Paořechovec

Jak číst taxoboxPaořechovec
alternativní popis obrázku chybí
Cryptocarya obovata
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádvavřínotvaré (Laurales)
Čeleďvavřínovité (Lauraceae)
Rodpaořechovec (Cryptocarya)
R.Br., 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paořechovec[1] (Cryptocarya) je rod rostlin z čeledi vavřínovité. Jsou to stromy a keře s jednoduchými listy a drobnými, nenápadnými květy. Plodem je pseudopeckovice. Rod zahrnuje asi 200 až 250 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech téměř celého světa. Nejvíc druhů roste v tropické Asii. Řada druhů je těžena pro kvalitní dřevo, některé mají význam v domorodé medicíně.

Větévka Cryptocarya rigida s plody

Popis

Paořechovce jsou stálezelené stromy a keře se střídavými nebo řidčeji téměř vstřícnými, jednoduchými, řapíkatými listy. Žilnatina je nejčastěji zpeřená, řidčeji od báze trojžilná (triplinervní). Květy jsou drobné, oboupohlavné, zpravidla uspořádané do krátké téměř vrcholové laty, řidčeji v úžlabních hroznech či vrcholících. Okvětí je trojčetné, ve dvou kruzích, laloky jsou v obou kruzích podobné. V květech je kuželovitá nebo vejcovitá češule. Tyčinek je 9, mají krátké nitky a jsou přirostlé v ústí trubky okvětí. Ve vnějším kruhu andrecea jsou 3 staminodia, která mají často střelovitý tvar. Semeník je přisedlý, obklopený češulí (proto zdánlivě spodní). Nese tenkou čnělku zakončenou drobnou, poněkud štítovitou bliznou. Plodem je kulovitá, elipsoidní nebo podlouhlá pseudopeckovice, obklopená dužnatou nebo tvrdou češulí. Plody mohou být až 5 cm velké. Češule neuzavírá plod zcela a na jeho vrcholu bývá proto charakteristický pór.[2][3][4]

  • Kmen C. foetida

  • Větévka C. obovata

  • Detail květů C. meissneriana

  • Plody C. triplinervis

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 200 až 250 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech téměř celého světa. Největší počet druhů roste v tropické Asii, zejména v Malajsii. Chybí ve střední Africe. Z Austrálie je udáváno 47 druhů, z toho 38 endemických.[2][4] Paořechovce rostou v tropických deštných lesích, monzunových lesích, poříčních lesích i v sušších, sklerofylních lesích.[4]

Ekologické interakce

Paořechovce jsou živnými rostlinami celé řady motýlů. V Austrálii se na jejich listech živí např. housenky babočkovitého motýla Charaxes latona, soumračníků rodu Chaetocneme, otakárků Graphium macleayanus a Graphium sarpedon a modráskovitých motýlů Philiris fulgens, Arhopala micale, Candalides helenita a Anthene seltuttus.[5] V tropické Asii hostí mj. otakárky rodu Graphium a Papilio a babočky rodu Charaxes[6].

  • (c) CSIRO, CC BY 3.0

    Chaetocneme beata (soumračníkovití)

  • Graphium sarpedon (otakárkovití)

  • Arhopala micale (modráskovití)

Význam

Některé druhy jsou vyhledávány pro kvalitní dřevo, které je nejčastěji obchodováno pod názvem rose maple.[7] V Malajsii se zpravidla těží pod obecným názvem medang, označujícím dřevo různých rodů čeledi vavřínovité.[8] C. glaucescens a další druhy jsou v Austrálii těženy nejčastěji pod názvem white laurel, případně jako sassafras či black beech.[4][9]

Plody Cryptocarya moschata jsou v Brazílii používány jako koření.[10] Řada druhů paořechovců je v různých částech tropů využívána v domorodé medicíně.[11] Borka australského druhu Cryptocarya densiflora působí jako repelent.[12] Šťáva některých druhů, např. Cryptocarya massoy z tropické Asie, má silně dráždivé účinky na kůži.[11]

  • Dřevo C. macrocarpa

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b LI, Xi-wen; LI, Jie; VAN DER WERFF, Henk. Flora of China: Cryptocarya [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d WILSON, Annette J.G. (ed.). Flora of Australia. Vol. 2 Winteraceae to Platanaceae. [s.l.]: Australian Government, 2007. (anglicky) 
  5. ↑ BRABY, Michael F. The complete field guide to butterflies of Australia. Collingwood, Australia: CSIRO, 2004. Dostupné online. ISBN 0-643-09027-4. (anglicky) 
  6. ↑ VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online. 
  7. ↑ CHUDNOFF, Martin. Tropical timbers of the world. [s.l.]: USDA, 1980. (anglicky) 
  8. ↑ WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  9. ↑ WINN, Wren. Timbers and their uses. London: George Routledge & sons, 1919. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  11. ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  12. ↑ CSEKE, Leland J. et al. Natural products from plants. Boca Raton: Taylor & Francis, 2006. ISBN 978-0-8493-2976-0. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Cryptocaryaobovata-juvenile.JPG
Cryptocarya obovata - juvenile
ArhopalaMicaleSuperbaMMUpUnAC1.jpg
Autor: Accassidy, Licence: CC BY 3.0
Arhopala micale superba, males, set specimens, Maluku, Bacan, Project Wallace material, Alan Cassidy photo.
Cryptocarya meissneriana small 136.JPG
Cryptocarya meissneriana flowers
Cryptocarya-foetida.JPG
Cryptocarya-foetida trunk
Cryptocarya rigida leaves & fruit.JPG
Cryptocarya rigida, leaves & fruit - Cumberland State Forest
Common Blue bottle-Aralam.jpg
Autor: Uajith, Licence: CC BY-SA 3.0
Common Blue bottle from Aralam WLS
Cryptocarya triplinervis fruit.jpg
Autor: Mark Marathon, Licence: CC BY-SA 4.0
Cryptocarya triplinervis fruit
Cryptocarya obovata - RGB Farm Cove.JPG
Cryptocarya obovata, RBG Farm Cove