Panenská (usedlost)

Panenská
Hlavní budova usedlosti od jihu (pro srovnání foto z Památkového katalogu ještě se střechou)
Hlavní budova usedlosti od jihu (pro srovnání foto z Památkového katalogu ještě se střechou)
Základní informace
Zánikpo 1950
Poloha
Adresačp. 123, Praha 6 - Střešovice, ČeskoČesko Česko
UlicePatočkova
Souřadnice50°5′18,1″ s. š., 14°22′46,56″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky41200/1-1951 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Malovanka a Panenská – průmět mapy 1920–1924 a současné mapy. A: Jediné v současnosti (2025) stojící stavby ze všech staveb z oblastí A–E - čp. 123, "čtyřdům",[1] dříve č. 36. (Panenská - 1., starší část, přistavována postupně od západu k východu: vlastní usedlost, následuje někdejší kočárová kůlna, stáj[2] a až v 19. století přistavěná stodola) (Neoznačené domky za cestou k usedlosti nepatří, patří navíc do Břevnova a ne do Střešovic.) B: Malovanka (původně samotný nejvýchodnější dům,[3] později "trojdům",[4] podle mapy pak čp. Malovanky 34 převzal naopak nejzápadnější dům). Hájkova hospoda. C: Panenská - 2. část (novější)[5] - zvýrazněn hřebčín a kasárna, čp. 124 hospoda Josefa Beneše / u Březinů D: Původně Bachofenova, později Pfeiferova cihelna (bez čp.; zaměstnanci bydleli v činžáku čp. 127, ten se ale, na rozdíl od cihelny, dochoval až do 90. let) E: Hubálka (zbořena ve 30. letech) :Šipky v A a B ukazují směr rozšiřování usedlostí. :B je původní Malovanka, po jejím zboření se začalo říkat Malovanka oblasti A (blízkost, poloha v ulici Na Malovance a navíc pro odlišení od oblasti C, protože bylo jistě dobré moct oblasti A a C nějak odlišit (obojí Panenská), přičemž v C se Panenská zachovala i v názvu ulice Na Panenské (zanikla) a Nad Panenskou.

Na Panenské nebo Panenská je zaniklá usedlost v Praze 6-Střešovicích, která stála v místech mimoúrovňové křižovatky mezi usedlostmi Hubálka a Malovanka poblíž vojenského hřbitova. Hlavní budovou usedlosti byla jediná dosud (2025) stojící budova – ruina (dnes s adresou Na Malovance 123/20 a zároveň Patočkova 123/24, dříve také Na Panenské 123[6][7])[8], která je často (např. Památkový katalog nebo mapy.cz[9]) označována jako Malovanka. Tuto usedlost koupil v roce 1829 Abundius Bachofen z Echtu (1777–1850).[10] Při usedlosti si zřídil cihelnu a v této usedlosti (tehdy s č. 35)[11] 1. dubna 1850 také zemřel.[12] K Panenské ale patřilo i mnoho dalších budov, zejména v okolí čp. 117 (hřebčín a později kasárna). Nedaleko usedlosti Na Panenské se nacházela také cihelna Na Panenské (nebo jen Panenská, odtud je i přilehlý činžovní dům čp. 127 označován jako cihelna, nešlo ale o cihelnu jako takovou; bydlelo v něm její vedení a zaměstnanci[13][14]), budovy patřící k usedlosti Panenská stály mimo areál cihelny. Naopak v areálu cihelny, který je vymezen dnešními ulicemi U střešovických hřišť, Sibeliova, Na Hubálce a Na Petynce, se nacházely usedlosti Hubálka a Kašnička (dnes zbořené beze stopy).[15][16] Jedna z mála veřejně dostupných fotografií objektu (konkrétně obytné části) v původním stavu je v Památkovém katalogu (pod hesly usedlost Malovanka - kulturní památka a venkovská usedlost - předměstská, Malovanka).[17]

Historie

Dodnes v ruinách zachovaný dvorec čp. 35 (tzv. Fleglův dvůr) má raně barokní architektonické prvky a pochází zřejmě ze 17. století, není-li z doby ještě dřívější, jako pozůstatek původní středověké zástavby. S tímto dvorem souvisel sousední dům čp. 36. K usedlosti čp. 35 patřily vinice na jižním svahu návrší zvaném Na Panenské, v jejichž místě se od počátku 19. století začala rozvíjet těžba jílu. Právě s touto činností souvisel dům čp. 36, v němž bydlel hrnčíř.[18]

