Paragraf 171 trestního zákona Kyperské republiky

Paragraf 171 trestního zákona Kyperské republiky byl součástí kyperského trestního zákoníku přijatého roku 1929, který kriminalizoval dobrovolnou homosexuální aktivitu mezi muži. Šlo o pozůstatek někdejšího britského koloniálního práva, který přežil osamostatnění Kypru o celých 38 let.[1] Platil až do roku 1998 v následujícím znění:

„Každý, kdo (a) má pohlavní styk s jakoukoli osobou v rozporu se zákony přírody, nebo (b) umožní osobě mužského pohlaví, aby s ním měla pohlavní styk v rozporu se zákony přírody, je vinen zločinem a bude potrestán odnětím svobody v délce trvání pěti let.[2]“

Soudní procesy

Paragraf 171 nebyl nikdy aplikován na lesbické ženy a nekriminalizoval lesbický pohlavní styk. Byť se uplatňoval jen zřídka, stal se důvodem k podání žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva Kypřanem Alecem Modinem. Modinos v roce 1979 zakládal kyperské hnutí za práva gayů.[1]

Soud se 22. dubna 1993 rozhodl Modinovým případem zabývat a s většinovou podporou evropských soudců došel k závěru, že Kypr jednal v rozporu se článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech, která garantuje právo občanů na soukromí. Rozhodnutí Evropského soudu se týkalo rovněž i Dudgeonovy kauzy ve Spojeném království (1981) a Norrisovy kauzy v Irsku (1988).

Soudce Mehmet Zeka, turecký Kypřan, schvalující § 171 a nesouhlasící s tím, aby Dudgeonova kauza měla za následek zrušení severoirských zákonů proti bestialitě, ve svém odlišném stanovisku ironicky tvrdil, že jako kyperský soudce může být „v lepší pozici předpovídat pobouření veřejnosti a zmatek, který bude následovat, pokud budou takové zákony zrušeny nebo změněny ve prospěch homosexuálů, ať už na Kypru nebo v Severním Irsku. Obě země jsou nábožensky orientovány a přidržují se morálních standardů, které jsou stará celá staletí.“[2]

Zrušení

Rada Evropy vydala oficiální varování Kypru, že pokud okamžitě nezruší veškeré soudní procesy s Modinem, budou mu hrozit politické sankce. V důsledku toho Kypr 21. května 1998, pět let po rozsudku evropského soudu,[1] dekriminalizoval veškerou konsensuální sexuální aktivitu mezi muži. Z 56 členů parlamentu hlasovalo pro 36, osm proti, jeden se zdržel a 11 poslanců bylo nepřítomno.

V roce 2002 zákonodárci pokračovali srovnáním věkové hranice legálního homosexuálního styku s heterosexuálním na 17 let.[2] Alecos Modinos byl v roce 2009 oceněn na konferenci ILGA-Europe[3] a v prosinci 2013 u příležitosti Dne lidských práv kyperskou organizací Accept LGBT Cyprus a úřadem ombudsmanky.[2][4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Section 171 of the Criminal Code of Cyprus na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c EVRIPIDOU, Stefanos. Honour for activist who battled two decades for gay rights. Cyprus Mail [online]. 2013-12-17 [cit. 2015-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Case of Dudgeon v. The United Kingdom [online]. Strasbourg: European Court of Human Rights, 1981-10-22 [cit. 2015-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Alecos Modinos, Gay activist from Cyprus, awarded at Annual Conference 2009 [online]. ILGA-Europe, 2009-11-02 [cit. 2015-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. (anglicky) 
  4. ↑ STEFANATOS, Haris. Cyprus government prepares a bill on cohabitation.. Intependent Balkan News Agency [online]. 2013-12-17 [cit. 2015-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

  • Paragraf 175 – podobná legislativa platící dříve v Německu
  • Článek 28 – legislativa omezující svobodu projevu navržená premiérkou Margaret Thatcherovou ve Velké Británii
  • Ruský zákon proti LGBT propagandě – legislativa omezující svobodu projevu v Rusku
  • Článek 200 – zákon kriminalizující mužskou i ženskou homosexualitu v Rumunsku

Externí odkazy