Panské Nové Dvory

Panské Nové Dvory
Lokalita
Charakterčást města
ObecFrýdek-Místek
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel370 (2021)[1]
Katastrální územíPanské Nové Dvory (3,09 km²)
Nadmořská výška315–363 m n. m.
PSČ738 01
Panské Nové Dvory
Další údaje
Webwww.frydekmistek.cz/cz/obcan/organy-mesta/zastupitelstvo-mesta/osadni-vybory/osadni-vybor-panske-nove-dvory/
Kód ZSJ35084
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panské Nové Dvory (německy Neuhof) jsou částí města Frýdku-Místku, rozkládají se východně od Frýdku na území sousedícím s obcí Dobrá a na severu s Bruzovicemi. V této části města byl zřízen místní osadní výbor.

Geomorfologicky leží Panské Nové Dvory v soustavě Vnějších Západních Karpat, podsoustava Západobeskydské podhůří, celek Podbeskydská pahorkatina.

Na území Panských Nových Dvorů se nachází několik pozoruhodných přírodních lokalit, například přírodní rezervace Novodvorský močál a několik mokřadů. V nedalekém Frýdeckém lese se nachází bývalý vojenský areál, který sloužil jako palebné postavení zapojené po protiletecké a raketové obrany Ostravy.

Historie

Katastrální členění Frýdku-Místku

Panské Nové Dvory vznikly v roce 1664 jako samostatná vesnice z panského folvarku, který ustanovil v roce 1640 Jiří hrabě z Oppersdorfu v rámci šlechtického režijního podnikání. Přilehlé území však bylo bahnité a majitelům nevynášelo, proto nechal Jan Bernard hrabě Pražma z Bílkova (poručník nezletilých synů Jiřího z Oppersdorfu) pozemky odvodnit založením několika rybníků. Tyto rybníky byly napájeny nedaleko pramenícími potoky Vlčkem a Černým potokem. Pozemky, které byly původně součástí katastru obce Bruzovice, byly následně rozparcelovány pro založení nové vesnice a Panské Nové Dvory se tak staly jednou z vesnic frýdeckého panství. Chovu ryb se nicméně pro kvalitu vody a její železitost nedařilo a rybníky se nakonec postupně proměnily v pole.

Prvními obyvateli Panských Nových Dvorů se stali osadníci Václav Jež, Adam Haluška, Pavel Špaček, Adam Špak a Martin Polan. Prvním připomínaným fojtem je Jan Charvát z domu č.p. 21. Od konce 18. století fojtové sídlili v domě, který dnes nese číslo popisné 2440. Nedaleko stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1899 a na blízkém rozcestí lze spatřit dřevěný kříž, u kterého se dle vyprávění zastavoval průvod se zločinci odváděnými na popraviště na Vršavci. Robotně byli Novodvořané poddáni folvarku v Bruzovicích.

V polovině 19. století měly Panské Nové Dvory již 206 obyvatel a 27 popisných čísel. Novodvořané také patřili k prvním obrozencům a národním nadšencům na Frýdecku, účastnili se schůzí Občanské besedy, v období první republiky patřili rovněž mezi horlivé čtenáře, do knihovny chodilo 25 procent obyvatel, což bylo nejvíce z celého frýdeckého okresu.

V roce 1919 bylo navrženo spojení Panských Nových Dvorů s městem Frýdek, to se ale uskutečnilo až po 60 letech. Poslední samostatné sčítání obyvatel proběhlo v roce 1950. K 1. lednu 1979[2] přestaly být Panské Nové Dvory evidovány jako samostatná část obce a staly se součástí části Frýdek dne 1. ledna 1979.

Dne 16. srpna 2014 se uskutečnily oslavy 350 let obce a 80 let hasičského sboru Panských Nových Dvorů. Slavnostně byla představena výstava o obci a ukázka hasičské techniky. O uspořádání se zasloužil Osadní výbor na Panských Nových Dvorech a sdružení dobrovolných hasičů.

