Pamětní strom
Pamětní neboli memoriální strom[1] je termín, který se používá k označení stromu vysazeného při významné příležitosti nebo k výročí historické události.[2] Na rozdíl od pojmu památný strom není ukotven v zákoně, ale může se v některých situacích významově překrývat.
Význam
Na pamětní stromy se nevztahuje žádná specifická forma ochrany, pouze základní ochrana dřevin rostoucích mimo les specifikovaná v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pamětní stromy nejsou (na rozdíl od památných) centrálně evidované; v některých případech dochází k evidenci lokální (např. roku 2011 probíhalo hledání pamětních stromů na Praze 6).[2]
Příklady
Pamětní stromy bývají vysazované při významných návštěvách, k upomínce úmrtí významné osobnosti, nebo při výročí významné události (založení republiky, upálení mistra Jana Husa a podobně). Zřejmě největší počet pamětních stromů byl vysazen u příležitosti 60. výročí narození ministerského předsedy Antonína Švehly (1933) a o rok později k jeho památce (tzv. Švehlovy lípy).
Často vysazovanými pamětními stromy jsou lípy, které jsou označovány jako Lípa svobody, případně Lípa republiky.
U starých stromů obvykle chybějí doklady a záznamy v kronikách, takže údaje nejsou prokazatelné. Například Holubova lípa ve Vlásenici byla podle pověsti vysazena roku 1415 po Husově upálení[3], dub ve Stochově roku 903 při narození knížete Václava[4] a podobně.
Odkazy
Reference
- ↑ HRUŠKOVÁ, Marie; MICHÁLEK, Jaroslav. Podivuhodné stromy. Ilustrace Jaroslav Turek. Praha: Knižní Klub, 2011. 168 s. ISBN 978-80-242-2950-8. Kapitola Memoriální stromy, s. 116.
- ↑ a b Náš region SZ 7/2011, Hledají se pamětní stromy[nedostupný zdroj] nasregion.cz
- ↑ Vlásenická lípa - Vlásenice u Makova Archivováno 31. 12. 2010 na Wayback Machine. tabor.cz
- ↑ NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Střední Čechy, s. 44.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pamětní strom na Wikimedia Commons