Paris z Lodronu

Jeho biskupská Milost Paris z Lodronu
Kníže-arcibiskup salcburský
Paris z Lodronu, 1627
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	salcburská
Zvolení	13. listopadu 1619
Emeritura	15. prosince 1653
Předchůdce	Markus Sittikus z Hohenemsu
Nástupce	Guidobald z Thun-Hohensteinu
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	březen 1614
Biskupské svěcení	23. května 1619 světitel Albert von Torring 1. spolusvětitel Nikolaus von Wolkenstein 2. spolusvětitel Johann Paul Ciurletti
Osobní údaje
Datum narození	13. února 1586
Místo narození	Castelnuovo di Noarna
Datum úmrtí	15. prosince 1653 (ve věku 67 let)
Místo úmrtí	Zámek Mirabell
Místo pohřbení	Katedrála svatého Ruperta a Virgila
Rodiče	Mikuláš z Lodronu a Dorotea z Welspergu
Povolání	arcibiskup, katolický kněz a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paris hrabě z Lodronu (německy Paris Graf von Lodron, italsky Paride Lodron, 13. února 1586, hrad Noarna – 15. prosince 1653, Salcburk) byl rakouský šlechtic z původně italského rodu Lodronů z Trentina. Byl knížetem-arcibiskupem salcburského arcibiskupství v době třicetileté války. Zatímco většina Svaté říše během války přišla až o třetinu obyvatelstva, Paris z Lodronu dokázal díky chytré politice uchránit svou zemi válečného dění.

Paris hrabě z Lodronu se narodil se na hradě Noarna (Castelnuovo) jako syn hraběte Mikuláše (Nicolò) z Lodronu (1549, Castelnuovo – 10. listopadu 1621 Nogaredo), plukovníka císařské armády a místodržitele v Tyrolsku a jeho první manželky (od 27. května 1585) Dorotey z Welspergu (1559 – 4. listopadu 1615). Mikuláš z Lodronu nechal Castel Noarna rozšířit na barokní šlechtické sídlo a před rokem 1553 nechal postavit také Palazzo Lodron v Nogaredu.

Prostřednictvím svého bratra Kryštofa z Lodronu († 1660) byl Paris z Lodronu spřízněn také s knížecím rodem Lichtenštejnů, neboť jeho dcera Alžběta z Lodronu († 1688) byla matkou Eleonory Barbory z Thun-Hohensteinu († 1723), která se stala manželkou knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna († 1721), prvního panovníka říšského knížectví Lichtenštejnsko, vzniklého v roce 1719.

V jedenácti letech odešel Paris studovat teologii do Tridentu a později do Boloni. V roce 1604 dokončil studia u jezuitů v Ingolstadtu. Stal se proboštem v Maria Saal (1611–1616) a v březnu 1614 byl vysvěcen na kněze. Na žádost arcibiskupa Markuse Sittika z Hohenemsu byl Paris z Lodronu zvolen katedrálním proboštem a prezidentem arcibiskupské dvorské komory a 13. listopadu 1619, ve věku 33 let, byl zvolen novým arcibiskupem salcburským. Biskupské svěcení přijal 23. května následujícího roku.

Paris z Lodronu nechal svého stavitele Santina Solariho postavit nejmodernější benátské opevnění ve městě i na venkově. Ve městě byl kolem Neustadtu nakreslen obranný pás pěti velkých bašt, který se táhl od Linzertoren přes oblast Franz-Josef-Straße k bývalému Mirabelltor a Kurgarten. Ve starém městě byly skály Mönchsbergu kolem dokola skrápěny (uhrazeny a vyhlazeny) a využity jako přírodní obranné zdi. Müllner Schanze tvořil konec starého města na levém břehu na severu. Pevnost Hohensalzburg byla rovněž významně rozšířena v souladu s novou obrannou technikou, přičemž byla posílena zejména okrajová díla (Nonnbergbasteien, Hasengrabenbastei, Katze).

V roce 1622 založil univerzitu v Salcburku, která dnes nese jeho jméno (Paris-Lodron-Universität). 17. prosince 1625 tuto novou univerzitu potvrdil papež Urban VIII.

Kromě toho také nechal vysoušet Itzlinský močál. Hlavním důvodem mohla být morová epidemie, která Salcburk zasáhla v roce 1625, neboť se věřilo, že je původ náhazy je v mlhách rašelinišť.

Navzdory vojenským a politickým problémům své doby dokázal Paris z Lodronu nechat dokončit a umělecky vyzdobit salcburskou katedrálu. Vysvěcení katedrály 25. září 1628 bylo velkolepou osmidenní barokní slavností. Stavební činnost Parida z Lodronu v Salcburku dokumentuje knížecí rodový erb, který najdeme především na hradbách. Založil tři kolegiátní kláštery, v letech 1618 a 1621 v Laufenu, v roce 1633 v Tittmoningu a v roce 1631 Schneeherrenstift při salcburské katedrále.

Arcibiskup Paris z Lodronu zemřel v Salcburku (na zámku Mirabell) 15. prosince roku 1653 ve věku 67 let a byl pohřben v kryptě salcburské katedrály.

Paris z Lodronu byl jediným salcburským knížetem-arcibiskupem, jemuž se dostalo pocty od bavorského krále Ludvíka I. být přijat v řezenské Walhalle.

Město Salzburg na jeho počest pojmenovalo ulici Paris-Lodron-Strasse.

Pro knížecí rodový erb Lodronů je charakteristický lev s ocasem zauzleným ve tvaru preclíku.

• 
  Osobní erb knížete-arcibiskupa Lodrona
• 
  Erb ve vysokém reliéfu
• 

  (c) Johann Jaritz / CC BY-SA 4.0
  Erb na kapitulním domě v Maria Saal

• Reinhard Rudolf Heinisch: Salzburg im Dreißigjährigen Krieg. Notring, Wien 1968 (zugleich Dissertationen der Universität Wien).
• Reinhard Rudolf Heinisch: Paris Graf Lodron: Reichsfürst und Erzbischof von Salzburg. Amalthea, Wien u. a. 1991, ISBN 3-85002-312-5.

• Constantin von Wurzbach: Lodron, Paris Graf (X., auch XI.). In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 15. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1866, S. 378–380.
• Franz Valentin Zillner: Lodron, Paris Graf von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 19, Duncker & Humblot, Leipzig 1884, S. 80–83.
• Franz Ortner: Paris Graf von Lodron. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 20, Duncker & Humblot, Berlin 2001, ISBN 3-428-00201-6, S. 67 f.

• Paris Graf Lodron – Salzburg Coins Interactive
• Záznam Paris von Lodron na catholic-hierarchy.org

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paris von Lodron na německé Wikipedii.

Předchůdce: Markus Sittikus z Hohenemsu

kníže-arcibiskup salcburský 1619–1653

Nástupce: Guidobald z Thun-Hohensteinu