Papežská rada

Papežské rady jsou orgány Římské kurie složené z kleriků a laiků, jejichž úkolem je studovat záležitosti týkající se specifických aspektů nauky nebo řízení církve a jejichž cílem je přijímat opatření a předkládat návrhy v obecných otázkách vatikánské politiky a v otázkách předložených k projednání papežem nebo jinými církevními orgány, jakož i připravovat dokumenty pro Římskou kurii, biskupskou synodu nebo některou kongregaci. Jejich struktura, existence a fungování jsou přímo závislé na papežské autoritě a úzce souvisejí s usneseními II. vatikánského koncilu. Mají reagovat na potřeby doby.

Hierarchické postavení

V kuriálním řádu následují rady hierarchicky za státním sekretariátem, kongregacemi a papežskými soudy. Předsedá jim „předsedající“ biskup. Předsedajícímu biskupovi pomáhá v jeho úřadu sekretář (zpravidla titulární biskup). Jedná se o menší dikasterium. Přirovnáme-li římskou kurii k vládě, pak jsou dikasteria analogická ministerstvům a papežské rady státním sekretariátům.

Seznam aktuálně fungujících rad

Původně existovalo devět papežských rad, ale při reformách kurie byl jejich počet snížen na pět:

Bývalé papežské rady

Apoštolská konstituce Pastor Bonus z roku 1988[1] také stanovila Papežskou radu pro dialog s nevěřícími, kterou v roce 1965 založil Pavel VI. 25. března 1993 Jan Pavel II. vydal motu proprio Inde a Pontificatus,[2] kterým spojil Papežskou radu pro dialog s nevěřícími s Papežskou radou pro kulturu.

V roce 2016 papež František zrušil Papežskou radu pro sociální komunikaci. Její funkce převzal Sekretariát pro komunikaci. Tentýž papež 1. září zrušil Papežskou radu pro rodinu a Papežskou radu pro laiky a spojil je s Dikasteriem pro laiky, rodinu a život.

Tentýž papež 1. ledna 2017 zrušil Papežské rady pro spravedlnost a mír, „Cor Unum“, Pastoraci migrantů a kočovníků a Pastoraci zdravotníků a sjednotil je do Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pontifici consigli na italské Wikipedii a Conseil pontifical na francouzské Wikipedii.

  1. JAN PAVEL II. Apoštolská konstituce Pastor Bonus, čl. 163–165 [online]. Svatý stolec, 1988-06-28 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (italština) 
  2. JAN PAVEL II. Motu proprio Inde a Pontificatus [online]. Svatý stolec, 1993-03-25 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (italština) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce