Panettone
Panettone | |
---|---|
Panettone nakrájené na kousky | |
Základní informace | |
Místo původu | Itálie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Panettone je italský sladký chléb původem z Milána (v milánském dialektu se mu říká paneton[1]), který se obvykle v Itálii jí o Vánocích. O vánočních svátcích je dnes panettone tradiční i v mnoha zemích Jižní Ameriky.
Panettone má tvar kopule a je obvykle 12–15 cm vysoké (pokud váží 1 kg). Do těsta se běžně přidává kandovaný pomeranč, citronová kůra a (suché) rozinky. Panettone se ale může být i bez přísad nebo třeba s čokoládou. Podává se krájené na vertikální kousky společně s teplými nápoji nebo sladkým vínem či likéry jako amaretto. V některých italských regionech se podává s crema di mascarpone, někdy se zabaione.
Historie
Předchůdce panettone lze nalézt už v době starověkého Říma, kdy byl vyráběn měkký chleba slazený medem. Z 15. století pochází zmínka, že je zvykem ponechat kousek sladkého kynutého chleba do příštích Vánoc, aby si domácnost zajistila štěstí. Ve slovníku z roku 1839 se uvádí panatton jako sladký chléb s přísadou másla, vajec, cukru a rozinek.[2] O vzniku panettone existuje řada legend, které však připisují autorství různým osobám.[3][2]
Na počátku 20. století dva milánští pekaři začali s výrobou panettone ve velkém. V roce 1919 začal Angelo Motta s výrobou své typické značky pečiva. Byl to také Motta, kdo zrevolucionalizoval tradiční panettone a dal mu kopulovitý tvar díky trojímu kynutí těsta (asi 20 hodin), čímž docílil i typické lehké struktury těsta. Recept okolo roku 1925 převzal další pekař, Gioacchino Alemagna, který rovněž začal s výrobou vlastní značky panettone, která existuje dodnes. Konkurence obou pekařů pomohla průmyslové výrobě panettone. Výsledkem ostré konkurence bylo to, že na konci II. světové války bylo panettone tak levné, že se stalo nejoblíbenější vánoční sladkostí v zemi. Italští imigranti do Argentiny, Brazílie a Peru s sebou přinesli svou lásku k panettone do Jižní Ameriky.
Firma Nestlé koupila na konci devadesátých let obě značky, ale Bauli[4], italská pekařská společnost z Verony, od Nestlé značky Motta a Alemagna odkoupila.[5] Dalším významným výrobcem je firma D'Onofrio, kterou založil italský emigrant v Peru.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Panettone na anglické Wikipedii.
- ↑ Cherubini, Francesco (1841) Vocabolario milanese-italiano, Vol. 3, p. 164.
- ↑ a b BRZZONE, Francesca. The – buttery and delicious – history of panettone, Italy’s own Christmas cake. L'Italo-Americano [online]. L'Italo-Americano, 23. 12. 2016 [cit. 2023-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Co je to Panettone?. www.rigalli.cz [online]. Rigalli, 15. 10. 2020 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Saatchi. Bauli: pandoro, panettone, colomba, dolci a lievitazione naturale, merende, cioccolato [online]. Bauli.it [cit. 2012-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-13. (anglicky)
- ↑ Shaun Weston. News | Bauli acquires Motta and Alemagna from Nestlé [online]. FoodBev.com, 2009-08-01 [cit. 2012-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu panettone na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: N i c o l a from Fiumicino (Rome), Italy, Licence: CC BY 2.0
Panettone (pronounced /ˌpænᵻˈtoʊni/;[1][2][3] Italian: [panetˈtoːne]) is a type of sweet bread loaf originally from Milan (in Milanese dialect of the Lombard language it is called paneton /paneˈtuŋ/),[4] usually prepared and enjoyed for Christmas and New Year in Italy, southeastern France, Spain, Portugal, Slovenia, Brazil, Venezuela, Peru, Malta, Montenegro, Albania, Eritrea, Georgia, Germany, Austria and Switzerland and Canada , and is one of the symbols of the city of Milan. In recent years it has become a popular addition to the Christmas table in Canada, Puerto Rico, Mexico, and Australia. In South America, especially in Brazil, Peru, Argentina, Paraguay, Uruguay, Colombia, Bolivia, and Chile. Each country names the special bread differently. In some countries it is a tradition to eat it on 7 January each year.[citation needed] It has a cupola shape, which extends from a cylindrical base and is usually about 12–15 cm high for a panettone weighing 1 kg. Other bases may be used, such as an octagon, or a frustum with a star section shape more common to pandoro. It is made during a long process that involves curing the dough, which is acidic, similar to sourdough. The proofing process alone takes several days, giving the cake its distinctive fluffy characteristics. It contains candied orange, citron, and lemon zest, as well as raisins, which are added dry and not soaked. Many other variations are available such as plain or with chocolate. It is served in slices, vertically cut, accompanied with sweet hot beverages or a sweet wine, such as Asti or Moscato d'Asti. In some regions of Italy, it is served with crema di mascarpone, a cream made from mascarpone, eggs, sometimes dried or candied fruits, and typically a sweet liqueur such as amaretto; if mascarpone cheese is unavailable, zabaione is sometimes used as a substitute.
Efforts are under way to obtain Protected Designation of Origin and Denominazione di origine controllata status for this product, but, as of late 2008, this had not occurred.[5] Italian Agriculture Minister Paolo De Castro was looking at ways to protect genuine Italian cakes from growing competition in Latin America and whether action could be taken at the World Trade Organization.