Panenské Břežany
| Panenské Břežany | |
|---|---|
 Horní zámek v Panenských Břežanech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Odolena Voda |
| Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′50″ s. š., 14°26′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 640 (2023)[1] |
| Rozloha | 5,79 km²[2] |
| Katastrální území | Panenské Břežany |
| Nadmořská výška | 245 m n. m. |
| PSČ | 250 70 |
| Počet domů | 222 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hlavní 17 Panenské Břežany 250 70 Odolena Voda obec@panenskebrezany.cz |
| Starosta | Mgr. Martin Hakauf |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Panenské Břežany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 538604 |
| Kód části obce | 117552 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Panenské Břežany jsou obec v okrese Praha-východ asi 14 km severně od centra hlavního města Prahy. Obec leží v nadmořské výšce 245 m, žije v ní celkem 640[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1233, kdy je zmiňována jako ves ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (odtud název „panenské“). V obci se nacházejí dva zámky, zvané Dolní a Horní.
Dolní zámek
Stavba zámku v empírovém slohu byla započata okolo roku 1840. Kvůli finančním potížím majitele Matyáše Bedřicha Riese ze Stallburgu v roce 1901 nemovitost převzala „Hospodářská a úvěrní banka pro Čechy“ a od roku 1909 ji začala nabízet k prodeji za účelem uspokojení věřitelů. Zámek odkoupil pražský židovský cukrovarník Ferdinand Bloch-Bauer, který interiéry vybavil loveckými trofejemi, starožitnostmi, uměleckými předměty, gobelíny aj.
Po začátku druhé světové války a zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl Ferdinand Bloch-Bauer nucen odejít do emigrace a v zámku se usídlil říšský protektor Konstantin von Neurath, kterého v roce 1941 vystřídal v zámku Reinhard Heydrich. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 zde až do konce války žila Lina Heydrichová spolu se čtyřmi dětmi. Vdova po Heydrichovi zřídila v zámeckém areálu miniaturní pracovně-koncentrační tábor, kde pro ni v nuzných podmínkách žilo a pracovalo okolo 150 vězňů z ghetta Terezín a z koncentračního tábora Flossenbürg.[4]
Po válce byl zámek převeden do užívání Výzkumného ústavu kovů.
Horní zámek
Horní zámek byl postaven v první polovině 18. století v barokním slohu na místě původní tvrze. Jedná se o obdélníkovou jednopatrovou stavbu se sedlovou střechou s balkónem v průčelí. Poblíž zámku se nachází kaple sv. Anny, jejíž přestavba po požáru v roce 1691 proběhla v letech 1705–1707 podle plánů J. B. Santiniho.
Po zrušení kláštera vystřídal zámek několik majitelů. V roce 1820 původní horní zámek koupil Matyáš Ries ze Stallburgu. Po zadlužení jeho dědiců došlo po roce 1909 k prodeji zámku nábytkářskému továrníkovi Emilu Gerstelovi (1870-1919), jehož syn Bedřich Gerstel ale r. 1939 odešel do emigrace, načež opuštěný zámek zabral nacistický pohlavár K. H. Frank. Po skončení války byl v zámku zřízen domov důchodců. Od roku 2012 spadá zámek pod správu "Památník národního útlaku a odboje", v 2016 otevřená expozice "Zločin a Trest", kde je i unikátní replika pankrácké gilotiny.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[5]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[5]
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[6]
- 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[9]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[12]
Rok 1932
Ve vsi Panenské Břežany (521 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] holič, 2 hostince, kolář, 2 kováři, obchod s mlékem, obuvník, pekař, 3 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, 2 velkostatky.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Území obce protíná dálnice D8 (současně Evropská silnice E55), exit 1 je ve vzdálenosti 4 km. Ve vzdálenosti 1,5 km na východ lze najet na silnici II/608 Praha-Libeň – Veltrusy – Mělník – Terezín.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Úžice ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 092 z Kralup nad Vltavou do Neratovic.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci měly zastávku příměstské autobusové linky Praha,Kobylisy - Neratovice,Korycany (v pracovních dnech 24 spojů, o víkendech 16 spojů) a Libiš - Odolena Voda (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
Další fotografie
Obecní úřad
Vědeckotechnický park
Bývalý vjezd do dolního zámku
Brána k dolnímu zámku
Pohled na dolní zámek od brány
Východní část obce
Horní zámek
Horní zámek
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BAUER, Zdeněk; ČVANČARA, Jaroslav. „Bylo to tam tak čarovně krásné“. Paměť a dějiny. 2022, čís. 01, s. 16–26. Dostupné online. ISSN 1802-8241.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 977. (česky a německy)
Literatura
- ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. - kapitola Břežany Panenské, s. 156-161.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Panenské Břežany na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Panenské Břežany
- Panenské Břežany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-panenske-brezany
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Gripperon, Licence: CC BY-SA 4.0
Horní zámek v Panenských Břežanech v průběhu rekonstrukce, stav ke konci října 2023.
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Obecní úřad v Panenských Břežanech
Poloha obce Panenské Břežany v rámci okresu Praha-východ a správního obvodu obce s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Východní část Panenských Břežan, silnice na Předboj
Autor: Gripperon, Licence: CC BY-SA 4.0
Horní zámek v Panenských Břežanech v průběhu rekonstrukce, stav ke konci října 2023.
Vlajka obce Panenské Břežany, okres Praha-východ. Modrý list, uprostřed dva bílé vodorovné pruhy široké a od sebe vzdálené jednu šestnáctinu šířky listu, proložené dvěma zkříženými žlutými berlami s bílými sudarii tak, že kosmá berla prochází nad horním a pod dolním bílým pruhem a šikmá berla pod horním a nad dolním pruhem. Mezi berlami nahoře vztyčený bílý březový list, dole žlutá svatojakubská mušle.
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Vědeckotechnický park na severu obce Panenské Břežany, dříve Výzkumný ústav kovů
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Původní vjezd do dolního zámku v Panenských Břežanech
Autor: Gripperon, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled od silnice na bránu vedoucí k dolnímu zámku
Znak obce Panenské Břežany, okres Praha-východ. V modrém štítě dvě stříbrná zúžená břevna proložená dvěma zkříženými zlatými berlami se stříbrnými sudarii, provázená nahoře vztyčeným stříbrným březovým listem a dole zlatou svatojakubskou mušlí.
Autor: Gripperon, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na dolní zámek od brány,