Papoušek kouřový

Jak číst taxoboxPapoušek kouřový
alternativní popis obrázku chybí
Papoušek kouřový
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpapoušci (Psittaciformes)
Čeleďpapouškovití (Psittacidae)
Rodpapoušek (Polytelis)
Binomické jméno
Polytelis anthopeplus
(Lear, 1831)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Papoušek kouřový (Polytelis anthopeplus), též papoušek horský, je druh papouška endemický k jihovýchodní části Austrálie a Jihozápadní části Austrálie. Je jedním ze tří zástupců rodu Polytelis.

Rozlišovací znaky

Jedná se o středně velkého papouška žijícího na území Austrálie.

Samec se samicí mají několik společných znaků, růžový až červený zobák, křídla mají černý a červený pruh, ocas mají tmavý. Samec je převážně žlutý, červené skvrny na křídlech jsou výraznější než u samice, samice je oproti samci méně výrazná, její zbarvení je zelené, ocas je více do modra. Do jednoho roka života se samec podobá barevně samici a až po roce a půl se přebarví do žluta.

Výskyt v přírodě

Tento papoušek žije volně na území Austrálie, kde žije v párech, ale i hejnech, je považován za jednoho z nejlepších letců tohoto kontinentu. Zdržuje se v lesích nebo křovinatém terénu a s rozvojem zemědělství se vyskytují i na polích, kde páchají škody místním zemědělcům, při hledání potravy je velice tichý. Hnízdí v dutinách stromů, které jsou hluboké 4 až 5 metrů, hnízdění probíhá od srpna do ledna.

Chov

Tento papoušek není vhodný do malých klecí nebo pokojových voliér, velice rád se proletuje, voliéra by měla být vždy delší než vyšší. Tento papoušek je velice klidný a aktivní je jen brzo ráno a večer, přes den se jeví malátně. Díky své otužilosti může být celý rok venku, avšak je nutné zajistit aby mu nepromrzly nožičky a aby měl možnost se někam schovat před nepřízní počasí. Tito ptáci se dožívají 15 až 20 let.

Hnízdění

V našich podmínkách probíhá hnízdění v dubnu a květnu, někdy se stane že zahnízdí i dvakrát. V našich chovech se papoušci spokojí s budkou o průměru 35–40 cm a výšce 70 cm, vletový otvor by měl být o rozměru 7 až 8 cm, větší budka není na škodu, ale menší je již nevyhovující. Protože si papoušci hnízdo nepletou dává se jim na dno budky směs rašeliny a hoblin (tato směs by měla být v období hnízdění lehce vlhká). Snůška čítá 3 až 6 vajec, doba inkubace se pohybuje v rozmezí 21 až 23 dní, mláďata vylétají z budky ve stáří 5 týdnů. Ptáky můžeme nechat hnízdit až ve stáří dvou let. Mláďata jsou po vylétnutí podobná matce, po půl roce se plně vybarví.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Polytelis anthopeplus 2.jpg
Autor: JJ Harrison (https://www.jjharrison.com.au/), Licence: CC BY-SA 3.0
A juvenile Regent Parrot (Polytelis anthopeplus) at the Bird Walk (Walk-in Aviary), Canberra, Australian National Territory, Australia.