obsahuje jména pěti odbojářů z pražských Jinonic kteří od ledna roku 1941 až do začátku října 1941 odvysílali zpravodajské centrále do Londýna asi 8,5 tisíce zašifrovaných radiových depeší. Na nové pamětní desce je také reliéf budovy jinonického akcízu, ze kterého radiové depeše až do osudné noci ilegálně odesílali.[6][7][8][9]
- Pamětní desky a památníky
Pamětní deska z jinonického akcízu
Celkový pohled na památník (z roku 2014) hrdinům z jinonického akcízu
Detail – Horní část pamětní desky se jmény odbojářů
Detail – reliéf jinonického akcízu z památníku (z roku 2014) hrdinům z jinonického akcízu
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e FEFÍK. Hostinec Na Staré v Butovicích bude ozdoben pamětní deskou odbojářům [online]. Náš region cz, 2024-04-21 [cit. 2024-10-09]. Umístění: Butovická 510/10a, Praha 5 - Jinonice. Dostupné online.
- ↑ a b c d Pamětní deska hrdinům odboje [online]. Oficiální web MČ Prahy 5, 2024-10-03 [cit. 2024-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d CHURAVÝ, Mojmír. Pamětní deska radiotelegrafistům [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2024-10-03 [cit. 2024-10-09]. Umístění: Praha 5, Butovická 510/10a; GPS souřadnice: N50°2'58.52 E14°22'2.18. Dostupné online.
- ↑ Sekce: Jinonice; Název: 5 obětí akcízu [online]. Praha: Městská část Praha 5 [cit. 2014-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-20.
- ↑ Pamětní desky Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s. (vets.cz) [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Jana. Protinacističtí odbojáři ze skupiny ÚVOD mají v Praze novou pamětní desku [online]. Rozhlas, Regina Praha, Metropolitní deník: Rozhlas cz, 2014-10-03 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ 1941: Jediné radiové spojení s Londýnem zajišťovali odbojáři z Jinonic [online]. Česká televize, ČT24, Regiony, Praha: Česká televize cz, 2014-10-03 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Dan. Odbojová skupina z akcízu má pomník v Nových Butovicích (Tisková zpráva) [online]. Městská část Praha 13: www.praha13.cz, 2014-10-06 [cit. 2014-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-11.
- ↑ TRUSCHKA, Samuel. Odbojová skupina z akcízu má pomník v Nových Butovicích. Jinonický Kurýr. 2014 říjen, ročník II., číslo 13, s. 2. MK ČR E 21243.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pamětní deska radiotelegrafistům na Wikimedia Commons - Příběh radiotelegrafistů – Reportéři ČT – 28. dubna 2014; Pamětní deska z Akcízu minutáž 29:30
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Reliéf původní budovy - jinonického akcízu z nové bronzové pamětní desky z dílny akademického sochaře Milana Váchy (rok 2014, Praha, Nové Butovice)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Pamětní deska věnovaná radiotelegrafistům – účastníkům československého protiněmeckého domácího odboje umístěná na vnějším plášti budovy bývalého hostince „Na Staré“ na adrese Butovická 510/10a v Praze 5 Jinonicích v historických místech dřívějších Butovic. Deska byla odhalena 3. října 2024 pod záštitou ministryně obrany ČR Mgr. Jany Černochové. Autorem bronzové pamětní desky a iniciátorem celé akce byl akademický architekt Ivan Lalák – člen spolku „Za přívětivé Jinonice“.
Miroslav Prokop (1922–1942) byl za protektorátu aktivní v protiněmeckém odboji. Spolu se svým otcem Karlem Prokopem (1893 - 1943) založil ilegální organizaci „Věrný pes“. V nekomunistickém odboji Miroslav Prokop distribuoval ilegální tisk a pomáhal při radiovém vysílání depeší do Londýna. Po přepadení jinonického akcízu gestapem se Karlu Prokopovi podařilo uniknout, ale jeho syn Miroslav a manželka Emílie byli zatčeni. Miroslav Prokop prošel velmi krutými výslechy v Petschkově paláci. Byl vězněn, souzen a odsouzen k trestu smrti. Ten byl vykonán v Mauthausenu smrtící benzinovou injekcí.