Vinice Panenská patřila benediktinskému ženskému (odtud patrně název Panenská) klášteru svatého Jiří na Pražském hradě. K jejímu provozu zde náležel vinný lis a domek zahradníka. V době, kdy pozemky vinice náležely k obci břevnovské, měl lis sv. Jiří č. 35 a obydlí zahradníka sv. Jiří č. 36. Po oddělení vinice od břevnovské obce a přechodu do obce střešovické byla tato čísla přidělena jiným stavbám v Břevnově.[19]

Později na pozemku vinice Abundus Bachofen z Echtu založil usedlost v podobě dvora se dvěma objekty a zděnou branou se dvěma věžemi ve stylu tudorovské novogotiky. Bachofen z Echtu byl strýc sester Johany Fričové (1809–1849), matky Josefa Václava Friče) a Bohuslavy Rajské.[20] Na usedlosti Panenská požádal František Ladislav Čelakovský Bohuslavu Rajskou o ruku. Událost zaznamenala Rajská ve svém deníku.[21]

Stav kolem roku 1900 je zachycen na dobové pohlednici (v pozadí je vidět komín cihelny).[22] K rokům 1936[23] a 1942[24] je na adrese Na Panenské 123 uváděn Josef Otto, autodopravce, resp. autodoprava nákladů, k roku 1910 tři různí lidé[25] a k letům 1937–38 pět různých osob (patrně byty v druhé části Panenské)[26]. Usedlost zanikla mezi lety 1953 až 1966 při výstavbě místní komunikace s křižovatkou.

Cihelna na Panenské

Cihelnu dal na Panenské postavit také Abundus (Abundius) Bachofen z Echtu (zemřel 1. dubna 1850 na svém majetku Panenská 35,[27] pohřben byl na vlastní přání v Šárce)[28] před polovinou 19. století.[29] Byla založena v severní části pozemku (později areál koupaliště Petynka). Zlomky značených cihel se následně našly kromě jiných lokalit také v ruinách objektu čp. 123. V roce 1835 došlo při terénních úpravách v místě cihelny k objevu raně středověkého pohřebiště. Později zde bylo odkryto vrcholně středověkého sídliště a v roce 1843 se zde uskutečnil první prokazatelný archeologický výzkum sídlištních objektů v Praze.[30] Jako sídlo strojní cihelny se v roce 1910 uvádí č. 124, majitel Fr. Pfeifer (sic).[31]

Vojenský hřebčinec

Počátkem 20. století zde byl vojenský hřebčín (pod dobovými názvy hřebčinec nebo remontní stanice) (čp. 124)[32][33] a c. a k. kasárna (čp. 117). Sídlilo zde pouze jedno oddělení pluku, které mělo ve statku ustájeno mladé koně k základnímu výcviku. Od března do srpna 1898 (kdy tam zvolil hřebce Arda) si do „kardinálských stájí na Panenské“ chodil J. V. Myslbek vybírat předlohu pro koně sv. Václava.[34][35] Počátkem 2. světové války musela československá armáda odejít a německá posádka si přivedla vlastní koně.[36] Kasárna jsou k vidění ve filmu Dobrý voják Švejk.[37] V jedné z dnes už také zbouraných budov, s tehdejší adresou Parléřova 14, se v činžovním pavlačovém domě nacházelo pracoviště Výzkumného ústavu matematických strojů, kde byl instalován prototyp počítače MSP 2(A).[38][39] Tato budova stála přinejmenším ještě v roce 1986.[40][41]

Panenská na historických mapách Střešovic

Císařské otisky z roku 1840

  • Dosud (2024) stojící objekt usedlosti Panenská s adresou Na Malovance 123/20 je zde součástí čp. 36 (parcelní číslo 94)
    Dosud (2024) stojící objekt usedlosti Panenská s adresou Na Malovance 123/20 je zde součástí čp. 36 (parcelní číslo 94)
  • Stávající objekt čp. 123 usedlosti Panenská je zde pod parcelním číslem 94 (ještě bez stodoly, která bude přistavěna zcela vpravo)
    Stávající objekt čp. 123 usedlosti Panenská je zde pod parcelním číslem 94 (ještě bez stodoly, která bude přistavěna zcela vpravo)

Mapa z roku 1926

Mapa Střešovic z roku 1926 (detail)

