Panzerkampfwagen VIII Maus

Panzer VIII Maus
Maus v tankovém muzeum v Kubince
Typ vozidla	Supertěžký tank
Země původu	Německo
Historie
Výrobce	Friedrich Krupp AG
Vyrobeno kusů	2
Základní charakteristika
Posádka	6 osob
Délka	10,9 m
Šířka	3,76 m
Výška	3,66 m
Hmotnost	188 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	60–240 mm
Hlavní zbraň	128 mm KwK44 L/55
Sekundární zbraně	koaxiální 75 mm KwK 44 L/36.5
Pohon a pohyb
Motor	dieselový MB517 1200 hp (895 kW)
Výkon	895 kW (1200 hp)
Max. rychlost	13 km/h
Poměr výkon/hmotnost	6.4 hp/tun
Dojezd	160 km po silnici, 62 km krajinou
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panzerkampfwagen VIII Maus (česky: Tank VIII Myš; Sd.Kfz 205) byl německý supertěžký tank, který ovšem nebyl nikdy nasazen v boji. Maus je také nejtěžší zkonstruovaný tank vůbec. Návrhy tohoto tanku byly předány Adolfu Hitlerovi Ferdinandem Porschem v červnu roku 1942 a vzápětí schváleny. Práce na výrobě byly velice usilovné a rychlé, první prototyp, vyroben v roce 1943, byl původně projekt označen názvem Mammut („Mamut“). Později však byl přejmenován na Mäuschen („Myška“) a poté na konečné v roce 1943 na Maus („Myš“).^[1][2][3]

Tank byl 10,9 metru dlouhý, 3,76 m široký, 3,66 m vysoký a vážil cca 188,8 tun (pro srovnání nejpoužívanější ruský tank T-34 vážil 30,9 tun). Maus byl vyzbrojen 128mm dělem s koaxiálním dělem ráže 75 mm a jedním 7,92mm kulometem. Tank měla obsluhovat posádka 5–6 mužů. Pancíř tanku se pohyboval v rozsahu mezi 60–240 mm. Ke konci války bylo ve výrobě osm tanků, z toho byly hotové dva prototypy, z toho jeden se závažím namísto věže. Plán počítal s výrobou první série o počtu 150–200 vozidel.

Kvůli obrovské hmotnosti a velkému objemu vozidla bylo prakticky nemožné, aby Maus přejížděl po mostech (Maus byl vybaven šnorchlem, aby se mohl dostat přes řeku)^[4][1] nebo byl převážen běžným vlakem. Za použití nejsilnějších dostupných motorů byl tank schopen dosáhnout plánované rychlosti 20 km/h na silnici, v terénu to však bylo výrazně méně.^[5]

Maus, podobně jako většina tanků konstruovaných firmou Porsche, používal elektrický přenos výkonu. Porsche si na tomto zakládal a se stejným systémem se již dříve účastnil i soutěže na těžký tank Tiger I, ve které ale zvítězila firma Henschel & Sohn a Porscheho přebytečné podvozky byly použity pro stíhače tanků Ferdinand a modernizovanou verzi Elefant.

Původní plán počítal s dokončením prvního prototypu v létě 1943 a poté s další dodávkou o rychlosti 5ks za měsíc. Tato výroba byla svěřena továrnám Krupp, zodpovědným za konstrukci podvozku a věže, a továrně Alkett zodpovědné za montáž.

V květnu 1943 byla Hitlerovi předvedena dřevěná maketa, ten poté schválil k výrobě prvních 150 kusů. Vývoj Mause pokračoval, ale v říjnu 1943 Hitler zrušil objednávku 150 kusů. Toto nařízení bylo následováno v listopadu úplným zastavením vývoje. První prototypy však měly být dokončeny na Hitlerův rozkaz.

První prototyp bez věže Alkett dokončil v prosinci 1943. Věž zastoupilo závaží stejné hmotnosti jako plánovaná věž.

Kromě problémů s rychlostí Maus nebyl schopný přejíždět po mostech. Z toho důvodu byl Maus předělán na obojživelný tank ^[4]. Toky do hloubky 3 metrů byl Maus schopen překročit bez problémů, ale v hlubších vodách musel být Maus napojen na druhý tank, aby mohl přejet na dně toku. Toto bylo zajištěno dlouhým elektrickým kabelem a šnorchlem, které umožňovaly přejet v hloubkách až do 13 metrů. Když první Maus překročil, mohl napájet druhý z opačného břehu. V březnu 1944 byl dokončen druhý prototyp. Tento model byl v mnohém odlišný od prvního. V polovině roku 1944 byla druhá verze vybavená novým elektrogenerátorem a první funkční vlastní věží, vybavenou všemi plánovanými zbraněmi. Původně se měla i první verze doplnit funkční věží, to se však nikdy nestalo.

Krupp začal v červnu 1944 s produkcí dalších 4 strojů, avšak výroba byla zastavena a nedokončené kusy podvozků a věží byly po konci války sešrotovány. Veškerá práce u Kruppa přestala v srpnu 1944. Mezitím se začalo se zkouškami na druhém prototypu, který byl rovněž vybaven dieselovým motorem Daimler-Benz MB 517, novým elektrickým řídícím systémem a novým převodovým systémem vyrobeným v dílnách Škody Plzeň.

Z důvodů téměř nemožné přepravy po železnici byl pro Mause vytvořen speciální přepravní vagon.

Prototypy zůstaly v Kummersdorfu a ve výrobním areálu v Böblingenu, kde byly v posledních týdnech války zničeny před postupující Rudou armádou. Ta zabrala první verzi v okolí Kummersdorfu u těžkých artilerií a i druhý model. Legenda traduje, že druhý prototyp s funkčním dělem měl sehrát roli v obraně Berlína. Ve skutečnosti byl zničen v Kummersdorfu, aby nepadl do rukou Rudé armády.^[3]

Rusové později namontovali na první prototyp tanku věž z poničené druhé verze. Tím získali jeden kompletní, ale nikoli funkční tank. Podvozek první verze neměl funkční pohon a věž z druhé verze byla poškozena zmíněnou záměrnou sabotáží. V roce 1946 byl Maus otestován nejdříve přímo v Kummersdorfu, následně byl převezen do Sovětského svazu na testovací polygon Kubinka. V současnosti je tank vystaven v Kubinském tankovém muzeu.^[1][6]

• Sergeev, Gelto (1997). German Super Heavy Tank Maus. Model Art, Japan
• Robert Dale Arndt Jr. "Strange Vehicles of Pre-War Germany & the Third Reich (1928-1945)", 2006, IRP Publication

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Panzer VIII Maus na Wikimedia Commons
• Achtung Panzer's detailed page on the Maus Archivováno 21. 8. 2008 na Wayback Machine.
• Allied Intelligence Report on Maus
• Panzerkampfwagen VIII
• PANZERKAMPFWAGEN VIII MAUS (1943-1945)