Panipak Vongpattanakitová
| Panipak Vongpattanakitová | |
|---|---|
 (c) Tasnim News Agency, CC BY 4.0 Panipak Vongpattanakitová (2018) | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 8. srpna 1997 (27 let) |
| Místo narození | Surat Thani |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Taekwondo na LOH | ||
| zlato | 2020 Tokio | do 49 kg |
| zlato | 2024 Paříž | do 49 kg |
| bronz | 2016 Rio de Janeiro | do 49 kg |
| Mistrovství světa v taekwondu | ||
| zlato | 2015 Čeljabinsk | do 46 kg |
| zlato | 2019 Manchester | do 49 kg |
| stříbro | 2017 Mudžu | do 49 kg |
| stříbro | 2023 Baku | do 49 kg |
| bronz | 2022 Guadaljara | do 49 kg |
Panipak Vongpattanakitová (thajsky พาณิภัค วงศ์พัฒนกิจ; * 8. srpna 1997 Surat Thani) je thajská taekwondistka. Měří 171 cm, váží 49 kg a soutěží v muší váze.
Pochází z Bandonu v provincii Surat Thani. Její otec byl nadšený sportovní fanoušek a svým dětem říkal podle různých sportovních odvětví, na nejmladší Panipak vyšla přezdívka Tenis.[1] Vystudovala Chulalongkornovu univerzitu a stala se důstojnicí Thajského královského letectva.
Taekwondu se věnuje od devíti let a v reprezentaci debutovala roku 2011. V roce 2013 byla juniorskou mistryní Asie. Získala zlatou medaili na Letních olympijských hrách mládeže 2014. Téhož roku vyhrála seniorské mistrovství Asie v taekwondu, titul obhájila v roce 2016. Dvakrát se stala mistryní světa, v roce 2015 a pak v roce 2019.[2]
Na Letních olympijských hrách 2016 získala v kategorii do 49 kg bronzovou medaili, když prohrála pouze s celkovou vítězkou, Korejkou Kim So-hui. Na LOH 2020 v této váhové kategorii zvítězila, ve finále porazila Adrianu Cerezovou ze Španělska 11:10. Druhé olympijské zlato získala na LOH 2024 po finálovém vítězství nad Číňankou Kuo Čching 2:1 na sety. S bilancí dvou zlatých a jedné bronzové medaile je spolu s jihokorejskou reprezentantkou Hwang Kjong-son nejúspěšnější taekwondistkou olympijské historie. Je také prvním thajským sportovcem, který dokázal obhájit olympijské prvenství.[3]
Vyhrála Grand Slam v letech 2018 a 2019 a dvanáct soutěží Grand Prix. Má také zlaté medaile z Univerziády v letech 2017, 2019 a 2023 a z Her jihovýchodní Asie 2017, 2019, 2021 a 2023. Ve své kariéře absolvovala 196 utkání, z nichž 173 vyhrála.[4]
Reference
- ↑ Her Name Is Tennis. Her Siblings Are Bowling and Baseball. And She Just Won Gold in Taekwondo.. Wall Street Journal [online]. 2024-08-08 [cit. 2024-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Jang and Wongpattanakit crowned athletes of the year at World Taekwondo Gala Awards 2019 [online]. World Taekwondo [cit. 2024-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Taekwondo-Thailand's Panipak wins historic flyweight gold. Reuters [online]. 2024-08-07 [cit. 2024-08-12]. Dostupné online.
- ↑ WONGPHATTANAKIT, Panipak [online]. Taekwondo Data [cit. 2024-08-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Panipak Vongpattanakitová v databázi Olympedia (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Panipak Vongpattanakitová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
(c) Tasnim News Agency, CC BY 4.0
Panipak Wongpattanakit at the 2018 Asian Games