Na mapě jsou zakresleny (zleva): pražské usedlosti Kajetánka (horní a dolní), Petynka (v mapě pod názvem zde dříve sídlícího ústavu Vincentinum), Šlajferka (Šleiferka, za socialismu klub Na Petynce, nyní charitní dům s kaplí), Malovanka, Panenská a Hubálka, z toho usedlosti Malovanka a Hubálka byly kompletně zbořeny (dnes je v jejich místě dopravní tepna Patočkova), z Panenské zůstala stát jedna budova (dnes s adresou Na Malovance 123/20, resp. Patočkova 123/24), která se často mylně označuje jako Malovanka. Šrafovaná čára představuje hranici čtvrtí: odděluje Břevnov (Velký Břevnov, vlevo) od Střešovic (vpravo). Nahoře vidíme taktéž zbořenou usedlost Andělka. Dole vidíme jako orientační body dosud stojící školu (dnes ZŠ Marjánka) a hospodu U Zelené brány (dříve U Vonásků).

Mapa z roku 1945

Mapa Střešovic z roku 1945 (detail)

Usedlosti u potoka Brusnice v roce 1945 s tehdejšími čísly popisnými. Malovanka zde má čp. (zprava – směrem od nejstaršího objektu: 1030, 1031, 1032 a 34). Objekty čp. 115, 114, 125, 947?, 124 (hospoda a byty), 113, 117 (117 - vojenský hřebčín,[42] později kasárna, později přestavěno na byty) a hlavní objekt usedlosti 123 (se stodolou zcela vpravo) patřily k usedlosti Panenská a až na ruinu s dnešní (2024) adresou Na Malovance 123/20 byly všechny zbořeny. Činžovní dům č. 127 byl také zbořen. Dosud (2024) stojící ruina, která se často označuje jako Malovanka, je Panenská, i na této mapě s čp. 123. Ukazatel domů v král. hlav. městě Praze a v obcích sousedních (1907) uvádí, že majitel čp. 123, 124, 125 a 127 je týž - František Pfeiffer; č. 114 a 115 mají jiné majitele; 113 a 117 je hřebčinec.[43] K roku 1910 se uvádí č. 124 jako sídlo strojní cihelny, jejímž majitelem je František Pfeifer (sic), v přízemí této budovy je zároveň i hostinec (hostinský Josef Beneš).[44] V Orientační knize Velké Prahy (1937) se uvádí k jednotlivým čp. tyto údaje: A (Panenská): 123 - "Na Malovance", činžák 127 - "Na Panenské (cihelna)" (činžovní dům stojí na místě cihlářských pecí podle publikace Umělecké památky Prahy: Velká Praha od roku 1913, údaj "cihelna" v roce 1937 je tedy zavádějící); B (Panenská): 117 (kvadratura) "Potockého - kasárny", 113 "Potockého (kasárny)", 124 "Potockého", 114 - "Na Panenské", 115 "Na Panenské", 125 "Na Panenské", 947 - není uveden (poslední uvedený dům má č. 940). C (Malovanka): U č. 34 uvádí jen "Boleslavova", u č. 1030–1032 jsou řádky prázdné.[45] Orientační kniha Velké Prahy a Modřan (1948) uvádí pro Panenskou A jen údaj "Na Malovance", pro Panenskou B fakt, že č. 125 má již přiděleno orientační číslo, a to 2 (Na Panenské 2) a č. 114 Na Panenské 4 (ostatní budovy (A, B, C) mají místo číslel orientačních uvedeny jen pomlčky), pro Malovanku u čísel 34 i 1030–1032 pouze údaj "Radimova". [46] Čísla 113 a 125 jsou zanesena ještě na mapě z roku 1994.[47]

