Parametoxyamfetamin
| Parametoxyamfetamin | |
|---|---|
 | |
| Název (INN) | nemá[p 1] |
| Název podle IUPAC | 1-(4-methoxyfenyl)propan-2-amin |
| Další názvy | Parametoxyamfetamin |
| Kódy | |
| Číslo CAS | 64-13-1 |
| ChEMBL ID | CHEMBL278663 |
| ChemSpider ID | 29417 |
| PubChem | 31721 |
| Chemie | |
| Sumární vzorec | C10H15NO |
| SMILES | CC(CC1=CC=C(C=C1)OC)N |
| InChI | InChI=1S/C10H15NO/c1-8(11)7-9-3-5-10(12-2)6-4-9/h3-6,8H,7,11H2,1-2H3 |
| Molární hmotnost | 165,232 g/mol |
| Teplota tání | 280 °C |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Parametoxyamfetamin (PMA) je halucinogenní amfetamin. Byl považován za syntetickou látku připravenou v laboratoři,[1] ale ukazuje se, že se vyskytuje ve stopových množstvích v akáciích Acacia berlandieri[2] či v rostlině Browningia candelaris.[3] Je nazýván mimo jiné také death (smrt).[4] Často je nabízen jako extáze (MDMA), protože má velmi podobné účinky a jeho výroba je levnější, jenže je výrazně nebezpečnější.[4]
Velmi podobnou látkou, ale se slabšími účinky je PMMA (parametoxymetamfetamin).
Historie
Objevil se poprvé na začátku 70. let v USA a Kanadě a je mu připisováno několik případů úmrtí. Ačkoliv v 80. letech vymizel, počátkem let 90. se začal znovu objevovat, a to i v Evropě.[4]
Účinky
Účinky pod 50 mg jsou podobné účinkům extáze – zvýšené smyslové vnímání, pohyby očí, zvýšená srdeční činnost a krevní tlak, motání hlavy, svalové záškuby a podobně. Nad hranicí 50 mg (zvláště v kombinaci s dalšími drogami) může být PMA smrtelně nebezpečný a proto se dočkal přezdívky Death.[4] Oběti si přitom často do poslední chvíle myslí, že užili (méně nebezpečnou) extázi. Stavy mohou vést k extrémním horečkám, měnícím se na svalové křeče, koma a následně úplné selhání orgánů.[4]
Odkazy
Poznámky
- ↑ INN název nebyl přidělen, přesto se to v některých verzích českých zákonů chybně uvádí, viz např. http://www.sagit.cz/info/sb03223
Reference
- ↑ Ask Dr. Shulgin Online September 26, 2001
- ↑ Clement, Beverly A., Goff, Christina M. and Forbes, T. David A. "Toxic amines and alkaloids from Acacia berlandieri". Phytochemistry 46(2), pp. 249-254 [1] Archivováno 14. 10. 2007 na Wayback Machine.
- ↑ ECHEVERRÍA, Javier and NIEMEYER, Hermann M. "Phenylethylamines from Browningia candelaris (Cactaceae)". Boletín Latinoamericano y del Caribe de Plantas Medicinales y Aromáticas 11(4), pp. 341-344
- ↑ a b c d e BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. Dostupné online. ISBN 1-4144-0444-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Parametoxyamfetamin na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Structure of 4-Methoxyamphetamine (PMA)