Panis angelicus
Panis angelicus (latinský výraz pro „Chléb andělský“) je předposlední strofa hymnu Sacris solemniis, jehož autorem je svatý Tomáš Akvinský. Text hymnu byl napsán pro liturgii svátku Těla a Krve Páně, spolu s dalšími modlitbami mše svaté a breviáře.
Tato strofa byla v minulosti často z celého hymnu vydělována a zhudebňována samostatně. Nejvíce známým zhudebněním je to od Césara Francka z roku 1872 pro tenor, harfu, cello a varhany, jež je součástí Franckovy mše Messe à trois voix.
Mezi další hymny Tomáše Akvinského týkající se Těla Kristova, jejichž části byly v minulosti samostatně zhudebňovány, patří „Verbum supernum prodiens“ (poslední dvě sloky začínají slovy „O salutaris hostia“) a „Pangue lingua gloriosi“ (poslední dvě sloky uvozuje verš „Tantum ergo“).
Zhudebnění
Text „Panis angelicus“ byl zhudebněn jako moteto několika renesančními autory včetně João Lourenço Rebelo. V sedmnáctém století jej zhudebnil Marc-Antoine Charpentier. V pozdně romantickém období vznikla zhudebnění André Capleta, Camilla Saint-Saënse a nejznámější od Césara Francka.
Text
Latinský text[1] | Český překlad[2] | Alternativní český překlad[3] |
---|---|---|
Panis angelicus | Z chleba andělského | Chléb andělský stal se chlebem lidí. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Panis angelicus na anglické Wikipedii.
- ↑ Sacris Solemniis. www.preces-latinae.org [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online.
- ↑ 710 – K svátku tajemnému | Kancionál. kancional.cz [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online.
- ↑ KLIMA, Tomáš. Smíšené sbory bez doprovodu Otty Alberta Tichého. Katalogizace a problematika vybraných skladeb. dspace.cuni.cz. 2010-09-15. Dostupné online [cit. 2022-08-29].