Galerie

  • Ruina usedlosti Panenská (často chybně označovaná jako Malovanka) (2014)
    Ruina usedlosti Panenská (často chybně označovaná jako Malovanka) (2014)
  • Ruina usedlosti Panenská (stodola, 2014)
    Ruina usedlosti Panenská (stodola, 2014)
  • Ruina usedlosti Panenská (2014)
    Ruina usedlosti Panenská (2014)
  • Foto z někdejšího interiéru (2024)
    Foto z někdejšího interiéru (2024)
  • Foto z někdejšího interiéru, v současnosti většinou plného odpadků (2024)
    Foto z někdejšího interiéru, v současnosti většinou plného odpadků (2024)
  • Patrová obytná budova (pohled od východu, 2024; na rohu jsou patrné zbytky opěrákem zesíleného nároží)
    Patrová obytná budova (pohled od východu, 2024; na rohu jsou patrné zbytky opěrákem zesíleného nároží)
  • Sloupek – pozůstatek vrat, jimiž se vjíždělo do sběrny surovin (2024)
    Sloupek – pozůstatek vrat, jimiž se vjíždělo do sběrny surovin (2024)
  • Sousední objekt Alemanka – katolický domov mládeže a hostel (Patočkova 26/139, foto 2006)
    Sousední objekt Alemanka – katolický domov mládeže a hostel (Patočkova 26/139, foto 2006)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Foto https://brevnovan.obadalek.cz/wp-content/uploads/2014/09/Brevnovan01-2011.pdf, s. 12 nahoře. 11. ledna 2025.
  2. ↑ https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1329470, 11. ledna 2025.
  3. ↑ https://cronobook.com/pic/0a9f24c3-ef6a-4e8c-961b-9ce41f88d1ee, 11. ledna 2025.
  4. ↑ Foto https://brevnovan.obadalek.cz/wp-content/uploads/2014/09/Brevnovan01-2011.pdf, s. 12 uprostřed. 11. ledna 2025.
  5. ↑ https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=A0C4FBEBB67611DF820F00166F1163D4, 11. ledna 2025.
  6. ↑ KRAUS, Vojtěch. Adresář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních: stav počátkem roku 1906. Praha: Obec Pražská, 1907, s. 160. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:ee3a4dc0-e630-11dd-8bb0-0030487be43a, 3. ledna 2025.
  7. ↑ PŘÁDA, Josef, Jan ODVÁRKA a Stanislav STANKO. Orientační kniha Velké Prahy, Díl V: Seznam čísel a držitelů automobilů a motocyklů Velké Prahy 1936. Praha: Jan Odvárka, 1936, s. 89. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bb58e731-a325-4a71-8e3d-36a6cc7d5260, 3. ledna 2025.
  8. ↑ Jana Bělová, Renáta Kalašová. Břevnov: ve stínu kláštera, Hradčanům na dohled = shadowed by a monastery, visible from Hradčany. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, [2016]. S. 102–103.
  9. ↑ Ale i v mnoha dalších zdrojích včetně literatury, např. https://praha.eu/web/pamatky/brevnov.
  10. ↑ Policejní přihláška rodiny
  11. ↑ https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=8920F2AF6CCC4E62B25DFA2C8816C296&scan=41#scan41, 10. ledna 2025.
  12. ↑ Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností československých, 1938, 46(3), s. 164–165. ISSN 1210-9258. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:23428c9f-b912-4580-a9da-f8f67f7e024a, 10. ledna 2025.
  13. ↑ ODVÁRKA, Jan a Bohumil KONAŘÍK. Orientační kniha Velké Prahy: pomůcka k usnadnění informační služby a orientace ve Velké Praze, vydána pro sbor uniformované stráže bezpečnosti v Praze. Díl IV: Tabulky popisných čísel všech katastrálních obcí Velké Prahy. Praha: J. Odvárka, 1937. sv. 4, s. 340, 348, 320 a 330. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c1481c80-daf8-11e3-94ef-5ef3fc9ae867, 3. ledna 2025.
  14. ↑ https://www.facebook.com/photo.php?fbid=852089786956648&set=pb.100064669030594.-2207520000&type=3, 5. ledna 2025.
  15. ↑ Hájek, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0.
