Panna Marie Bolestná z Chomutova

Panna Marie Bolestná z Chomutova (kolem 1510) je kvalitní gotická dřevořezba neznámého původu z oblasti Kadaně. Socha je vystavena ve stálé expozici Oblastního muzea v Chomutově, kam byla získána roku 1972 ze zrušeného Městského muzea v Kadani.

Socha je opracovaná i na zadní straně a proto byla patrně součástí scény Ukřižování na triumfálním oblouku nebo nástavci oltářního retáblu.^[1] Pochází z některého kostela nebo klášterního komplexu v Kadani nebo blízkém okolí. Před rokem 1945, kdy byla získána z poválečných svozů do Městského muzea v Kadani nebyla zdokumentována. Po zrušení muzea byla roku 1972 převedena do sbírek Oblastního muzea v Chomutově, ale poprvé je zmiňována v odborné literatuře až roku 1987.^[2]

Plně opracovaná socha z lipového dřeva, výška 90,5 cm, šířka 31 cm, hloubka 23,5 cm, s nepatrnými fragmenty původní polychromie.^[1]

Drapériové schéma vychází z grafických předloh Mistra E.S. a navazuje na norimberskou řezbářskou produkci 80. let 15. století, např. Tetzelovu Madonu. Systém paralelních hluboko prověšených promačkávaných skladů drapérie spojuje chomutovskou sochu zejména s díly norimberského sochaře Adama Krafta. Kvalitou řezby nemá socha Bolestné P. Marie v kadaňském regionu příliš mnoho obdob a některé francké impulsy by mohly naznačovat, že její autor se školil v Norimberku.^[1] Nejbližší souvislost se nabízí s tvorbou na saské straně Krušných hor, kterou představuje např. reliéf Piety z Bloßwitz. Pieta má blízko k dílům tzv. "Mistra dómských apoštolů", činnému ve Freibergu. Chomutovská P. Marie má obdobný typ obličeje s plnými tvářemi, špičatou bradou, očima mandlového tvaru a téměř shodnými ústy. Také drapérie, v níž kontrastují opticky rozbité záhyby s hladkými plochami, nebo rouška těsně obepínající Mariin krk je nejbližší Bloßwitzké pietě.

Předpokládá se, že socha Bolestné P. Marie pochází z některé saské dílny, kde působil vliv bohatého horního města Freibergu, který byl na rozhraní prvního a druhého desetiletí jedním z nejvýznamnějších uměleckých center na Saské straně Krušnohoří. Z českých sbírek je chomutovské Bolestné Panně Marii blízký také reliéf Oplakávání Krista ze sbírek Národní galerie z doby kolem roku 1530, který může pocházet z Lovosic (nebo Pelhřimova). Také tento reliéf vychází z freiberského sochařství, ale projevuje se v něm již renesanční slohové cítění.

• Tetzelova Madona (1480–1490), Germanisches Nationalmuseum, Norimberk
• Peringsdörfferův epitaf (1496–1498), Frauenkirche, Norimberk (Adam Kraft)^[3]
• Schreyer-Landauerův epitaf (1490–1492), Sebalduskirche, Norimberk (Adam Kraft)
• Pieta z Bloßwitz (kolem 1510)
• Oplakávání Krista, Národní galerie Praha (1520–1530)
• Bolestná Panna Marie z freiberského dómu (kolem 1520)
• Bolestná Panna Marie z Großweitzschenu (zničena 1945)

• 
  Adam Kraft: Pergenstorffer-Epitaph
• 
  Adam Kraft: Schreyer-Landauer-Epitaph
• 
  Skupina Ukřižování, Dóm Freiberg
• 
  Sv. Anna Samatřetí, Mistr Týneckého Zvěstování (kolem 1510), Národní galerie v Praze

• Helena Dáňová, Renáta Gubíková (eds.), Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590, 351 s., Oblastní muzeum Chomutov 2014, ISBN 978-80-87898-07-9
• Eva Šamšulová, Díla gotických mistrů. Katalog sbírky gotických plastik a deskových obrazů Okresního muzea v Chomutově, Chomutov 1999a
• Eva Šamšulová, Sbírka gotických plastik a deskových obrazů chomutovského muzea, in: Michaela Neudertová, Petr Hrubý (eds.), Gotické sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník z kolokvia u příležitosti výstavy Josefa Opitze, s. 77-98, Ústí nad Labem 1999b
• Eva Šamšulová, Vznik a vývoj gotické sbírky chomutovského muzea, Památky, příroda, život 19, č. 3, Chomutov 1987a
• Eva Šamšulová, Soubor gotických plastik a deskových obrazů v Okresním muzeu Chomutov, seminární práce, PGS památková péče, Praha 1987b

• Oblastní muzeum v Chomutově: sbírkové fondy