Panathénaje
Panathénaje, řecky Panathénaie jsou ve starověkém Řecku velké athénské svátky na počest bohyně Athény. Podle dostupných pramenů je k poctě bohyně Pallas Athény, patronky města, zavedl Théseus, syn athénského krále Aigea. Znovu je obnovil athénský tyran Peisistratos roku 566 př. n. l.
Velké Panathénaje
Velké Panathénaje (řecky Panathénaia ta megala) se konaly ve třetím roce každé olympiády, trvaly 6 až 9 dní v měsíc hekatombaiónu, což je červenec/srpen. Program byl pestrý, zaměřený na prokázání všestranných tělesných i duševních zdatností. K poctě bohyně Athény byly konány agóny (závody, zápasy, soutěže) múzické, zpěvné, recitační a všechny druhy sportovních klání jako gymnická cvičení, hippické závody (řecky hippikos agón, jízdní závod), závody triér (válečných lodic s třemi řadami veslařů) či pyrrhiché soutěže (řecký válečný tanec se zbraněmi za zpěvu bojových písní, který předváděli efébové, „právě dospělí jinoši“). Závody byly v předvečer zahajovány lampadédromií, pochodňovým během.
Zvláštností byla soutěž mezi rodovými fýlami (rodové kmeny žijící pohromadě na určitém území tvořící samosprávnou jednotku), kdy každá předváděla své nejkrásnější a nejstatečnější muže, kteří představovali ideál kalokagathie (spojení tělesné krásy a duševní ušlechtilosti v harmonické jednotě).
Odměny pro vítěze byly vzácné – zlatý věnec, trojnožka nebo bohatě zdobená tzv. panathénajská amfora plná nejlepšího olivového oleje. Vyvrcholením byl slavnostní průvod všech občanů, který vyšel od dipylské brány a přes celé město až na akropolis. V něm na lodi na kolečkách byl vezen nový slavnostní peplos (řecky πέπλος, bohatě zdobené roucho utkané vybranými athénskými dívkami, tzv. ergastinai) pro sochu bohyně Athény v Parthenónu. Slavnost byla ukončena hekatombou (oběť velkého rozsahu, původně i sta volů) a pohoštěním.
Malé Panathénaje
Malé Panathénaje (řecky Panathénaia ta míkra) se konaly v ostatních letech olympiády v délce dvou dnů. Byly méně okázalé a skromnější.
Odraz v umění
- Sochař Feidiás zobrazil panathénajský průvod na vlysu parthenónské celly.
Literatura
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Löwe, Gerhard and Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Zamarovský, Vojtěch, Bohové a hrdinové antických bájí
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Panathénaje na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: No machine-readable author provided. MatthiasKabel assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5
Greek vase with runners at the panathenaic games, ca. 530 BC.
Artisans were considered part of the lower class in ancient Greece, although their work is highly valued today. It was held in Athens and was judged by judges.So-called Ergastinai (“weavers”) block, from the east frieze of the Parthenon in Athens. Traces of ancient polychromy, Pentelic marble, c. 445–435 B.C.
Autor: Kleophrades Painter , Licence: CC BY-SA 2.0
Attic black-figure panathenaic amphora.