.Zari.1943.jpg)
Otto Linhart (* 1895 - † 1980). Jeden ze čtyř bratrů Linhartových. Účastník protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava. Příslušník československých legií v Rusku, za protektorátu pracoval jako radiotelegrafista ve prospěch ilegální odbojové organizace ÚVOD. Jako jeden z mála operátorů radiových stanic SPARTA válku přežil a pokračoval v práci jako poštovní kontrolor na Hlavní poště Praha. Fotografie z padělaného protektorátního dokladu na jméno Jan Klika datovaná na září 1943. Vojenský historický ústav (VHÚ) Praha: fond 255, signatura 145943/47.
.rok.1941.jpg)
Karel Prokop (1893–1943) - za první světové války příslušník československých legií v Rusku; za protektorátu přednosta a inspektor Finančního úřadu potravní daně a zároveň vedoucí odbojové skupiny v Praze Jinonicích jakož i zástupce velitele ilegální skupiny Vašek-Čeněk. Po zátahu gestapa na jinonický akcíz (4. října 1941) přešel do ilegality a ukrýval se na plzeňsku, kde používal falešné doklady na jméno "Karel Kropáček". Zatčen gestapem 4. července 1942 v Plzni - Skvrňanech. Popraven dne 8. září 1943 ve věznici v Berlíně-Plötzensee. Fotografie z roku 1941: Karel Prokop alias Karel Kropáček.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Nový památník (z roku 2014) na počest gestapem zavražděných a umučených hrdinů z jinonického akcízu během protektorátu.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Pamětní deska věnovaná radiotelegrafistům – účastníkům československého protiněmeckého domácího odboje umístěná na vnějším plášti budovy bývalého hostince „Na Staré“ na adrese Butovická 510/10a v Praze 5 Jinonicích v historických místech dřívějších Butovic. Deska byla odhalena 3. října 2024 pod záštitou ministryně obrany ČR Mgr. Jany Černochové. Autorem bronzové pamětní desky a iniciátorem celé akce byl akademický architekt Ivan Lalák – člen spolku „Za přívětivé Jinonice“.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamětní deska na počest gestapem zavražděných a umučených hrdinů z jinonického akcízu během protektorátu
Jiří Morstein – přezdívaný „řezníček“ – byl za Protektorátu Čechy a Morava účastníkem protiněmeckého nekomunistického odporu, patřil mezi členy tzv. jinonické odbojové skupiny. V protektorátní době byl hostinským v hospodě „Na Staré“ v pražských Jinonicích (Butovicích). S jeho vědomím byla budova hostince využívána v letech 1940 / 1941 k přechovávní radiostanic. Z podkrovní místnosti hostince někdy vysílali Jindřich Klečka s druhým radiotelegrafistou Otto Linhartem šifrované radiové depeše určené pro vojenskou radiovou ústřednou (VRÚ) ve Woldinghamu u Londýna. Hostinského Jiřího Morsteina sice Němci zatkli a věznili v koncentračním táboře, ale po skončení druhé světové války se vrátil do Československa. Změnil si jméno na Jiří Chaloupka a odstěhoval se do Ústí nad Labem.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Pamětní deska věnovaná radiotelegrafistům – účastníkům československého protiněmeckého domácího odboje umístěná na vnějším plášti budovy bývalého hostince „Na Staré“ na adrese Butovická 510/10a v Praze 5 Jinonicích v historických místech dřívějších Butovic. Deska byla odhalena 3. října 2024 pod záštitou ministryně obrany ČR Mgr. Jany Černochové. Autorem bronzové pamětní desky a iniciátorem celé akce byl akademický architekt Ivan Lalák – člen spolku „Za přívětivé Jinonice“.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Vojenská kapela hraje dne 3. října 2024 v Jinonicích u budovy bývalého hostince „Na Staré“ při slavnostním odhalení pamětní desky věnované radiotelegrafistům – účastníkům československého protiněmeckého domácího odboje.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Nový památník (z roku 2014) na počest gestapem zavražděných a umučených hrdinů z jinonického akcízu během protektorátu. Horní část pamětní desky se jmény.
Jindřich Klečka (1913–1941) – příslušník prvorepublikové československé armády (délesloužící četař–radiotelgrafista) a osobnost II. odboje (protiněmeckého odboje) během druhé světové války.