Pardžanja

Pardžanja je védský bůh deště spojovaný také s plodností lidí, zvířat i rostlin a také hromem a bleskem. Jsou mu věnovány tři rgvédské hymny a to 5.83, 7.101 a 7.102.

Pardžanja je synem Djause, boha nebes, zároveň s ním však jako oplodňovatel země – bohyně Prthiví splývá. Jako řvoucí býk oplodňuje rostliny svým semenem, vládne hromu a blesku a trestá démony a zločince. Jakožto hromovládce byl nahrazen Indrou.[1][2]

Slovo pardžanja jako běžné podstatné jméno znamená „dešťový mrak“. Vychází z praindoevropského jména hromovládce *Perkwunos které je odvozeno od *perkwu „dub“, což souvisí s zasvěcením tohoto stromu právě hromovládným bohům.[3]

Reference

  1. WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 245. 
  2. ELIADE, Mircea. Pojednání o dějinách náboženství. Praha: Argo, 2004. ISBN 80-7203-589-4. S. 101. 
  3. WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 241-244. 

Externí odkazy