Pamětihodnosti

  • Kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena roku 1899, od roku 1993 je kulturní památkou České republiky.
  • Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na severu území na hranicích s územím Bruzovic byla vytvořena roku 1889 na místě označovaném "Svatý Ján". Socha byla vystavena manžely Herecovými a obnovena byla v roce 2013.
  • Dřevěný kříž na kraji frýdeckého lesa na hranicích s Panskými Novými Dvory byl vystaven v roce 1923. Obnoven byl v roce 1995 zásluhou pana Vojtěcha Haince a Karla Špačka, znovu vysvěcen byl tehdejším frýdeckým farářem Petrem Bauchnerem.
  • Památný kříž na rozcestí směrem ke kapli sv. Jana Nepomuckého.
  • Kaplička sv. Jana Křtitele nedaleko jízdárny v sousedství s místní frýdeckou částí Kamenec.
  • Pomník padlým II. světové války byl odhalen dne 28. října 1945 na pozemku paní Kozlové (matka jednoho z padlých). Při osvobozovacích bojích padli Miroslav Kozel, Miloslav Mikula, Ramik Rajmund, Antonín Čvanda, Jan Recman, Rudolf Kuča a Jan Kuliha. [3]
  • Hasičská zbrojnice v blízkosti kaple sv. Jana Nepomuckého.

Přírodní památky, rezervace a lokality

Přírodní rezervace Novodvorský močál

Novodvorský močál se rozkládá v jihovýchodní části Panských Nových Dvorů. Vznikl samovolným vývojem na místě dřívějšího rybníka, jehož pozůstatky včetně provalené hráze lze na místě ještě pozorovat. Močál je napájen potokem Vlček pramenícím poblíž ve Frýdeckém lese. Na několika místech potoka jsou znatelné vířící prameny.

Močál se skládá ze dvou částí, lesní a volné. Lesní část je tvořena jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a olší lepkavou (Alnus glutinosa), které doprovází dub letní (Quercus robur) a bříza bělokorá (Betula pendula), vzácně i jilm horský (Ulmus glabra). Keřové patro tvoří zejména krušina olšová (Frangula alnus). Volná část bez lesního porostu je tvořena přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum), ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides), papratkou samičí (Athyrium filix-femina), kyčelnicí žláznatou (Dentaria glandulosa), řeřišnicí hořkou (Cardamine amara), třtinou šedavou (Calamagrostis canescens) a ostružiníkem (Rubus).[4]

V přírodní rezervaci roste ohrožený ďáblík bahenní (Calla palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).

Žije zde čolek horský (Triturus alpestris) a několikrát tu byla pozorována i vydra říční (Lutra lutra).[4] V období s dostatkem vody se zde vyskytuje střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a poblíž tůní můžeme spatřit skokana hnědého (Rana temporaria).

Mokřady

Území mezi Frýdkem-Místkem a Dobrou je protkáno loukami a močály. Jeden z nejvýznamnějších močálů je v oblasti Panských Nových Dvorů. Na severu jej ohraničuje železnice směrem na Český Těšín a sahá k silnici propojující Panské Nové Dvory a Kamenec. Z východu jej napájí potoky Vlček a Černý potok. Podél potoka Vlček stojí tůň s několika desítkami centimetrů vody. Při dešti zadrží mokřad a nasycená půda ohromné množství vody, která pak v období sucha pomalu odtéká a pomáhá tak udržet množství vody v krajině.

V mokřadu roste kosatec žlutý (Iris pseudacorus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), pcháč bahenní (Cirsium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) a vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum). Z trav zde rostou zejména ostřice (Carex). Břehy mokřadu jsou tvořeny převážně letitými duby (Quercus).[5]

Studánka Zbujnička

Pojmenovaná podle zbojníků - zbujů, kteří se v blízkém frýdeckém lese podle pověsti ukrývali. Nedaleko ní se nachází několik bludných balvanů ze švédské žuly, které sem přivalil pevninský ledovec.

Významní rodáci

  • Josef Loriš (1808-1900), kněz a zakladatel kostela sv. Josefa v Janovicích vysvěceného v roce 1891, vystudoval filozofii a bohosloví v Olomouci, na kněze byl vysvěcen v roce 1835, působil v Bruzovicích, Hnojníku a Frýdku, za své zásluhy byl v roce 1884 jmenován čestným radou generálního vikariátu.
  • PhDr. Eduard Míček (1891-1962), působil jako pedagog v Nošovicích a ve Skalici, později vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (pedagogika a moderní filologie) a pedagogiku na univerzitě v Londýně, od roku 1924 působil v USA v Chicagu a Texasu, podporoval český boj proti německému nacismu, založil katedru slovanských jazyků na University of Texas v Austinu, působil jako profesor slovanské filologie.[6]
  • Ignác Tkáč (1839-1910), publicista, překladatel a učitel, vystudoval filologii na univerzitě ve Vídni, působil jako středoškolský profesor německého gymnázia v Uherském Hradišti, přispěl do Ottova slovníku naučného.
  • Josef Bezruč, léčitel a lidový lékař, léčbu založil na zkoumání lidské moči.

