Paolo Gioli
Paolo Gioli | |
---|---|
Narození | 12. října 1942 Rovigo |
Úmrtí | 28. ledna 2022 (ve věku 79 let) Lendinara |
Povolání | malíř, fotograf, filmový režisér a režisér |
Webová stránka | www |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Paolo Gioli (12. října 1942, Rovigo – 28. ledna 2022, Lendinara) byl italský malíř, fotograf a režisér experimentálních filmů.[1][2]
Životopis
Žil v rodném městě Rovigo a k umění se dostal díky sochaři Virgilio Milanimu, jehož ateliér v Rovigu od pozdního dospívání navštěvoval. Navštěvoval školu Scuola Libera del Nudo na počátku šedesátých let dvacátého století. Po prvních zkušenostech s malbou, litografií a sítotiskem se Paolo Gioli od roku 1968 obrátil ke zkoumání fotografických a kinematografických technik.
V roce 1967 se přestěhoval se do New Yorku. Po návratu do Itálie žil v Římě, kde se v roce 1968[3] začal se zajímat o kino[4] a fotografii se kterými velmi experimentoval.[5][6] Jeho významná fotografická díla pořízená na polaroid vznikla v osmdesátých letech[7] spolu s experimentálními "neo -piktorialistickými" snímky.[8][9]
Historikové Centra Georges Pompidou jej popisovali jako neopiktorialistu, byl prohlášen za nezařaditelného, ale propojený s italskou avantgardou 70. let 20. století.[10] Je také vyzdvihován pro své použití fotografie Polaroid a dírkové komory. Inspiroval se tvorbou starých fotografů, jako jsou Nicéphore Niepce, Thomas Eakins, Julia Margaret Cameronová, ale i Étienne-Jules Marey, kterého objevil při retrospektivě v Centre Beaubourg. Pracoval s Polaroidem, zasahoval do vyvolávání změnou standardního procesu a fotografické chemie.
Filmografie
Režie
- Commutazioni con mutazione (1969), krátký film
- Tracce di tracce (1969), krátký film
- Immagini disturbate da un intenso parassita (1970), film
- Secondo il mio occhio di vetro (1972), krátký film
- Anonimatografo (1972), krátký film
- Immagini reali, immagini virtuali (1972), krátký film
- Cineforon (1972), krátký film
- Del tuffarsi e dell'annegarsi (1972), krátký film
- Hilarisdoppio (1972), krátký film
- Traumatografo (1972), krátký film
- Film stenopeico (l'uomo senza macchina da presa) (1973-1981-1989), krátký film[10]
- L'operatore perforato (1979), krátký film
- Volto inciso (1984), krátký film
- L'assassino nudo (1984), krátký film
- Piccolo film decomposto (1986), krátký film
- Filmfinish (1986-1989), krátký film
- Schermo-schermo (1987), cortometraggop
- Quando l'occhio trema (1989), krátký film
- Finestra davanti a un albero (1989), krátký film
- Metamorfoso (1991), krátký film
- Filmarilyn (1992), krátký film
- Children (1992), krátký film
- Immagini travolte dalla ruota di Duchamp (1994), krátký film
- Volto sorpreso nel buio (1995), krátký film
- Volto telato (2002), krátký film
- Rothkofilm (2008), krátký film
- Il finish delle figure (2009), krátký film
- Sommovimenti (2009), krátký film
- I volti dell'anonimo (2009), krátký film
- Quando i volti si toccano (2012), krátký film
- Children (2012), krátký film
Krátké filmy Paola Gioliho byly shromážděny na dvou DVD.
Bibliografie
- Roberta Valtorta, Paolo Gioli: obscura, la natura riflessa Editore Electa, 1986
- Roberta Valtorta (a cura di) Paolo Gioli, fotografia, grafica, dipinti, film, Art&, 1996
- Paolo Gioli: Polaroid in bianco e nero e a colori su carta da disegno 1987/1998 A cura di Roberta Valtorta, Folini Arte Contemporanea, Chiasso 2004.
- Paolo Gioli: Volti attraverso/Tokyo 1996 a cura di Roberta Valtorta, Folini Arte Contempèoranea, Chiasso 2007. Testi di Roberta Valtorta e di Domenico D'Oora.
- S. Toffetti, A. Licciardello Paolo Gioli. Un cinema dell'impronta 2009
- a cura di Bruno Di Marino, Marco Meneguzzo, Andrea La Porta, Lo sguardo espanso. Cinema d'artista italiano 1912-2012, Silvana Editoriale, 2012
- Paolo Gioli: autoanatomie, Musées d'Arles, 1987
- Paolo Costantini, Italo Zannier, Paolo Gioli: gran positivo nel crudele spazio stenopeico, Editore Alinari, 1991. ISBN 88-7292-121-X, 9788872921210
- Paolo Gioli Écrits sur le cinéma / Scritti sul cinéma, Cahier Paris Expérimental nº 10, 2003
- Roberta Valtorta, Paolo Gioli. Transfer di volti dell'arte, PosmediaBooks, Milano 2018.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paolo Gioli na italské Wikipedii.
- ↑ È morto l’artista Paolo Gioli, sperimentatore nel cinema e nella fotografia [online]. January 28, 2022. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASTRO, Santa. Morto l’artista Paolo Gioli. Aveva 80 anni [online]. January 28, 2022. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 150 anni di fotografia in Italia: un itinerario 1989
- ↑ 48ª Mostra Internazionale del Nuovo Cinema - Tavola rotonda Paolo Gioli
- ↑ Italo Zannier, Storia della fotografia italiana Laterza, 1986
- ↑ Le icone fluttuanti. Storia del cinema d'artista e della videoarte in Italia, di Angela Madesani
- ↑ Pagine Di Fotografia Italiana 1900-1998
- ↑ X, l'œuvre en procès: croisements des arts, Volume 2 di Éliane Chiron; Diccionario de arte del siglo XX Di Gérard Durozoi
- ↑ Apex, 1993
- ↑ a b Paolo Gioli[nedostupný zdroj] Centre Pompidou, février 2010.