Paraskeva Římská

Svatá Paraskeva Římská
Ikona
mučednice
Narození	2. století v okolí Říma
Úmrtí	2. století Athény
Příčina úmrtí	poprava stětím
Svátek	26. července
Období	raná Římská říše
Státní občanství	starověký Řím
Vyznání	křesťanství
Uctívána církvemi	řeckokatolická církev, římskokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev
Atributy	mučednický kříž, oční bulvy v rukou
Patronkou	nevidomých
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Paraskeva Římská byla starověká římská mučednice.^[1] Její svátek je slaven 26. července.^[2]

Paraskeva se narodila ve vesnici poblíž Říma, pravděpodobně za vlády římského císaře Hadriana (117-138 n. l.). Její rodiče, Agathon a Politia, byli křesťané řeckého původu  a mnoho let se modlili, aby měli dítě. Politia porodila v pátek, v den připomínky utrpení Ježíše Krista. Pojmenovali proto holčičku Paraskeva (Παρασκευή), což v řečtině znamená pátek. Z Paraskevy vyrostla zbožná a sečtělá žena, která odmítla mnoho nápadníků.^[1]

Po smrti rodičů rozdala veškerý svůj majetek a stala se hlavou křesťanského společenství mladých panen a vdov.  Začala také kázat křesťanskou víru  a ve věku 30 let opustila Řím a sloužila v mnoha městech a vesnicích.^[2][3]

Ve vesnici Therapia v Konstantinopoli byla zatčena vojáky císaře Antonina Pia a postavena před soud. Obviněna byla z rouhání a z toho, že její slova byla příčinou všech katastrof, které impérium nedávno postihly. Antoninus Pius se ji pokusil přesvědčit, aby odsoudila svou víru, a dokonce jí nabídl, že se s ní ožení. Paraskeva odmítla a byla mučena tím, že jí na hlavu nasadili ocelovou přilbu lemovanou hřebíky a utáhli ji pomocí svěráku. Zdálo se, že na ni nepůsobí žádná bolest, a její vytrvalost přiměla mnohé konvertovat ke křesťanství.^[1] Nakonec Antoninus Pius požadoval, aby byla ponořena do kotle se žhavým olejem a dehtem. I odtud však vyvázla bez újmy. Když byla obviněna z používání magie, odpověděla tím, že císařovi hodila žíravinu do tváře. Byl oslepen a zoufale ji žádal o pomoc. Antoninus Pius znovu získal zrak. Tento zázrak ho přiměl, aby konvertoval ke křesťanství a Paraskevu osvobodil. Poté už křesťany nepronásledoval.^[2]

Po smrti Antonina Pia se však za císaře Marka Aurelia zákony změnily. Mor zasáhl římský lid a mnozí, včetně Marca Aurelia, považovali křesťany za zodpovědné za hněv bohů. Paraskeva byla znovu zatčena, a to ve městě, jehož vládce Asclepius ji nechal vhodit do jámy s velkým hadem. Paraskeva však udělala znamení kříže a had padl mrtvý. Stejně jako u Antonina Pia Paraskevin zázrak obrátil Asklépia ke křesťanství a on ji propustil. Pokračovala v cestování z města do města a dál kázala křesťanskou víru.^[1][4]

Nakonec byla Paraskeva zatčena římským úředníkem jménem Tarasius a převezena do Apollónova chrámu. Při vstupu do chrámu udělala znamení kříže a všechny modly v chrámu byly zničeny. Místo aby se přihlížející obrátili ke křesťanství, rozzuřili se a Paraskevu zbili. Taracius ji pak nechal popravit stětím.^[2][3]

• Pravoslavné fresky, zobrazující významné okamžiky z jejího života
• 
  Freska, zobrazující sv. Paraskevu
• 
  Sv. Paraskevě se zjevil anděl, když byla vězněna
• 
  Sv. Paraskeva léčí císaři Antoniu Piovi zrak
• 
  Sv. Paraskeva mučena v kotlíku se žhavou tekutinou
• 
  Sv. Paraskeva mučena bičováním
• 
  Sv. Paraskeva se pomodlila před pohanským chrámem a všechny modly v něm se rozbily
• 
  Stětí sv. Paraskevy

• Seznam světců a mučedníků katolické církve
• Paraskeva

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paraskeva Římská na Wikimedia Commons