Paris-Austerlitz

Paris-Austerlitz
Nádražní budova
Stát	Francie Francie
Region	Île-de-France (chef-lieu)
Město	Paříž
Ulice	boulevard de l'Hôpital, place Valhubert a Quai d'Austerlitz
Souřadnice	48°50′32″ s. š., 2°21′57″ v. d.
(c) Eric Gaba, Wikimedia Commons user Sting, CC BY-SA 3.0 Paris-Austerlitz
Provozovatel dráhy	SNCF
Nadmořská výška	37 m n. m.
V provozu od	1840
Dopravní koleje	21 + 4 podzemní
Počet cestujících	85 000/den [1]
Návazná doprava
Kód památky	PA75130001
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paris-Austerlitz (česky doslovně Paříž-Slavkov) je železniční stanice v Paříži, znamá též jako Gare d'Austerlitz (Slavkovské nádraží). Hlavová stanice se nachází ve 13. obvodu na Place. Architektem nádražní budovy, která je zapsaná na seznam historických památek, je Pierre-Louis Renaud. Název nádraží je odvozen od německého jména moravského města Slavkov, kde Napoleon Bonaparte 2. prosince 1805 zvítězil v Bitvě tří císařů. Na počest v této vítězné bitvy bylo v Paříži pojmenováno nábřeží Quai d'Austerlitz, u kterého se nádraží rozkládá.

Historie

První nádraží bylo otevřeno již 20. září 1840 při zprovoznění tratě do Juvisy. Architektem byl Félix Emmanuel Callet (1791–1854), držitel Prix de Rome. Železnice byla v roce 1843 prodloužena až do Orléans. V roce 1846 bylo nádraží poprvé rozšířeno.

V letech 1862–1870 bylo nádraží přestavěno do současné podoby. Nová hala z kovu má rozpětí konstrukce 51,25 m a je 280 m dlouhá. Velký prostor byl během obléhání Paříže v roce 1870 využíván k výrobě horkovzdušných balónů. V roce 1900 u příležitosti světové výstavy rozšířila společnost Compagnie du chemin de fer de Paris à Orléans stávající železniční trať do centra města Paříže a Gare d'Orsay se stalo novou konečnou stanicí.

V roce 1906 byla nádražní hala proražena kvůli výstavbě nadzemní tratě linky 5 pařížského metra, která překonává Seinu po viaduktu.

Od roku 1926, kdy byla dokončena elektrifikace trati Paříž-Vierzon, již na nádraží jako první v Paříži přestaly zajíždět parní lokomotivy.

V roce 1939 se Gare d'Orsay začalo používat pouze pro dopravu na předměstí a Gare d'Austerlitz se stalo konečnou stanicí dálkových spojů. Až do roku 1990 zde byly vypravovány spoje do jihozápadní Francie. Poté byly uvedeny do provozu linky TGV z Gare Montparnasse, takže se objem přepravy snížil.

3. března 1969 byla otevřena podzemní nástupiště a od 26. září 1979 je využívá linka RER C.

Budova nádraží byla v roce 1997 zanesena mezi historické památky.

Na počátku 90. let se zvažovalo propojit Slavkovské nádraží podzemním tunelem s pohyblivým chodníkem s Gare de Lyon, které leží na druhém břehu Seiny, protože mezi oběma stanicemi není přímé spojení metrem, ale tento projekt byl posléze pro velké náklady odložen.

V letech 2004–2006 byly bývalé administrativní budovy prodány a přestavěny. Původní fasáda zůstala zachována, ale objekt byl kompletně přestavěn na kancelářskou budovu.

Rozvoj

Od poloviny 90. let probíhá ve čtvrti rozsáhlá modernizace v rámci projektu Paris Rive Gauche, která se dotkne i samotného nádraží. Jedním z projektů je zakrytí kolejiště, nad kterým by vznikly nové užitné plochy. Rovněž se plánuje, že by na nádraží mohly zajíždět vlaky TGV.

Spojení

Od uvedení do provozu TGV na Gare Montparnasse, ztratilo zdejší nádraží většinu dálkovách spojů směrem na jihovýchod. Ze stanice vyjíždějí vlaky ve směru Toulouse (přes Châteauroux, Limoges, Brive-la-Gaillarde, Cahors a Montauban), Perpignan – Cerbère, Bourges – Montluçon, Orléans – Blois – Tours.

Z nádraží vyjíždí i mnoho nočních vlaků do jižní Francie a Španělska: Barcelona (přes Gérone), Madrid (přes Burgos), Nice (přes Toulon a Cannes), Port-Bou (přes Toulouse a Perpignan), Toulouse – La Tour-de-Carol, Briançon (přes Valence), Toulouse, Rodez – Albi, Irun (přes Biarritz), Tarbes (přes Lurdy).

V sezónně vyjíždějí noční spoje směrem na Luchon, Saint-Gervais-les-Bains a Bourg-Saint-Maurice.

Vlaky TER zajišťují dopravu směrem na Étampes – Orléans a Dourdan – Châteaudun – Vendôme – Tours.

Na stejnojmenné stanici pařížského metra je možné přestoupit na linky 5 a 10. Nástupiště linky 5 je neobvykle umístěno nad zemí a trať prochází nad kolejištěm přímo hlavní nádražní budovou.

Na podzemní stanici zastavují vlaky linky RER C.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gare de Paris-Austerlitz na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paris-Austerlitz na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Informace o nádraží^{[nedostupný zdroj]}
• (francouzsky) Historie nádražní budovy na Structurae
• (francouzsky) Záznam v evidenci historických památek