Papežská univerzita Antonianum

Pontificia Università Antonianum
latinsky Pontificia Universitas Antonianum
Motto
In doctrina et sanctitate
(V učení a svatosti)
ZkratkaPUA
Rok založení1890 (oficiálně ustanoveno 1933)
Typ školypapežská univerzita
Vedení
RektorAgustín Hernández Vidales
KancléřMassimo Fusarelli (velký)
Počty akademiků
Akademických pracovníků135
Další informace
Počet fakult4
AdresaVia Merulana, 124
00185 Řím, Itálie
Zeměpisné souřadnice
ČlenstvíUnione romana biblioteche ecclesiastiche
www.antonianum.eu/it
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Papežská univerzita Antonianum je vzdělávací a vědecká instituce vedená řádem menších bratří františkánů, která sídlí v Římě na Via Merulana.

Historie

Vytvoření univerzity bylo podporováno řádem menších bratří a začalo se formovat již v roce 1887 díky práci generálního ministra Bernardina dal Vaga z Portogruaro, který chtěl vytvořit „generální studium“ pro řád. Poté, co papež Lev XIII. požehnal sídlo postavené v Lateránu, byl 20. listopadu 1890 zahájen provoz „Collegium S. Antonii Patavini in Urbe“.

Dne 17. května 1933 papež Pius XI. oficiálně vyhlásil dekretem založení Athenaeum Antonianum de Urbe, které poskytovalo kvalifikaci pro udělování bakalářských, licenciátských a doktorských titulů. Dne 14. června 1938 udělil papež Pius XI. titul „Papežské Athenaeum“ a 15. srpna 1938 schválil jeho stanovy. Dne 11. ledna 2005 udělil papež Jan Pavel II. titul „Papežská univerzita“ a nové stanovy byly schváleny 4. října 2008 Kongregací pro katolickou výchovu a vyhlášeny 16. dubna 2009.

Svátek univerzity a velkého kancléře se slaví 16. ledna, v den výročí prohlášení svatého Antonína učitelem církve apoštolským listem Exulta, Lusitana felix[1] papežem Piem XII., který toto datum zvolil na památku františkánských protonotářů, jejichž svědectví bylo důvodem prohlášení paduánského řeholníka Antonína za svatého.

Struktura

Kardinál Karol Wojtyła v aule Antonianum na kongresu Papežské mezinárodní mariánské akademie v roce 1975

Univerzita je rozdělena na čtyři fakulty:

Ústavy

Na Antonianum jsou závislé i další instituty:

Knihovna

Knihovna Antonianum, ústřední knihovna řádu menších bratří, má více než pět set tisíc svazků. Dnešní areál, který začal fungovat na svátek svatého Antonína 13. června 1947, byl slavnostně otevřen 4. května 1957.

Jsou zde významné sbírky: Sinica Franciscana; Gino Concetti, Mario Mondello, Pietro Chiminelli, Nello Casalini a Sante Sciubba, týkající se aktuálních témat a náboženské kultury; Penitenzieri lateranensi, která shromažďuje texty ze 17. a 18. století; Carlo Balić a Pontificia accademia mariana internazionale; C.I.L. - Centro Italiano di Lullismo.

Dále se zde nachází 253 rukopisů, z nichž přibližně 60 pochází ze středověku, zbytek je novodobý, z období od 16. do 20. století; antikvariátní sbírku tvoří sto vydání ze 16. století.

Nakladatelství

Nakladatelství Edizioni Antonianum vydává čtyři řady, a to:

  • Bibliotheca a Bibliotheca-Manualia, které shromažďují díla, jako jsou sborníky, příručky a gratulatory miscellanies
  • Medioevo, podporovaná Vyšší školou středověkých a františkánských studií
  • Spicilegium, věnované výzkumu profesorů Papežské univerzity Antonianum
  • Studia antoniana, vyhrazené pro disertační práce doktorandů Papežské univerzity Antonianum

Časopis

Časopis vydávaný univerzitou je čtvrtletník „Antonianum“[2] založený v roce 1926. Příspěvky – psané ve francouzštině, angličtině, italštině, latině, španělštině a němčině - se týkají kanonického práva, exegeze, filozofie, humanitních věd, středověkých a františkánských studií, morálních dějin, pastorace, církevních dějin, spirituality, teologie a dogmatické teologie.

