Panský mlýn (Starosedlský Hrádek)
| Panský mlýn | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | před 1549 |
| Další majitelé | březnická jezuitská kolej |
| Poloha | |
| Adresa | č.p. 4, Starosedlský Hrádek, okres Příbram,  Česko |
| Souřadnice | 49°34′38,36″ s. š., 14°0′15,96″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 105746 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | https://mlynhradek.webnode.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Panský mlýn ve Starosedlském Hrádku v okrese Příbram je vodní mlýn, který stojí na Hrádeckém potoce pod Hrádeckým rybníkem[1] na západním okraji obce v blízkosti bývalé tvrze. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je mlýn, hospodářská budova a ohradní zeď s náležejícími pozemky.[2]
Historie
.jpg)
Mlýn je v obci zmíněn roku 1549. Roku 1717 jej pronajala březnická jezuitská kolej Václavu Kottovi, jehož potomky vystřídal v roce 1754 rod Školů z nedalekého svobodného Školova mlýna.[1]
Roku 1772 pronajali jezuité mlýn rodu Zíků; v témže roce postavili i roubenou stodolu. Smlouva s hrádeckým (již emfyteutickým) mlynářem z roku 1777 zaručovala, že „z panských lesů dostal jednou pro vždy 15 kmenů, dřevo ke zřízení jeho domu, které si sám musí porazit a dopravit, zdarma ještě dáno“.[1] Poslední majitelkou z rodu Zíků byla Marie Zíková, která mlýn roku 1889 prodala knížeti Karlu Schwarzenbergovi. Mlýn se poté dostal do nájmu rod Řezníčků. Posledním mlynářem byl František Řezníček; jeho syn se vyučil mlynářem v Březnici, ale toto povolání již nevykonával.[1]
Popis
Mlýn tvoří patrová obytná budova s dochovanými architektonickými prvky a technologickým vybavením a hospodářská budova s náhonem. Areál vymezuje ohradní zeď.[2] Historicky patřil ke tvrzi s rozsáhlým hospodářským dvorem, jehož součástí byly také budovy chlévů, sýpka, bednárna čp. 3, stodola (zbořeno) a pivovar čp. 5 (zbořeno). Pozemek mlýna, bednárny a pivovaru odděluje od tvrze místní komunikace procházející obcí.[2] Mlýn tvoří soubor dvou samostatných staveb, které jsou volně rozmístěny v mírně klesajícím terénu směrem k jihu k potoku. Budova mlýna je situovaná v jižní části a svým severním okapovým průčelím je orientovaná do prostoru čtvercového dvora, na jehož západní straně stojí hospodářská budova.[2] Protilehlý prostor původně doplňovaly přízemní chlévy, ze kterých se dochovalo pouze torzo zdi. Jižní a západní část areálu zaujímá zahrada. Na východě je ohradní zeď vystavěná z kamenného a cihlového zdiva.[2]
Voda na vodní kolo vedla z rybníka náhonem, který je dlouhý 60 metrů a z větší části zahloubený do země.[2] Rybník a samotný náhon původně spojoval dvanáctimetrový dřevěný vantrok. Vantrok zanikl a zděné koryto má místy narušené stěny a částečně je zaneseno sutinou, hlínou a rostlinami.[1]
Dochovalo se kompletní zařízení uměleckého válcového mlýna, zachována je také dvojnásobná mlýnská hranice. Technologické vybavení je od výrobců Jan Prokopec, Praha Král. Vinohrady, a Union a. s., České Budějovice.[1] Francisova horizontální turbína s mokrou savkou má maximální výkon 12 HP při 270 l/s při spádu 4,5 m. Podle vodní knihy zde pracovala dvě kola na svrchní vodu, jedno mělo průměr 426 cm a věnec 73 cm široký a druhé 395 cm a věnec 79 cm široký.[1] Dochoval se i elektrický motor od výrobce Škodovy závody, Plzeň, a v turbínovém domku je umístěn elektromotor o výkonu 7,5 kW značka Škoda.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- ŠIMEK, Rudolf. Památková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce. , 2008 [cit. 2021-12-26]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Josef Bláha. s. 27–39. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Panský mlýn na Wikimedia Commons
- Starosedlský Hrádek na webu ČÚZK, Archivní mapy (1830)
- web mlýna
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Starosedlský Hrádek v okrese Příbram, kraj Středočeský. Česká republika. Čp. 3, 4, čp. 11, od hráze Hrádeckého rybníka.