Papua Nová Guinea

Nezávislý stát Papua Nová Guinea
Independent State of Papua New Guinea
Independen Stet bilong Papua Niugini
Gau Hedinarai ai Papua-Matamata Guinea
vlajka Papuy Nové Guineje
vlajka
znak Papuy Nové Guineje
znak
Hymna
O Arise, All You Sons
Geografie

Poloha Papuy Nové Guineje
Poloha Papuy Nové Guineje

Hlavní městoPort Moresby
Rozloha462 840 km² (54. na světě)
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bodMount Wilhelm (4509 m n. m.)
Časové pásmoUTC + 10, UTC + 11
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel7 059 653 (106. na světě, 2011)
Hustota zalidnění15 ob. / km² (207. na světě)
HDI 0,516 (střední) (149. na světě, 2007)
Jazykangličtina, tok pisin, hiri motu, papuánské jazyky
Náboženstvířímští katolíci 22%, luteráni 16%, presbyteriáni/metodisté/London Missionary Society 8%, anglikáni 5%, Evangelical Alliance 4%, adventisté sedmého dne 1%, jiní protestanti 10%, domorodá náboženství 34%
Státní útvar
Státní zřízeníkonstituční monarchie
Vznik16. září 1975 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Austrálií)
KrálovnaAlžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Bobem Dadae[1]
Předseda vládyJames Marape
Měnapapuánská kina (PGK)
HDP/obyv. (PPP)2 869[2] USD (153. na světě, 2014)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1598 PNG PG
MPZPNG
Telefonní předvolba+675
Národní TLD.pg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Papua Nová Guinea či Papua-Nová Guinea (anglicky Papua New Guinea, tok pisin Papua Niugini, hiri motu Papua-Matamata Guinea), plným názvem Nezávislý stát Papua Nová Guinea, je stát na východě ostrova Nová Guinea a na ostrovech v Melanésii.[3][4] Na západě sousedí pozemní hranicí s Indonésií, na východě přes mořský průliv u ostrova Bougainville se Šalomounovými ostrovy a na jihu přes Torresův průliv s Austrálií. Žije zde přibližně 7 milionů obyvatel.

Historie

Britská Nová Guinea v době kdy patřil mezi běžnou součást života Papuánců lov lebek

Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. V roce 1545 přistál u ostrova španělský objevitel Inigo Ortiz de Retez, který ostrov pojmenoval Nová Guiena, protože mu tropický prales a domorodé obyvatelstvo, hlavně Papuánci a Melanésané, připomínalo krajinu i obyvatelé Guineji v západní Africe.[5] Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělily Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 19891998 probíhaly krvavé boje mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.

Geografie

Mapa

Osmdesát procent rozlohy země leží na ostrově Nová Guinea. Zbylých 20 % zaujímá asi 600 dalších ostrovů (Bismarckovo souostroví, D’Entrecasteauxovy ostrovy, Louisiady, Bougainville).

Území je hornaté, na jihozápadě a zčásti na severu hlavního ostrova se rozkládají nížiny. Jeho střední částí se táhne Centrální pohoří (Bismarckovo pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm 4509 m n. m.) a na jihovýchodě pohoří Owen Stanley Range (4035 m n. m.). Toto pásmo je tvořeno několika částmi: Pobřežními horami, Sněžnými horami, Müllerovými horami, Bismarckovými horami a pohořím Owen Stanley. Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.

Horské hřbety jsou odděleny hlubokými ostře zaříznutými údolími řek s četnými peřejemi. Největší řeky jsou na severu Sepik a na jihu Fly. Největším jezerem je sladkovodní Lake Murray.

Podnebí

Papua Nová Guinea leží v oblasti vyznačující se teplým rovníkovým podnebím, část země se ovšem vyznačuje tropickým monzunovým podnebím. Průměrné teploty jsou v lednu 27,5 °C, v červenci 26 °C. Srážky dosahují průměrně okolo 3000 mm, na horách i 6000 mm. V hlavním městě Port Moresby je průměrná teplota vzduchu celoročně okolo 27 °C, roční úhrn srážek je 1040 mm.

Fauna a flóra

Zdejší flóra je velmi rozmanitá. V tropických deštných lesích roste spousta druhů palem, eukalyptů, stromových kapradin a rostlin z čeledi myrtovitých. Porost pobřežních oblastí tvoří mangrovy a bažiny. Ve vyšších nadmořských výškách roste hodně jehličnanů, např. cedry a araukárie.

Na Nové Guineji žije mnoho zajímavých živočichů. Domovinou je pro ježury, krokodýly, želvy, hady, asi deset druhů stromových klokanů a spatřit zde můžeme také několik druhů ptáků (např. rajky a kasuáry).

Ekonomika

Export

Nerostné bohatství

Papua Nová Guinea je rozvojový zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. V roce 1999 těžba minerálů tvořila 26,3 % HDP. Největší doly na zlato a na měď se nachází v údolí Porgera (zlato), při horním toku řeky Ok Tedi (měď), na ostrově Simberi (zlato a stříbro) a na ostrově Lihir (zlato).

V zemi se také nachází ložiska niklu. Konsorcium vedené společností Chevron také v provincii Southern Highlands těží zemní plyn. K širšímu využití plynových zásob dojde po vystavění plynovodu z Papuy do Queenslandu v Austrálii.

Průmysl

Nejdůležitější součástí průmyslu je hutnictví a zpracování barevných kovů. Velkého významu dosahuje i potravinářský průmysl, v jeho rámci se vyrábí cukr, palmový olej a zpracovává se kopra. Národními aeroliniemi jsou Air Niugini

Zemědělství

Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy. Chovají se prasata, skot a drůbež.

