Pan Vok odchází
| Pan Vok odchází | |
|---|---|
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 79 minut |
| Žánr | historická komedie |
| Scénář a režie | Karel Steklý |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Martin Růžek, Václav Sloup, Josef Vinklář, Václav Štekl, Iva Janžurová, František Hanus |
| Hudba | Jan Seidel |
| Kamera | Rudolf Stahl |
| Výroba a distribuce | |
| Produkční společnost | Filmové studio Barrandov |
| Pan Vok odchází na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Film Pan Vok odchází natočil v roce 1979 režisér Karel Steklý po úspěšném filmu Svatby pana Voka. Ve filmu pan Vok odchází ztvárnil hlavní roli Martin Růžek. Oba filmy se natáčely na zámku Červená Lhota. Odehrávají se za doby císaře Rudolfa II.
Děj filmu
Děj navazuje na původní film Svatby pana Voka. Vokovi je již 63 let, jeho žena umírá. Vok je smutný, že nemá oficiálního potomka a je tak pravděpodobně posledním členem svého slavného rodu. Nezajímají ho už ani ženy, kterých za život vystřídal stovky. Jiskru naděje na zlepšení jeho nálady zažehne nečekané setkání s jedním jeho nemanželským synem, který, stejně jako Vok, touží umět létat. Za tímto účelem si staví jakousi středověkou obdobu rogala na kterém se opravdu vznese, ale pak se zřítí a zabije se. Vok nachází už jen jeho bezvládné tělo, ale i přes synovu tragickou smrt je hrdý, že to "Žabka" dokázal a splnil si sen. Vok nakonec končí jako žebrák. Jediný, kdo se od něj neodvrátí, je jeho věrný sluha Cyril. Na konci filmu se pan Petr Vok z Rožmberka sejde se svým sluhou Cyrilem v hospodě a připijí si spolu na zdraví císaře Matyáše.
Na rozdíl od prvního dílu není druhý díl moc veselý. Nese se spíše ve smutném duchu a ukazuje ponuré nálady stárnoucího šlechtice. Petr Vok postupně ztrácí nejen síly, ale i moc a slávu, majetek i poslušnost svých poddaných.
Postavy
- Petr Vok z Rožmerka – Martin Růžek – hlavní postava
- Kateřina z Ludanic – Marie Drahokoupilová – Vokova manželka
- císař Rudolf II. – Zdeněk Řehoř
- Sluha Cyril – Václav Sloup
- dále hrají: Iva Janžurová, Josef Vinklář, František Hanus, Petr Nárožný, Raoul Schránil, Václav Neckář, Václav Štekl.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“