Papežská rada

Papežské rady jsou orgány Římské kurie složené z kleriků a laiků, jejichž úkolem je studovat záležitosti týkající se specifických aspektů nauky nebo řízení církve a jejichž cílem je přijímat opatření a předkládat návrhy v obecných otázkách vatikánské politiky a v otázkách předložených k projednání papežem nebo jinými církevními orgány, jakož i připravovat dokumenty pro Římskou kurii, biskupskou synodu nebo některou kongregaci. Jejich struktura, existence a fungování jsou přímo závislé na papežské autoritě a úzce souvisejí s usneseními II. vatikánského koncilu. Mají reagovat na potřeby doby.

Hierarchické postavení

V kuriálním řádu následují rady hierarchicky za státním sekretariátem, kongregacemi a papežskými soudy. Předsedá jim „předsedající“ biskup. Předsedajícímu biskupovi pomáhá v jeho úřadu sekretář (zpravidla titulární biskup). Jedná se o menší dikasterium. Přirovnáme-li římskou kurii k vládě, pak jsou dikasteria analogická ministerstvům a papežské rady státním sekretariátům.

Seznam aktuálně fungujících rad

Původně existovalo devět papežských rad, ale při reformách kurie byl jejich počet snížen na pět:

Bývalé papežské rady

Apoštolská konstituce Pastor Bonus z roku 1988[1] také stanovila Papežskou radu pro dialog s nevěřícími, kterou v roce 1965 založil Pavel VI. 25. března 1993 Jan Pavel II. vydal motu proprio Inde a Pontificatus,[2] kterým spojil Papežskou radu pro dialog s nevěřícími s Papežskou radou pro kulturu.

V roce 2016 papež František zrušil Papežskou radu pro sociální komunikaci. Její funkce převzal Sekretariát pro komunikaci. Tentýž papež 1. září zrušil Papežskou radu pro rodinu a Papežskou radu pro laiky a spojil je s Dikasteriem pro laiky, rodinu a život.

Tentýž papež 1. ledna 2017 zrušil Papežské rady pro spravedlnost a mír, „Cor Unum“, Pastoraci migrantů a kočovníků a Pastoraci zdravotníků a sjednotil je do Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pontifici consigli na italské Wikipedii a Conseil pontifical na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ JAN PAVEL II. Apoštolská konstituce Pastor Bonus, čl. 163–165 [online]. Svatý stolec, 1988-06-28 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (italština) 
  2. ↑ JAN PAVEL II. Motu proprio Inde a Pontificatus [online]. Svatý stolec, 1993-03-25 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (italština) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Coat of arms of the Vatican City.svg
The coat of arms of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex B which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 2.
This 2023 coat of arms is very similar to the coat of arms used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 36. Thus, it is in the public domain.