Ostatní odvětví

Pro většinu obyvatel země představují zemědělství, těžba dřeva a lov (zejména rybolov, loví se tuňáci) významné zdroje obživy.

Obyvatelstvo

Papuánci s čelenkami z rajčího peří

Obyvatelstvo Papuy Nové Guineje tvoří melanéští Papuánci, Polynésané a Mikronésané. Negramotnost obyvatelstva přesahuje 35 %. Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky. Střední délka života mužů je 62,9 let, žen 67,2 let. Obyvatelé Papuy Nové Guineje nemají právo na placenou rodičovskou dovolenou (jako jedna ze tří zemí na světě – vedle Ománu a USA).

Kriminalita

Země se vyznačuje značnou mírou kriminality, a to včetně hlavního města Port Moresby, v němž dochází k vysokému počtu vražd, loupežíznásilnění, kvůli čemu se řadí mezi nejnebezpečnější místa pro život vůbec. Zločiny často páchají zločinecké gangy, přičemž například ke vstupu do jednoho z nejznámějších místních gangů Raskol je potřeba kromě jiného znásilnit alespoň jednu ženu. K dalším více nebo méně rozšířeným formám kriminality v zemi patří ozbrojené soupeření místních kmenů a gangů, mrzačení a jiné domácí násilí páchané na ženách a sexuální násilí na ženách a dětech.[6][7]

U některých domorodých papuánských kmenů se podle některých zdrojů stále může objevovat praktikování rituálního kanibalismu.[7][8] Dalším problémem země je rozšířená víra zdejšího obyvatelstva v čarodějnictvíčernou magii, která v některých případech vyúsťuje až k svépomocnému vyslýchání, brutálnímu mučení a případné popravě (upálení nebo stětí) údajné čarodějnice.[6][9]

Největší města

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam měst v Papui Nové Guineji.
  • Port Moresby – 250 000 obyvatel (hlavní město)
  • Lae – 76 000 obyvatel
  • Arawa – 40 000 obyvatel
  • Mount Hagen – 35 000 obyvatel
  • Popondetta – 30 000 obyvatel

Odkazy

Reference

  1. Bob Dadae named next Governor-General of Papua New Guinea [online]. ABC News [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  3. Jména států a jejich územních částí. 4. rozšířené a přepracované. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2009. 111 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86918-57-0. S. 89. 
  4. BRADNOVÁ, Hana a kolektiv. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 599. 
  5. Nederlands Nieuw-Guinea Archivováno 15. 12. 2013 na Wayback Machine (nizozemsky)
  6. a b Papua-Nová Guinea: Ohromující příroda, ale také gangy a nekontrolované násilí. ČT24 [online]. 2017-09-21 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  7. a b BARET, Daniel. Papua-Nový Guinea, místo kde jsou ženy masově znásilňovány, mučeny i upalovány. Reflex.cz [online]. 2013-11-17 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  8. Nová Guinea: Výprava za kanibaly do míst, kde se před tisíci lety zastavil čas. Novinky.cz [online]. 2012-01-08 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  9. MILENKOVIČOVÁ, Ivana. V Pacifiku hoří lidské hranice, ostrované pořádají hony na čarodějnice. iDNES.cz [online]. 2013-04-12 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Oceania (orthographic projection).svg
Autor: Ch1902, Licence: CC BY-SA 3.0
Orthographic map of the Australasian part of Oceania: Australia, New Guinea, Island Melanesia, and New Zealand, but excluding the Maluccas.
Papua New Guinea (orthographic projection).svg
Autor: Zuanzuanfuwa, Licence: CC BY-SA 4.0
Location of Papua New Guinea on the globe.
National emblem of Papua New Guinea.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 4.0
National Emblem of Papua New Guinea (Adopted on 1 July 1971)
DESCRIPTION OF THE NATIONAL EMBLEM (National Identity Act 1971)

The Papua New Guinea National Emblem is a partiaIIy-stylized representation of the widespread Bird of Paradise Genus paradisaea in display, head turned to its left, seated on the upturned grip of a horizontal Kundu drum with the drum-head to the right side of the bird, from behind which a horizontal ceremonial spear projects with the head to the left of the bird.

If coloured proper, the following colours should be used --

BIRD OF PARADISE

Head Yellow
Bill Grey-Blue
Neck Black
Breast Green with yellow band
Abdomen Light brown, darkening to vent
Wings and long tail feathers Brown (reddish)
Display plumes Deep red (slightly brownish)

SPEAR

  • Black, with white highlights.

KUNDU DRUM

  • Drum head …. …. …. …. …. White
  • Body …. …. …. …. …. Black, with white ornamentations
  • Grip …. …. …. …. …. Black, with white highlights.
Picturesque New Guinea Plate XXXIX - Group and Native House, Mairy Pass.jpg
Group and native house, Mairy Pass. Mainland of British New Guinea in the distance.
Papua New Guinea Export Treemap.png
Autor: R. Haussmann, Cesar Hidalgo, et.al. Creative Commons Attribution - Share Alike 3.0 Unported license. See permission to share image on web at: http://atlas.media.mit.edu/about/permissions/, Licence: CC BY-SA 3.0
A proportional representation of Papua New Guinea's exports.
Koroba 4140b.JPG
Autor: http://veton.picq.fr, Licence: CC BY-SA 3.0
Papua New Guinea, papou from koroba group