Pankrác (stanice metra)

Pankrác
Původní název	Mládežnická
Stát	Česko
Město	Praha
Čtvrť	Nusle
Ulice	Na Pankráci
Síť metra	Pražské metro
Vznik	9. května 1974
Dopravce	Dopravní podnik hl. m. Prahy
Tarifní pásmo	P
Linky	linka C
Technické informace
Typ stanice	hloubená
Počet nástupišť	1
Počet vestibulů	1
Hloubka pod povrchem	14 m
Projektant	Interprojekt Praha
Architekt	Zdeněk Štolfa (linka C) Patrik Kotas (linka D) Martin Smrž (linka D)
Externí odkazy
Zeměpisné souřadnice	50°3′2,99″ s. š., 14°26′21,98″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Průběh trati Legenda linka C směr Háje předchozí stanice: Budějovická výtah na povrch 1 ostrovní nástupiště eskalátory do vestibulu následující stanice: Pražského povstání linka C směr Letňany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pankrác (zkratka PN^[1]; do roku 1990 Mládežnická) je stanice na lince C pražského metra. Nachází se na úseku I. C mezi stanicemi Pražského povstání a Budějovická v lokalitě, která je nazývána Pankrácká pláň v ulici Hvězdova na katastru Nuslí. Byla otevřena jako jedna z prvních, 9. května 1974.

Stanice Pankrác se nachází pod ulicí Na Pankráci v Praze 4 na katastru Nuslí. Je hloubená, založená v jámě hluboké 17 m; samotná stanice je hluboko ale jen 14 m, dlouhá pak 232 m (z toho zhruba 100 m tvoří samotné nástupiště).

Pankrác má jeden výstup s jedním podpovrchovým, mělce založeným vestibulem, umístěným přímo nad nástupištěm a spojeným eskalátory vycházejícími přímo z jeho prostředku.

Obkladem stanice jsou mramorové desky. Výstavba stanice mezi lety 1967 a 1974 stála 80 milionů Kčs. Zakládání probíhalo do hloubky sedmi metrů pomocí záporového kotveného pažení (4940 m² záporového pažení a 14,06 kilometrů kotev), zbylých deset pomocí stříkaného betonu. Vytěženo bylo 77 700 m³ hornin. V roce 1971 se sesula střední část západní stěny, naštěstí se však v roce 1972 podařilo i přes zpoždění dokončit hrubou stavbu stanice. Padlo na ní 22 350 m³ betonu. Během prvního pololetí 1973 i vestibulu, větrací komory a zahájily se dokončovací práce a montáž technologie.

Vestibul stanice byl přímo propojen s obchodním centrem Arkády Pankrác, slavnostně otevřeným 14. listopadu 2008, shodou okolností v den 90. výročí první volby Tomáše Garrigue Masaryka prvním prezidentem Československé republiky.

Stanice Pankrác se má po vybudování plánované linky D stát přestupní stanicí. 19. června 2019 byl zahájen geologický průzkum pro linku D.^[2] 21. dubna 2022 zahájena výstavba metra D.^[3][4] V dřívějších dobách (80. a 90. léta 20. století) bylo zamýšleno ještě také zavedení linky E, díky čemuž by tak vznikla první stanice metra v Praze, kde by se křížily linky tři.

Pro toto uspořádání by musel být zvolen jiný způsob půdorysu stanice než klasický systém dvou nad sebou umístěných a přestupní chodbou propojených nástupišť; jednotlivé linky by se musely nacházet blíže u sebe, například i na jednom nástupišti. Tato změna by se však nejspíš nedotkla nástupiště linky C, které by zůstalo zachováno (výjimkou jsou samozřejmě zaústění případných přestupních chodeb).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pankrác na Wikimedia Commons
• Tato stanice na stránce Metroweb.cz
• Pankrác na metroart.cz

← směr Háje	Metro v Praze	směr Letňany →
	· · · ·
Budějovická	Pankrác	Pražského povstání
Háje  – Opatov  – Chodov  – Roztyly  – Kačerov  – Budějovická  – Pankrác  – Pražského povstání – Vyšehrad  – I. P. Pavlova  – Muzeum   – Hlavní nádraží   – Florenc   – Vltavská   – Nádraží Holešovice   – Kobylisy  – Ládví  – Střížkov  – Prosek  – Letňany

← směr Náměstí Míru	Metro v Praze	směr Depo Písnice →
	· · · ·
Náměstí Bratří Synků	Pankrác	Olbrachtova
ve výstavbě (plánované otevření 2029) Náměstí Míru   – Náměstí Bratří Synků  – Pankrác   – Olbrachtova  – Nádraží Krč   – Nemocnice Krč  – Nové Dvory  – Libuš  – Písnice  – Depo Písnice