Kasárna ve Frýdeckém lese

Vojenský areál - na snímku je palebné stanoviště (vlevo), za ním prosvítá stanoviště řídicích kabin a dále budova pro odpočinek směny.

Vojenský areál ve Frýdeckém lese sloužil jako palebné postavení zapojené po protiletecké a raketové obrany Ostravy.[7] Sídlil zde protiletecký raketový oddíl, jež se skládal z útvaru a palpostu. Palpost byl obehnán drátěným plotem na betonových sloupech a skládaným betonovým plotem. Areál je pozorovatelný také z leteckých snímků.[8]

V areálu se nachází několik torz vojenských objektů. Vrátnice byla první budovou u jediného vstupu do areálu, který byl směrem od útvaru na severu. Vrátnice byla přízemní budova se sedlovou střechou s malým spádem.

Za vrátnicí po levé straně při vstupu do areálu stojí obdélníková budova, která sloužila jako stanoviště pohotovostní směny. Jedná se o obdélníkovou budovu.

Kruhová zpevněná plocha o poloměru 11 metrů obehnaná nízkou zídkou byla stanovištěm radiolokátoru. Nedaleko stojí budova pro odpočinek směny a dále řada železobetonových sloupů sloužících jako kryté stání pro přepravníky raket.

Na východě areálu je šest čtyřstěnných železobetonových jehlanů, které sloužily jako zásobníky raket.

Uprostřed areálu je stanoviště řídicích kabin. Bylo umístěno pod úrovní terénu a skládalo se z několika mobilních buněk, které dohromady sloužily jako velitelství. Hned za stanovištěm řídicích kabin je palebné stanoviště proti nízko letícím blízkým cílům. Je obestavěno 15 železobetonovými panely zformovanými spolu s 4 chybějícími díly - mezerami - do tvaru pravidelného devatenáctiúhelníku. U řídicího stanoviště se nachází ještě železobetonový bunkr.

Po areálu je rozmístěno šest odpalovacích ramp, zpevněných ploch kruhového tvaru s okolním zemním valem výšky okolo dvou metrů. U každé rampy je protitlakový bunkr, kde sídlila obsluha.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 12/1979, str. 45
  3. Slavnost odhalení pomníku padlým. Státní okresní archiv Frýdek-Místek. Dostupné fotografie z WWW: <http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=C544B0A3E20511E5A73E8086F29B66F2>
  4. a b GOLISOVÁ, Marcela. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Ostravska. Brno, 2012. Dostupné také z: http://is.mendelu.cz/zp/index.pl?podrobnosti=30570. Diplomová práce. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martin Svátek.
  5. Mokřad na Panských Nových Dvorech. Dostupné také z: https://www.frydekmistek.cz/prilohy/Texty/117902/1342533090_14_mokrad_na_panskych_novych_dvorech.pdf Archivováno 1. 3. 2017 na Wayback Machine..
  6. http://www.tesin.cz/?kdo-je-kdo=eduard-micek
  7. Kasárna ve Frýdeckém lese. Dostupné z: <https://www.frydekmistek.cz/prilohy/Texty/108930/1335954990_studie_frydecky_les_web.pdf Archivováno 1. 3. 2017 na Wayback Machine.>
  8. Mapa areálu: https://mapy.cz/s/1po8r