Erb

Uprostřed je kniha, symbol moudrosti, nad níž se klene oheň lásky; oba symboly se vyskytují v ikonografii Antonína Paduánského, učitele církve, světce, po němž je univerzita pojmenována. Ilustrují motto univerzity: In doctrina et sanctitate.

Vlevo je papežský erb (bez diadému nahoře), tj. zkřížené klíče – decussate – z jejichž rukojetí visí dvě šňůry s mašlemi. Klíče se zařízením nahoře, obrácené vpravo a vlevo, jsou oficiální insignie Svatého stolce. Přístroje jsou nahoře, tj. směrem k nebi, a rukojeti dole, tj. v rukou Kristova náměstka. Šňůra se střapci, která spojuje rukojeti, odkazuje na moc rozvazovat a svazovat.[3]

Vpravo je františkánský erb neboli „konformita“, v němž se objevuje paže Krista zkřížená s hnědou rukou svatého Františka, na obou rukou jsou stigmata, která ukazují nerozlučnou smlouvu mezi svatým Františkem a Spasitelem, přičemž jediný hřeb spojuje obě ruce, aby vizuálně potvrdil příslušnost Papežské univerzity Antonianum k řádu menších bratří.[4]

Celek uzavírají dvě vavřínové ratolesti, které erb obklopují zespodu.

Rektoři

  • 1933–1936 Bertrando Kurtscheid
  • 1936–1943 Ferdinando Antonelli
  • 1943–1947 Adolfo Ledwolorz
  • 1947–1953 Carlo Balić
  • 1953–1959 Ferdinando Antonelli
  • 1959–1966 Damiano Van den Eynde
  • 1966–1969 Agostino Amore
  • 1969–1975 Roberto Zavalloni
  • 1975–1978 Umberto Betti
  • 1978–1984 Gerardo Cardaropoli
  • 1984–1987 Tommaso Larrañaga
  • 1987–1993 Martino Conti
  • 1993–1999 José Antonio Merino Abad
  • 1999–2005 Marco Nobile
  • 2005–2011 Johannes-Baptist Freyer
  • 2011–2014 Priamo Etzi
  • 2014–2019 Maria Domenica Melone
  • od 2020 Agustín Hernández Vidales[5]

Velcí kancléři

  • 1927–1933 Bonaventura Marrani
  • 1933–1944 Leonardo Bello
  • 1944–1945 Policarp Schmoll
  • 1945–1946 Valentin Schaaf
  • 1947–1952 Pacifico Perantoni
  • 1952–1965 Agostino Sepinski
  • 1965–1979 Constantin Koser
  • 1979–1991 John Vaughn
  • 1991–1997 Hermann Schalück
  • 1997–2003 Giacomo Bini
  • 2003–2013 José Rodríguez Carballo
  • 2013–2021 Michael Anthony Perry
  • od 2021 Massimo Fusarelli

Vice-velcí kancléři

  • 2004–2009 Francesco Bravi
  • 2009–2013 Michael Anthony Perry
  • od 2013 Julio César Bunader

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pontificia Università Antonianum na italské Wikipedii.

  1. PIUS XII. Exulta, Lusitana felix [online]. Svatý stolec, 1946-03-02 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (latina) 
  2. Rivista [online]. Pontificia Università Antonianum [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (italština) 
  3. Emblema della Santa Sede [online]. Svatý stolec [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (italština) 
  4. Tento symbol má svůj původ u svatého Bonaventury z Bagnoregia, který byl zvolen biskupem v Albanu a chtěl jej mít ve svém biskupském erbu. Srov. S. Gieben, Lo stemma francescano. Vznik a vývoj, Historický institut kapucínů, Řím 2008
  5. Zastupující rektor od roku 2019.

Literatura

  • Pontificium Athenaeum Antonianum ab origine ad praesens. Řím: Pontificio Ateneo Antonianum, 1970. 797 s. (latina, italština, španělština, němčina a angličtina) 
  • BUFFON, G. Pontificio Ateneo Antonianum: istituzionalizzazione, isomorfismo, trasformazione. In: Religioni et litteris. Miscellanea di studi dedicata a p. Barnaba Heichich ofm. Città del Vaticano: Pontificia Academia Mariana Internationalis, 2005. S. 67–114. (italština)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Wojtyla.jpg
Autor: Stefanocec, Licence: CC BY-SA 3.0
Wojtyla
Antonianum.jpg
Autor: Jim McIntosh, Licence: CC BY 2.0
Antonianum.