  16. ↑ Pohled na cihelnu „Na Panenské“ ve Střešovicích. Archivní katalog. Archiv hlavního města Prahy. XII 2232 • kol.1890. [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (pozn.: Pohled na cihelnu Na Panenské s usedlostmi Hubálka a Kašnička kolem roku 1890.)
  17. ↑ https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1329470, 4. prosince 2024. Srovnávací fotografie ze současnosti: https://www.facebook.com/photo?fbid=1815457052058695&set=a.1530945707176499.
  18. ↑ FLEGL, Michal. Střešovice na přelomu 18. a 19. století: stavební kolonizace za pražskými hradbami. In: Muzejní a vlastivědná práce: recenzovaný časopis pro historickou vlastivědu a muzejnictví : Časopis Společnosti přátel starožitností. Praha: Národní muzeum, 1992, 30(1), s. 29. ISSN 0027-5255. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:04bf4c0e-01a3-452d-88cf-bb0bec1d6d8a, 5. ledna 2025.
  19. ↑ HOLUB, Bonifác Jan. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. Praha: B.J. Holub, 1890. 188 s. Str. 87-88, 131. Dostupné online
  20. ↑ AUGUSTA, Pavel. Kniha o Praze 6. Praha: Milpo media, 2002. Dostupné online. ISBN 80-86098-28-1. S. 60. (cz) 
  21. ↑ ŘEZNÍČEK, Vácslav. František Ladislav Čelakovský. Praha: Vácslav Řezníček, 1899. Dostupné online. S. 116-117. (cz) 
  22. ↑ Archiv hl. m. Prahy, sbírka fotografií online
  23. ↑ PŘÁDA, Josef, Jan ODVÁRKA a Stanislav STANKO. Orientační kniha Velké Prahy, Díl V: Seznam čísel a držitelů automobilů a motocyklů Velké Prahy 1936. Praha: Jan Odvárka, 1936, s. 89. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bb58e731-a325-4a71-8e3d-36a6cc7d5260, 3. ledna 2025.
  24. ↑ Verzeichnis der Scheckkonten: abgeschlossen am 30.IX.1942 = Seznam šekových účtů. Prag: Postsparkasse, [1943], s. 108. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:17f2ed3b-4685-4a9a-8ee0-7cb551cf8a75, 3. ledna 2025.
  25. ↑ https://www.digitalniknihovna.cz/ntk/view/uuid:e8662750-24cd-11e1-bfc2-0800200c9a66?page=uuid:2096cb3c-48fb-11e1-92b9-0050568253d9&fulltext=%22Na%20Panensk%C3%A9%20123%22, 3. ledna 2025.
  26. ↑ https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:6b3f6fc3-13ef-4afa-b26c-9c179398584d?page=uuid:959a1246-cc81-11e8-bcd8-001b63bd97ba&fulltext=%22Na%20Panensk%C3%A9%20123%22, 3. ledna 2025.
  27. ↑ https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=8920F2AF6CCC4E62B25DFA2C8816C296&scan=41#scan41, 10. ledna 2025.
  28. ↑ https://books.google.cz/books?id=b83SyC0v8w4C&newbks=1&newbks_redir=0&dq=bachoff%20von%20echt%201850&hl=cs&pg=PA9#v=onepage&q=abundius&f=false, 10. ledna 2025.
  29. ↑ ZELINKA, Čestmír Timoteus: Pražská předměstí. Život za pražskou hradební zdí. Orbis Praha 1955, s. 97, 120
  30. ↑ Zavřel—Komanec / Kolkované cihly z území Prahy 6. In: Staletá Praha, ROČNÍK XXXII / 2016 / č. 2. pdf. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online
  31. ↑ KRAUS, Vojtěch. Adresář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních: Bráníka, Břevnova, Bubenče, Dejvic, Karlína, Kobylis, Košíř, Michle, Nuslí, Podolí-Dvorců, Proseka, Radlic, Smíchova, Strašnic, Střešovic, Střížkova, Troje-Podhoří, Veleslavína, Král. Vinohradů, Vršovic, Vysočan a Žižkova. V Praze: Nákladem obce pražské, 1910, s. 1041. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/ntk/uuid/uuid:1fac44da-48fb-11e1-92b9-0050568253d9, 10. ledna 2025.
  32. ↑ HANSL, František, ed. a FIALA, Oskar, ed. Smíchovsko a Zbraslavsko. Na Smíchově: F. Hansl, 1899. 658 s., [1] složený l. obr. příl. S. 172. Dostupné online.
