Panonská pánev

Panonská pánev Kárpát-medence Panónska panva Pannonische Tiefebene
(c) self2, CC BY 2.0 at Studně v Hortobágy
Nejvyšší bod	984 m n. m. (Psunj)
Rozloha	200 000 km²
Nadřazená jednotka	Alpsko-himálajský systém
Sousední jednotky	Alpy, Dinárské hory, Karpaty, Trácko-makedonský masiv
Podřazené jednotky	Západopanonská pánev, Východopanonská pánev
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Slovensko Slovensko Rakousko Rakousko Maďarsko Maďarsko Ukrajina Ukrajina Rumunsko Rumunsko Srbsko Srbsko Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina Chorvatsko Chorvatsko Slovinsko Slovinsko
Horniny	sedimenty
Povodí	Dunaj
Souřadnice	46°30′ s. š., 20° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panonská pánev, standardizovaným jménem Panonská nížina^[1] (maďarsky Kárpát-medence („Karpatská kotlina“), polsky Kotlina Panońska, slovensky Panónska panva, německy Pannonische Tiefebene, ukrajinsky Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, rumunsky Câmpia de Vest, srbsky Панонска низија, Panonska nizija, chorvatsky Panonska nizina, slovinsky Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy. Z hlediska geomorfologické hierarchie jde o subsystém Alpsko-himálajského systému. Název dostala po bývalé římské provincii Pannonia.

Panonská pánev zasahuje na území Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Slovinska. Na západě sousedí s Alpami, na severu a východě s Karpaty a na jihu s Dinaridy.

Hranicí mezi Alpami a Karpaty je tok Dunaje nad Vídní: levobřežní Weinviertler Hügelland patří k Západním Karpatům, pravobřežní Tullnská pánev (německy Tullnerfeld) a Vídeňský les (Wienerwald) patří k Alpám; Panonská pánev sem zasahuje svou částí Vídeňské pánve.

Na jihovýchodě se Panonská pánev protahuje kotlinou řeky Velké Moravy až k soutoku Západní a Jižní Moravy, tedy k hranici Karpat s Dinaridy. Na západě zasahují okrajové pahorkatiny kolem horního toku Sávy do Slovinska k hranici mezi Dinaridy a Alpami.

Většinu rozlohy Panonské pánve tvoří nížiny o nadmořské výšce kolem nebo pod 100 m. Z nížin a pahorkatin však místy vystupují osamělé ostrovní hory či vrchoviny. Vesměs jde o vyzdvižené kry starých hornin. Pásmo těchto vrchovin dělí Panonskou pánev na menší západní a větší východní část.

Panonskou pánev odvodňuje Dunaj a jeho přítoky, zejména Tisa a Sáva.

Následuje neúplný přehled částí Panonské pánve:

• Západopanonská pánev (Západopanónska panva)
  • Vídeňská pánev (Viedenská kotlina, Wiener Becken)
    • Jihomoravská pánev (Juhomoravská panva)
      • Dolnomoravský úval
    • Záhorská nížina
      • Borská nížina
      • Chvojnická pahorkatina
    • Marchfeld (Moravské pole)
    • Leitha-Gebirge (Litavské vrchy)
  • Malá dunajská kotlina (Kisalföld)
    • Podunajská nížina
      • Podunajská rovina (Győri medence, Neusiedler Becken) (Rábská pánev)
      • Győr-Esztergomi teraszos síkság (Rábsko-ostřihomská terasovitá rovina)
      • Podunajská pahorkatina
      • Marcal-medence
      • Kemeneshát
      • Sopron-Vasi hordalékkúp-síkság (Steirisches Hügelland) (Šopronsko-Vašská pahorkatina, Štýrská pahorkatina)
• Zadunajské středohoří (Dunántúli Középhegység)
  • Visegrádi-vulkánhegység
  • Pilis-hegység
  • Budai-hegység (Budínské hory)
  • Gerecsei-hegység
  • Zsámbéki-medence
  • Velencei-hegység
  • Vértes-hegység
  • Bakony-Vértesalji dombság (Pahorkatina podhůří Bakony-Vértes)
  • Pannonhalmi dombság
  • Bakony (Bakoňský les) a Északi Bakony (Severní Bakoňský les)
• Panonské ostrovní hornatiny (Panonske ostrvske planine)
  • Fruška gora (Franský les)
  • Sremska lesna zaravan (Sremská sprašová plošina)
  • Papuk
  • Dilj
  • Psunj
  • Požeška kotlina
  • Motajnica
• Zadunajské pahorkatiny (Dunántúli dombságok)
  • Mecsek és Tolnai-Baranyai dombság (Mecsek a Tolno-baraňská pahorkatina)
    • Mecsek-hegység
    • Villányi-hegység
  • Somogyi-dombság
  • Balaton medencéje (Balatonská kotlina)
  • Marcali-hát (Hřbet Marcali)
• Východopanonská pánev (Východopanónska panva)
  • Velká dunajská kotlina (Veľká dunajská kotlina, Alföld, Câmpia Tisei)
    • Východoslovenská rovina (Tiszamenti síkság, Закарпатська низовина, Câmpia Someșului)
    • Východoslovenská pahorkatina
    • Dunamenti síkság (Dunavska nizija) ((Velká) Podunajská nížina)
    • Mezőföld
    • Duna-Tisza közi hátság (Bačka lesna zaravan) (Dunajsko-tiské meziříčí, Báčská sprašová plošina)
    • Észak-Alföldi síkság (Severotiská nížina)
    • Nyírség
    • Hajdúság (Hajducko)
    • Nagykunság-Hortobágyi-rónaság (Velkokumánsko-hortobáďská rovina) a Hortobágyi puszta
    • Berettyó-Körösökmenti síkság (Câmpia Crișurilor) (Berettyó-Krišská nížina)
    • Maros hordalékkúp-síkság (Câmpia Mureșului) (Murešská zvlněná nížina, Murešská nížina)
    • Câmpia Timișului (Tamiška nizija) (Timišská nížina)
      • Kudrički vrh
    • Banatska lesna zaravan (Banátská sprašová plošina)
      • Velika Peščara
    • Velikomoravska udolina (Velkomoravský úval)
    • Savska nizija (Posavina) (Sávská nížina)
    • Dravska nizija (Podravina, Drávamenti síkság) (Drávská nížina)
    • Belső-somogyi homokos hordalékkúp (Pahorkatina vnitřní Šomodi)

• Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 2001. ISBN 80-200-0684-2.
• Ladislav Jirásko et al.: Jugoslávské hory. Olympia, Praha, 1987
• Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988
• Index českých exonym. 3., rozšířené a aktualizované vydání. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 2019. ISBN 978-80-88197-16-4.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Panonská pánev na Wikimedia Commons