paraZOO
| paraZOO | |
|---|---|
 Abstraktní plastika vítá návštěvníky vlašimské ParaZOO. | |
| Stát |  Česko |
| Město | Vlašim |
| Zakladatel | ČSOP Vlašim |
| Datum založení | 2. června 2012 |
| Ředitel(ka) | Ing. Pavel Pešout |
| Vyhledávané druhy | vydra říční, rys ostrovid, krkavec velký, ovce ouessantská |
| Členství | NSS |
| Souřadnice | 49°42′25″ s. š., 14°53′49″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  paraZOO | |
| Oficiální webové stránky | |
paraZOO je expozice Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim. Byla otevřena v červnu roku 2012. Leží v centru Vlašimi a jsou zde chováni zástupci volně žijících živočichů České republiky (například vydra, rys, kuna, výři, krkavci, čápi, nejrůznější dravci a řada dalších), kteří byli přijati do Záchranné stanice, avšak pro trvalé následky zranění již nemohou být vypuštěni zpět do volné přírody. Pomocí jejich příběhů se zde návštěvníci mohou seznámit s důvody zraňování zvířat v krajině a naučit se, jak zvířatům v přírodě pomáhat. Součástí zahrady je také expozice ptačích budek a uměle vytvořených úkrytů pro živočichy vhodných k oživení zahrad, ptačích siluet či expozice nástrah číhajících na živočichy v přírodě s radami jak zraňování živočichů předcházet.
Činnost
paraZOO nabízí zájemcům z řad škol ekologické výukové programy zaměřené na chovaná zvířata. Dále je možné navštívit paraZOO s průvodcem a absolvovat komentovanou prohlídku areálu. Pro děti a rodiny je k dispozici dětský koutek, občerstvení a možnost zakoupení suvenýrů.
Doprava
paraZOO se nachází ve Vlašimi nedaleko bájné hory Blaník. Město leží přibližně 60 km jižně od Prahy. Z Prahy se do Vlašimi dostanete autobusem z autobusového nádraží u stanice metra C Roztyly nebo vlakem z Hlavního nádraží s přestupem v Benešově u Prahy. Při využití osobního automobilu je sjezd na Vlašim na 49. kilometru dálnice D1.
Fotogalerie ParaZOO
Vydra říční
Rys ostrovid
Výr velký
Jestřáb lesní
Fretka domácí
Výběh pro vydru
Biotopové jezírko
Pohled do zahrady
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: ZO CSOP Vlasim, Licence: CC BY-SA 3.0
Výběh pro vydru umožní návštěvníkům nahlédnout na vydří hrátky pod hladinou.
Autor: ZO CSOP Vlasim, Licence: CC BY-SA 3.0
Fretka domácí (Mustela putorius furo)
www.csopvlasim.cz Systém: Řád: ŠELMY /Carnivora/ Čeleď: LASICOVITÍ /Mustelidae/ Handicap: Domestikované zvíře. Charakteristika: Fretka domácí byla domestikována z tchoře tmavého (Mustela putorius). Je to jediná domestikovaná lasicovitá šelma a spolu se psem a kočkou jedna ze tří domestikovaných šelem obecně. Je chována v řadě barevných variet, od albinotických až po celé čistě černé. Rozměry: Délka těla 28 – 46 cm plus 14 – 18 cm dlouhý ocas, hmotnost 0,6 – 1,8 kg. Samice je menší než samec. Rozmnožování: Fretky pohlavně dospívají v 5 – 9 měsících života. Páří se v období od března do srpna. Samice jsou březí 42 dní a rodí 1 – 16 mláďat ve vrhu. Mláďata po porodu váží 6 – 12 g a jsou ještě holá. Odstav probíhá ve věku 6 – 8 týdnů. Početnost a výskyt v ČR: Fretky jsou chovány jako domácí mazlíčci. Existují dokonce i jejich chovné stanice. Bohužel však stejně tak jako psi či kočky mnohdy končívají na ulicích a nebo jsou vypouštěny do přírody, kam
nepatří.
Autor: ZO CSOP Vlasim, Licence: CC BY-SA 3.0
Biotopové jezírko v ParaZOO zvyšuje biodiverzitu zahrady a zároveň z ní dělá ideální místo pro relaxaci.
Autor: ZO CSOP Vlasim, Licence: CC BY-SA 3.0
Abstraktní plastika letícího ptáka vítá návštěvníky vlašimské ParaZOO.
Autor: ZO CSOP Vlasim, Licence: CC BY-SA 3.0
Vydra říční (Lutra lutra)
www.csopvlasim.cz Systém: Řád: ŠELMY /Carnivora/ Čeleď: LASICOVITÍ /Mustelidae/ Handicap: Ochočený jedinec následkem odchovu v zajetí. Charakteristika: Vydra říční je velká lasicovitá šelma s protáhlým, štíhlým tělem, krátkými končetinami s plovacími blánami a svalnatým, zužujícím se ocasem. Má krátkou světle až tmavě hnědou srst s bílou spodinou. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší. Rozměry: Délka těla 57 – 80 cm, hmotnost 2 – 6,5 kg. Rozmnožování: Uvnitř území jednoho samce žijí zpravidla dvě samice, které samec v době, kdy jsou připravené k páření, střídavě navštěvuje. Vydří máma rodí ve vyhrabané noře zpravidla 2 – 3 slepá mláďata. V prvních týdnech života jsou mláďata plně závislá na mateřském mléku. Mláďata se začínají osamostatňovat kolem 8 – 9 měsíce života. Potrava: Vydra se živí hlavně rybami. Nepohrdne ani rakem, žábou či vodním ptákem. Loví často staré a nemocné jedince a tím eliminuje šíření různých nemocí. Početnost a výskyt v ČR: U nás byla hojná do počátku 20. století. Poté však byla následkem lovu téměř vyhubena. Nyní její početní stavy díky ochraně opět vzrůstají a z oblasti Jižních Čech, Českomoravské Vrchoviny, severozápadních Čech, Poodří a dalších lokalit se postupně šíří na
celé území.
Autor: ZO CSOP Vlasim, Licence: CC BY-SA 3.0
Výr velký (Bubo bubo)
www.csopvlasim.cz Systém: Řád: SOVY /Strigiformes/ Čeleď: PUŠTÍKOVITÍ /Strigidae/
Handicap: Samička (větší jedinec) – následky poranění po popálení el. proudem. Sameček – amputace křídla po vážné zlomenině z neznámých příčin.
Charakteristika: Výr velký je největší evropská sova s velkou kulatou hlavou, ohnivě oranžovýma očima a výraznými oušky. Základní zbarvení se pohybuje od rezavožluté po rezavohnědou s různými odstíny. U očí a pod zobákem je bílá kresba. Výr velký patří v České republice mezi zvláště chráněné živočichy v kategorii ohrožený.
Rozměry: Délka těla je 60 – 73 cm, rozpětí křídel 138 – 170 cm, hmotnost samce 2000 – 2700 g, samice 2500 – 3260 g.
Rozmnožování: Výr velký hnízdí ve vyhloubené kotlině v zemi nebo ve skále, výjimečně v dutinách stromů. Hnízdu zůstává věrný. Samice snáší 2 – 4 vejce, na kterých sedí po dobu 34 – 36 dní. Mláďata zůstávají na hnízdě 5 – 6 týdnů a plně vzletná jsou až po 9 týdnech. Nejstarší kroužkovaný jedinec se dožil téměř 19 let, v zajetí až 60ti.
Potrava: Loví savce do velikosti zajíce, ptáky do velikosti bažanta, ale také obojživelníky či ryby. S oblibou loví ježky. Na jeho jídelníčku se objeví i jiné druhy sov a dravců.
Početnost a výskyt v ČR:
V ČR hnízdil tento druh odedávna, na počátku 20. století byl ovšem téměř vyhuben. Roku 1929 byla vyhlášená zákonná ochrana a počty výrů se začaly opět zvyšovat. V součastné době je početnost odhadována na 600 – 900 párů a vyskytuje se téměř na celém území ČR. Přednost dává oblastem ve středních nadmořských výškách.
Autor: ZO CSOP Vlasim, Licence: CC BY-SA 3.0
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
www.csopvlasim.cz Systém: Řád: DRAVCI /Falconiformes/ Čeleď: KRAHUJCOVITÍ /Accipitridae/
Handicap: Amputace křídla po vážné zlomenině z neznámých příčin.
Charakteristika: Jestřáb lesní je dravec velký asi jako káně. V letu je podobný krahujci obecnému. Mladí jedinci jsou celkově hnědaví, na hrudi s podélným vzorem, jejich oční duhovka je hnědočervená. Staří ptáci jsou popelavě šedí, na hrudi mají příčný vlnkovaný vzor a oční duhovka je oranžová. Nohy mají žluté s mohutnými spáry. Jestřáb v ČR patří mezi zvláště chráněné živočichy a je řazen do kategorie ohrožený.
Rozměry: Délka těla 50 – 65 cm, rozpětí křídel 95 – 120 cm, hmotnost 570 – 1750 g. Samec je menší než samice a to někdy až o polovinu
Rozmnožování: Tok a stavba hnízda vysoko v korunách stromů v lesních porostech probíhá už od konce zimy, v březnu až červnu. Samice snáší 2 – 4 oblá zelenobílá vejce, na kterých sedí sama asi po dobu 36 dnů. Mláďata jsou poté krmena oběma rodiči asi 38 dní a poté ještě nějakou dobu po opuštění hnízda.
Potrava: Obratně loví převážně ptáky do velikosti kachny, méně i savce do velikosti králíka.
Početnost a výskyt v ČR: V ČR se vyskytuje na většině území, chybí jen v bezlesých oblastech. Dříve byl pronásledován lovci a v 50. a 60. letech početnost populace silně klesla, patrně v souvislosti s užíváním vysoce toxických pesticidů v zemědělství. Při sčítání v letech 1985 – 89 byla početnost odhadnuta na 2000 – 2800 párů.
V současnosti mírně poklesla na cca 1800 – 2500 párů.
Autor: ZO CSOP Vlasim, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled do zaharady ParaZOO.