Literatura

  • KOTÁSEK, Jiří. Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek-Místek : Matice slezská, 2008. ISBN 978-80-86887-13-5.
  • 700 let Frýdku-Místku. [Uspoř. A. Hrozek]. Frýdek-Místek : Měst. nár. výbor, 1965. 231 s.
  • TICHÁNEK, Jiří a ŠTĚPÁNEK, Jan P. Fojtství na Frýdecko-Místecku. [Ostrava] : Šmíra-Print, c2009. 462 s. ISBN 978-80-904336-3-2.
  • PRYMUSOVÁ, Zdenka. Zvláště chráněné území Přírodní rezervace Novodvorský močál. In: Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy. Roč. 35, č. 1, (2009), s. 40-41. ISSN 1213-3140.
  • PAVLICOVÁ, Libuše. Ignác Tkáč. Zpravodaj města Uherské Hradiště. 2000, 8, s. 10.
  • POLÁŠEK, Jaromír. Panské Nové Dvory vyrostly z močálu. Region Frýdecko-Místecko, 20.4.2004, roč. 10, č. 16, s. 15.
  • MIKOLÁŠ, Jaroslav Ludvík. Sté výročí narození PhDr. Eduarda Míčka. Těšínsko. 1991, roč. 34, č. 3, s. 32.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Panské Nové Dvory - hasičská zbrojnice.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Hasičská zbrojnice na Panských Nových Dvorech stojí v blízkosti kaple sv. Jana Nepomuckého.
Panské Nové Dvory - socha sv. Jana Nepomuckého.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na severu Panských Nových Dvorů na hranicích s územím Bruzovic byla vytvořena roku 1889 na místě označovaném "Svatý Ján". Socha byla vystavena manžely Herecovými a obnovena byla v roce 2013.
Panské Nové Dvory - pohled na sever.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Panské Nové Dvory jsou částí města Frýdku-Místku, rozkládají se východně od Frýdku na území sousedícím s obcí Dobrá a na severu s Bruzovicemi.
Panské Nové Dvory - Novodvorský močál 1.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Novodvorský močál se rozkládá v jihovýchodní části Panských Nových Dvorů. Vznikl samovolným vývojem na místě dřívějšího rybníka, jehož pozůstatky včetně provalené hráze lze na místě ještě pozorovat. Močál je napájen potokem Vlček pramenícím poblíž ve Frýdeckém lese.
Panské Nové Dvory - vojenský areál.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Vojenský areál ve Frýdeckém lese v Panských Nových Dvorech sloužil jako palebné postavení zapojené po protiletecké a raketové obrany Ostravy. Sídlil zde protiletecký raketový oddíl. Na snímku je palebné stanoviště (vlevo), za ním prosvítá stanoviště řídicích kabin a dále budova pro odpočinek směny.
Panské Nové Dvory - Novodvorský močál na podzim.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Novodvorský močál se rozkládá v jihovýchodní části Panských Nových Dvorů. Vznikl samovolným vývojem na místě dřívějšího rybníka, jehož pozůstatky včetně provalené hráze lze na místě ještě pozorovat. Močál je napájen potokem Vlček pramenícím poblíž ve Frýdeckém lese.
Panské Nové Dvory - kaple.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Kaple sv. Jana Nepomuckého na Panských Nových Dvorech byla postavena roku 1899, od roku 1993 je kulturní památkou České republiky.
Panské Nové Dvory - oltář.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Oltář kapličky na Panských Nových Dvorech. Kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena roku 1899, od roku 1993 je kulturní památkou České republiky.
Panské Nové Dvory - Novodvorský močál 3.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Novodvorský močál se rozkládá v jihovýchodní části Panských Nových Dvorů. Vznikl samovolným vývojem na místě dřívějšího rybníka, jehož pozůstatky včetně provalené hráze lze na místě ještě pozorovat. Močál je napájen potokem Vlček pramenícím poblíž ve Frýdeckém lese.
Panské Nové Dvory - kaplička sv. Jana Křtitele.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Kaplička sv. Jana Křtitele na Panských Nových Dvorech nedaleko bývalé jízdárny v sousedství s místní frýdeckou částí Kamenec.
Panské Nové Dvory - dřevěný kříž.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Dřevěný kříž v Panských Nových Dvorech na kraji frýdeckého lesa na hranicích s Panskými Novými Dvory byl vystaven v roce 1923. Obnoven byl v roce 1995 zásluhou pana Vojtěcha Haince a Karla Špačka, znovu vysvěcen byl tehdejším frýdeckým farářem Petrem Bauchnerem.
Panské Nové Dvory - památný kříž.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Památný kříž na Panských Nových Dvorech stojí na rozcestí směrem ke kapli sv. Jana Nepomuckého.
Panské Nové Dvory - památník obětem.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Pomník padlým II. světové války na Panských Nových Dvorech byl odhalen dne 28. října 1945 na pozemku paní Kozlové (matka jednoho z padlých).
FM Frýdek-Místek.png
Katastrální členění Frýdku-Místku
Panské Nové Dvory - Novodvorský močál 4.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Novodvorský močál se rozkládá v jihovýchodní části Panských Nových Dvorů. Vznikl samovolným vývojem na místě dřívějšího rybníka, jehož pozůstatky včetně provalené hráze lze na místě ještě pozorovat. Močál je napájen potokem Vlček pramenícím poblíž ve Frýdeckém lese.
Panské Nové Dvory - Novodvorský močál 2.jpg
Autor: Slepi, Licence: CC BY 4.0
Novodvorský močál se rozkládá v jihovýchodní části Panských Nových Dvorů. Vznikl samovolným vývojem na místě dřívějšího rybníka, jehož pozůstatky včetně provalené hráze lze na místě ještě pozorovat. Močál je napájen potokem Vlček pramenícím poblíž ve Frýdeckém lese.