  33. ↑ HOLUB, Bonifác Jan. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. Praha: B.J. Holub, 1890. 188 s. S. 87. Dostupné online.
  34. ↑ Květy. Praha: Rudé právo, 04.11.1954, 4(44), s. 8. ISSN 0023-5849. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:951c2d00-4432-11ef-864d-5ef3fcdaa9a7, 27. prosince 2024.
  35. ↑ https://artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/kun-sv-vaclava, 27. prosince 2024.
  36. ↑ BĚLOVÁ, Jana a KALAŠOVÁ, Renáta. Břevnov: ve stínu kláštera, Hradčanům na dohled = shadowed by a monastery, visible from Hradčany. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, [2016], ©2016. 202 stran. ISBN 978-80-87828-18-2. S. 102–103
  37. ↑ Dobrý voják Švejk, 1956. Filmová místa. ©Filmová místa.cz 2006-2024. [cit. 2024-12-05]. Dostupné online
  38. ↑ Almanach historie Výzkumného ústavu matematiackých strojů. Díl IV. 2020. Dostupné z: http://prog-story.technicalmuseum.cz/data/golan/almanach-4B.pdf, s. 116–117. 5. ledna 2025. MSP znamená „malý samočinný počítač.“
  39. ↑ GRANÁT, Luděk a Československá vědeckotechnická společnost. Počítačová grafika '81: [3. seminář]. Praha, [14.-16. dubna] 1981 : sborník přednášek. Praha: Dům techniky ČSVTS, 1981, s. 221. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:57a4b5b2-30c9-40b6-9d0f-3a71042534fc, 5. ledna 2025.
  40. ↑ Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 24.07.1986, 42(172), s. 7. ISSN 0323-1143. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a4b2e0b0-f41f-11e8-bc37-005056827e51, 5. ledna 2025. (2. sloupec)
  41. ↑ Zmínky na facebookové stránce Starý Břevnov. https://www.facebook.com/profile/100064669030594/search/?q=matematick%C3%BDch, 5. ledna 2025. („Budova byla zbourána až kolem roku 1990.“)
  42. ↑ https://digital.staatsbibliothek-berlin.de/werkansicht?PPN=PPN647231042&PHYSID=PHYS_0271&DMDID=DMDLOG_0015, 10. ledna 2025.
  43. ↑ KRAUS, Vojtěch. Adresář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních: stav počátkem roku 1906. Praha: Obec Pražská, 1907, s. 160. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:ee3a4dc0-e630-11dd-8bb0-0030487be43a, 3. ledna 2025.
  44. ↑ KRAUS, Vojtěch. Adresář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních: Bráníka, Břevnova, Bubenče, Dejvic, Karlína, Kobylis, Košíř, Michle, Nuslí, Podolí-Dvorců, Proseka, Radlic, Smíchova, Strašnic, Střešovic, Střížkova, Troje-Podhoří, Veleslavína, Král. Vinohradů, Vršovic, Vysočan a Žižkova. V Praze: Nákladem obce pražské, 1910, s. 1040 a 1041. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/ntk/uuid/uuid:1fac44d9-48fb-11e1-92b9-0050568253d9, 10. ledna 225.
  45. ↑ ODVÁRKA, Jan a Bohumil KONAŘÍK. Orientační kniha Velké Prahy: pomůcka k usnadnění informační služby a orientace ve Velké Praze, vydána pro sbor uniformované stráže bezpečnosti v Praze. Díl IV: Tabulky popisných čísel všech katastrálních obcí Velké Prahy. Praha: J. Odvárka, 1937. sv. 4, s. 340, 348, 320 a 330. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c1481c80-daf8-11e3-94ef-5ef3fc9ae867, 3. ledna 2025.
  46. ↑ Orientační kniha Velké Prahy a Modřan. Praha: Masarykův četnický, vzdělávací a podpůrný fond, 1948, s. 296 a 302. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:5d3a7b40-63bf-11dd-a5d6-000d606f5dc6, 3. ledna 2025. (Nelze fulltextově vyhledávat. Mapa oblasti na scanu č. 495.)
  47. ↑ Praha 8-1. Státní mapa 1 : 5 000. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=sm5&idrastru=D6-1_Praha_8-1_1994&extent=15.722805042251764,13.028306066751934,18.398043786642276,14.252335506901328&link=ext (1994), 7. ledna 2025.

