Pamela Wyndham

Pamela Wyndham
Mary Constance Wyndham, Madeline Pamela Constance Blanche Wyndham, Pamela Wyndham. Malíř John Singer Sargent
Mary Constance Wyndham, Madeline Pamela Constance Blanche Wyndham, Pamela Wyndham. Malíř John Singer Sargent
Narození14. ledna 1868
Salisbury, Wiltshire, Anglie
Úmrtí18. listopadu 1928 (ve věku 60 let)
Wilsford, Wiltshire, Anglie
Národnostbritská
Povoláníspisovatelka
ChoťEdward Grey (1895)
Děti5 dětí
RodičePercy Wyndham, Madeline Caroline Frances Eden Campbell
PříbuzníMargot Asquith,rozená Tennant, spisovatelka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pamela Wyndham (Adelaide Genevieve Wyndham Glenconner Gray) (14. ledna 1871, Salisbury, Wiltshire, Anglie – 18. listopadu 1928, Wilsford, Wiltshire, Anglie), provdaná lady Glenconner z Fallodonu byla anglická spisovatelka. V roce 1922 se provdala za Edwarda Tennanta, 1. barona z Glenconneru, pozdějšího Edwarda Graye, 1. vikomta Graye z Fallodonu. Pamela Wyndhamová byla jednou ze tří sester Wyndhamových, jejichž obraz namaloval John Singer Sargent. Sestry Wyndhamovy byly ve středu kulturního a politického života své doby. Stejně jako jejich rodiče byli součástí skupiny "The Souls" (elitní sociální a intelektuální skupina ve Spojeném království v letech 1885 až 1900).

Životopis

Pamela Wyndhamová se narodila 14. ledna 1871 v Clouds House v Salisbury. Byla dcerou Percyho Wyndhama (1835–1911) a Madeline Caroline Frances Eden Campbellové. Její matka byla dcerou sira Guye Campbella, 1. baroneta, a jeho manželky Pamely FitzGeraldové, dcery lorda Edwarda FitzGeralda a Pamely Symsové. Její otec byl syn George Wyndhama, 1. barona Leconfielda a jeho manželky Mary Fanny Blunt, dcery reverenda Williama Blunta.[1]

Portrét Pamely a jejích sester (Mary, manželka 11. hraběte z Wemyss a Madeline, manželka Charlese Adeana, lorda poručíka z Cambridgeshire) z roku 1899 od Johna Singera Sargenta, známého jako Wyndham sisters byl v The Times popsán jako „ největší obraz moderní doby“.[1]

Kariéra

V roce 1919 vydala Wyndhamová úspěšné paměti svého syna Edwarda Wyndhama Tennanta, který byl zabit v první světové válce. Vydala také básně, prózu, dětskou literaturu a upravovala poezii a prózy.[2]

Byla mimo jiné přítelkyní Henryho Jamese, Oscara Wildeho a Edwarda Burne-Jonese[3] a byla součástí „básnického a literárního kruhu známého jako The Souls“.[4] V roce 1912 uspořádala ve své soukromé galerii tři přednášky Ezry Pounda.[2] Jednou z jejích největších přátel byla Edith Olivier; Olivierová byla o rok mladší než Wyndhamová a byli to přítelkyně z dětství.[5]

Osobní život

V roce 1895 se provdala za Edwarda Tennanta, 1. barona z Glenconneru (1859-1920), absolventa Etonu a Trinity College v Cambridge. Edward byl nejstarším přeživším synem z jedenácti dětí narozených Siru Charlesovi Tennantovi, 1. baronetu z Glenconneru. V roce 1911 byl Edward povýšen do šlechtického stavu jako baron Glenconner z The Glen v hrabství Peebles. Od roku 1908 až do své smrti v roce 1920 sloužil jako Lord Lieutenant of Peeblesshire. Jeho sestra Margot Tennantová byla vdaná za předsedu vlády Herberta Henryho Asquitha od roku 1894 do roku 1928.[6]

V roce 1922 se Pamela provdala za ovdovělého Edwarda Graye, 1. vikomta Graye z Fallodonu (1862–1933), liberálního státníka, člena parlamentu, státního tajemníka pro zahraniční věci a britského velvyslance ve Spojených státech za vlády Herberta Henryho Asquitha.[6][7]

Spolu byli rodiči těchto dětí:

  • Clarissa Madeline Georgiana Felicite Tennant (1896–1960), která se provdala za Adriana Bethella, poté Lionela Tennysona, 3. barona Tennysona[8]
  • Edward Wyndham Tennant (1897–1916), válečný básník, který byl zabit v bitvě na Sommě.[9]
  • Christopher Gray Tennant, 2. baron Glenconner (1899–1983), který se oženil s Pamelou Pagetovou, dcerou sira Richarda Pageta, 2. baroneta.[10]
  • David Pax Tennant (1902–1968), který založil klub Gargoyle v Londýně.[11]
  • Stephen James Napier Tennant (1906–1987), prominentní osobnost, známý svým dekadentním životním stylem, kterému se říkalo „nejjasnější“ z „Bright Young People“.[6]

Pamela Wyndham zemřela 18. listopadu 1928 na Wilsford Manor ve Wilsfordu, Wiltshire, Anglie. Její manžel zemřel 7. září 1933. Jeho smrtí rodová linie skončila.[12]

Popularita

Kniha 2014 The Wild Wyndhams: Three Sisters at the Heart of Power od Claudie Renton je o životě sester Wyndhamových, Marie, Madeline a Pamely.[3][13]

Dílo

  • Windlestraw: A book of verse, 1905
  • The White Wallet, 1912, publikováno v roce 1928 s ilustracemi od Stephen Tennant
  • The Story of Joan Arc, 1915
  • The Saving of the Children, 1918
  • Edward Wyndham Tennant: vzpomínky jeho matky Pamely Glenconner, 1919
  • Shepherd's Crowns: svazek esejů, 1923[14]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pamela Wyndham na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b GLANVILLE-RICHARDS, William Urmston Searle. Records of the Anglo-Norman House of Glanville from A.D. 1050 to 1880 .... [s.l.]: Mitchell and Hughes, 1882. Dostupné online. S. 141. (anglicky) 
  2. ↑ a b LAIRD, Holly A. The History of British Women's Writing, 1880–1920: Volume Seven. [s.l.]: Springer, 2016. Dostupné online. ISBN 9781137393807. S. 285. (anglicky) 
  3. ↑ a b Those Wild Wyndhams: Three Sisters at the Heart of Power by Claudia Renton – review [online]. [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ SHAWCROSS, William. The Queen Mother. [s.l.]: Knopf Doubleday Publishing Group, 2009. Dostupné online. ISBN 9780307273314. S. 139. (anglicky) 
  5. ↑ THOMASSON, Anna. A Curious Friendship: The Story of a Bluestocking and a Bright Young Thing. [s.l.]: Pan Macmillan, 2015. Dostupné online. ISBN 9781447245551. S. 24. (anglicky) 
  6. ↑ a b c MCPHAIL, Helen; GUEST, Philip. Sassoon & Graves: On the Trail of the Poets of the Great War. [s.l.]: Pen and Sword, 2001. Dostupné online. ISBN 9780850528381. S. 175. (anglicky) 
  7. ↑ WATERHOUSE, Michael. Edwardian Requiem: A Life of Sir Edward Grey. [s.l.]: Biteback Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 9781849545808. S. 159. (anglicky) 
  8. ↑ Dakers a Webb 1993, s. 277.
  9. ↑ GLENCONNER, Pamela. Edward Wyndham Tennant: A Memoir (Classic Reprint). [s.l.]: Fb&c Limited, 2017. Dostupné online. ISBN 9780331729665. (anglicky) 
  10. ↑ LE VAY, Benedict. Ben Le Vay's Eccentric Cambridge. [s.l.]: Bradt Travel Guides, 2011. Dostupné online. ISBN 9781841624273. S. 119. (anglicky) 
  11. ↑ BILLINGTON, Michael. Stage and Screen Lives. [s.l.]: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 9780198604075. S. 23. (anglicky) 
  12. ↑ thepeerage.com Edward Grey, 1st Viscount Grey of Fallodon
  13. ↑ RENTON, Claudia. Those Wild Wyndhams: Three Sisters at the Heart of Power. [s.l.]: Knopf Doubleday Publishing Group, 2018. Dostupné online. ISBN 9781101874301. (anglicky) 
  14. ↑ BOSE, T.; TIESSEN, Paul. A Bookman's Catalogue Vol. 1 A-L: The Norman Colbeck Collection of Nineteenth-Century and Edwardian Poetry and Belles Lettres. [s.l.]: UBC Press, 2011. Dostupné online. ISBN 9780774844833. S. 318. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pamela Wyndham na Wikimedia Commons
  • DAKERS, Caroline; WEBB, Philip. Clouds: The Biography of a Country House. [s.l.]: Yale University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-300-05776-8. (anglicky) 

Média použitá na této stránce