Literatura

  • BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha. Dodatky III., Historická předměstí a okraje města - levý břeh Vltavy. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2004. 127 s. ISBN 80-7185-498-0. Obr. 54
  • BĚLOVÁ, Jana a KALAŠOVÁ, Renáta. Břevnov: ve stínu kláštera, Hradčanům na dohled = shadowed by a monastery, visible from Hradčany. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, [2016], ©2016. 202 stran. ISBN 978-80-87828-18-2. S. 102–103
  • HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0.
  • HANSL, František, ed. a FIALA, Oskar, ed. Smíchovsko a Zbraslavsko. Na Smíchově: F. Hansl, 1899. 658 s., [1] složený l. obr. příl. S. 172. Dostupné online.
  • HOLUB, Bonifác Jan. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. Praha: B.J. Holub, 1890. 188 s. S. 87-88, 131. Dostupné online
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 217

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Panenská 2.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruiny usedlosti Panenská, Praha 6
Panenská 2024 09.jpg
Autor: Jiří Janíček, Licence: CC BY 4.0
Ruina usedlosti Panenská v roce 2024
Panenská 2024 01.jpg
Autor: Jiří Janíček, Licence: CC BY 4.0
Ruina usedlosti Panenská v roce 2024
Panenská 2024 23.jpg
Autor: Jiří Janíček, Licence: CC BY 4.0
Ruina usedlosti Panenská v roce 2024
Břevnov 1926.jpg
Autor: Josef Brož, Licence: CC BY 4.0
Na mapě vidíme (zleva): pražské usedlosti Kajetánka (horní a dolní), Petynka (v mapě pod názvem zde dříve sídlícího ústavu Vincentinum), Šlajferka (Šleiferka, za socialismu klub Na Petynce, nyní charitní dům s kaplí), Malovanka, Panenská a Hubálka, z toho usedlosti Malovanka a Hubálka byly kompletně zbořeny (dnes je v jejich místě dopravní tepna Patočkova, z Panenské zůstala stát jedna budova (dnes s adresou Na Malovance 123/20, resp. Patočkova 123/24), která se často mylně označuje jako Malovanka. Šrafovaná čára představuje hranici čtvrtí: odděluje Břevnov (Velký Břevnov, vlevo) od Střešovic (vpravo). Nahoře vidíme taktéž zbořenou usedlost Andělka. Dole vidíme jako orientační body dosud stojící školu (dnes ZŠ Marjánka) a hospodu U Zelené brány (dříve U Vonásků).
Panenská 1.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruiny usedlosti Panenská, Praha 6
Cisarsky otisk - Panenska a Malovanka.jpg
Dosud (2024) stojící objekt usedlosti Panenská s adresou Na Malovance 123/20 je zde pod číslem 94 (ještě bez stodoly, která bude přistavěna zcela vpravo). Zhruba v místě dnešního rybníku Kuklík (postaven v roce 2007) je vodní plocha s č. 243. V dolní části je Malovanka pod č. 621? Vpravo Šlajferka (číslo nečitelné, dnes Na Petynce 33/17 a Radimova 33/2), pod č. 60 je Alemanka (Patočkova 139/26).
Panenská 3.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Ruiny usedlosti Panenská, Praha 6
Panenská na indikační skice (č. 36, resp. 94).jpg
Stávající objekt č. 123 usedlosti Panenská zde pod číslem 36, resp. 94
Břevnov 1945.jpg
Autor: Praha (Česko). Orientační plán hlavního města Prahy s okolím. 1:5 000. Praha: nákladem Obce pražské, 1945. 1 mapa na [45] listech : barev. ; listy 55 x 66 cm nebo menší, se společným tit. l., s. 18. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/cuni/uuid/uuid:e8156fc6-a6c8-11ec-a723-fa163e4ea95f., Licence: CC BY 4.0
Břevnovské usedlosti u potoka Brusnice v roce 1945 s tehdejšími čísly popisnými (čp.). Malovanka zde má čp. (zprava - směrem od nejstaršího objektu: 1030, 1031, 1032 a 34). Objekty čp. 115, 114, 125, 947?, 124?, 113, 117 (bývalý hřebčín, později kasárna, později přestavěno na byty) a hlavní objekt usedlosti 123 (se stodolou zcela vpravo) patřily k usedlosti Panenská a až na ruinu s dnešní (2024) adresou Na Malovance 123/20 byly všechny zbořeny. Činžovní dům č. 127 byl také zbořen. Dosud (2024) stojící ruina je Panenská, i na této mapě s čp. 123.
Panenská 2024 08.jpg
Autor: Jiří Janíček, Licence: CC BY 4.0
Ruina usedlosti Panenská v roce 2024
Panenská 2024 20.jpg
Autor: Jiří Janíček, Licence: CC BY 4.0
Ruina usedlosti Panenská v roce 2024
Patočkova 26.jpg
Autor: che, Licence: CC BY-SA 2.5
Patočkova 26, Praha
Malovanka a Panenská - průmět mapy 1920-1924 a současné mapy 02.jpg
Autor: Neznámý + Jiří Janíček, Licence: CC BY 4.0
Malovanka a Panenská - průmět mapy 1920-1924 a současné mapy