Parkie

Jak číst taxoboxParkie
alternativní popis obrázku chybí
Parkie Parkia pendula
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďCaesalpinioideae
Rodparkie (Parkia)
R.Br., 1826
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství Parkia biglobosa

Parkie (Parkia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to stromy, často mohutné, se složenými bohatě členěnými listy a nápadnými kulovitými květenstvími na velmi dlouhých stopkách, která jsou navštěvována netopýry. Rod zahrnuje asi 35 druhů a je rozšířen v tropické Africe, Asii i Americe. Semena nebo dužnina plodů některých druhů jsou jedlé. V tropické západní Africe tvoří běžnou složku jídelníčku semena a plody Parkia filicoidea, v tropické Asii Parkia speciosa.

Popis

Parkie jsou beztrnné nevelké až mohutné stromy s plochou rozložitou korunou. Některé druhy parkií dosahují obřích rozměrů a převyšují souvislé korunní patro pralesa. V Jižní Americe je to Parkia ulei, v Asii P. timoriana. Některé druhy parkií však dorůstají pouze do výšky okolo 10 metrů. Na bázi kmene mohou být až do výšky 3 metry opěrné pilíře. Na větévkách, stopkách a osách květenství jsou často vystouplé lenticely. Listy jsou dvakrát zpeřené a bohatě členěné. Mohou být střídavé, vstřícné nebo ve svazcích. Počet párů lístků v jednom listu může přesahovat 100.

Květy jsou uspořádané v hustých kulovitých, palicovitých nebo diskovitých hlávkách na přímých či převislých stopkách dlouhých až 1 metr. Hlávky mohou být jednotlivé úžlabní nebo častěji ve vrcholových květenstvích. Stopky celého květenství složeného z hlávek mohou měřit až 5 metrů. Hlávky mohou být 1 až 20 cm dlouhé. Jsou složeny buď z fertilních (plodných) květů nebo mají při vrcholu sterilní květy produkující nektar, případně mohou být složeny i ze 3 různých typů květů. Květy jsou podepřeny listeny o něco delšími než kalich. Kalich je dlouze trubkovitý až nálevkovitý, obvykle se 2 většími a 3 menšími laloky. Koruna je delší než kalich, korunní lístky jsou srostlé na bázi nebo na bázi i na vrcholu volné a srostlé v polovině. Tyčinek je 10, na bázi jsou srostlé v trubičku a trochu vyčnívají z květu. Nitky tyčinek jsou bílé nebo nažloutlé. Semeník je krátce stopkatý, s mnoha vajíčky, čnělka trochu vyčnívá z květu a nese vrcholovou bliznu.

Plodenství je přímé nebo převislé, nesoucí na palicovitém receptákulu 1 až několik stopkatých lusků. Lusky jsou pukavé nebo nepukavé, rovné nebo zahnuté, většinou dřevnaté. Obsahují mnoho semen v 1 nebo ve 2 řadách, často uložených v měkké dužnině. Semena jsou vejcovitá až podlouhlá, zploštělá.[1][2][3][4]

Rozšíření

Rod parkie zahrnuje asi 35 druhů a je rozšířen v tropické Africe, Asii i Americe. Nejvíce druhů (asi 18) roste v tropické Jižní Americe, zejména v Amazonii. V tropické Asii roste 12 druhů, v tropické Africe 3 druhy s rozsáhlými areály výskytu. Na Madagaskaru roste jediný druh (P. madagascariensis), podobně na Nové Guineji (P. versteeghii). Areál zasahuje až do Tichomoří. V Austrálii se parkie nevyskytují. Parkie rostou nejčastěji na nezaplavovaných půdách v nížinných tropických deštných lesích, podél řek, v horských lesích, v sezónně suchých lesích, ve vegetaci typu cerrado, na savanách a v pobřežních lesích na písčitých dunách typu restinga, nejčastěji do nadmořské výšky 650 metrů.[2][4][5]

Ekologické interakce

Některé druhy parkií (např. asijská Parkia speciosa a P. timoriana) kvetou a následně plodí synchronizovaně v určitý čas roku a na 2 až 3 týdny v roce jim opadávají listy.[3] Kulovitá květenství parkií visící na dlouhých stopkách z konců větví jsou opylována netopýry hledajícími nektar. Ten se tvoří v hojném množství zejména v nočních hodinách. Květenství mohou mít průměr až 20 cm a vydávají nelibý pach.[2][6]

Plody asijských parkií pojídají ptáci i savci, kteří následně rozšiřují semena. Opice a veverky se živí plody celé řady druhů, sloni a jelenovití vyhledávají plody P. sumatrana, zoborožci plody P. speciosa.[3]

Pečené lusky Parkia speciosa
Plodenství Parkia speciosa na asijském tržišti

Význam

Některé druhy parkií mají jedlé plody či olejnatá semena. Semena a lusky Parkia speciosa se v jihovýchodní Asii používají jako zelenina a příloha k masu a jsou v některých oblastech (např. v západní Malajsii) často k vidění na místních trzích. Dužnina jihoamerické Parkia nigra a mexické P. pubescens slouží k přípravě alkoholických nápojů.[3][7] Africká parkie Parkia filicoidea je jeden z nejtypičtějších stromů řídce zalesněných (tzv. parkových) savan tropické západní Afriky a domorodci tyto impozantní stromy nekácejí, neboť jsou důležitým zdrojem obživy. Jedlá dužnina plodů je různých způsobem zpracovávána a také se z ní připravují osvěžující nápoje. Lusky jsou dobré krmivo pro dobytek. Dužnina lusků Parkia biglobosa (syn. P. africana) je rovněž jedlá. Borka parkií obsahuje 12 až 15% tříslovin a je používána místně jako adstringens. Semena, kůra i listy asijské parkie P. timoriana jsou používány v pomístní medicíně. Kůra P. filicoidea poskytuje červené barvivo.[2][7]

Dřevo parkií má malý ekonomický význam. Běl je šedožlutá, jádrové dřevo je matně hnědé. Je používáno např. na stavby, násady a jako palivo.[2]

Odkazy

Reference

  1. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI). Missouri: Timber Press, 2001. ISBN 0-915279-81-9. 
  2. a b c d e ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  3. a b c d NIELSEN, I.C. Flora Malesiana. Vol. 11 (1): Mimosaceae. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1992. Dostupné online. ISBN 90-71236-16-1. 
  4. a b WU, Delin; NIELSEN, I.C. Flora of China: Parkia [online]. Dostupné online. 
  5. International Legume Database: GENUS [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. 
  7. a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Parkia biglobosa Burkina.jpg
Autor: Vitellaria, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Néré (Parkia biglobosa) in einer sudanischen Savanne Burkina Fasos
Flickr - João de Deus Medeiros - Parkia platycephala (1).jpg
Autor: João Medeiros, Licence: CC BY 2.0

Parkia platycephala - FABACEAE

Brasília - Distrito Federal - Brasil.
Petai.jpg
Autor: Marufish, Licence: CC BY-SA 2.0
Parkia speciosa in Malaysia
Parkia biglobosa MS 4398.jpg
Autor: Marco Schmidt [1], Licence: CC BY-SA 3.0
Inflorescences of Parkia biglobosa, SW Burkina Faso
Parkia platycephala flower.jpg
Autor: João Medeiros, Licence: CC BY 2.0

Parkia platycephala (=Parkia pendula) - FABACEAE

Brasília - Distrito Federal - Brasil.
19989-Parkia pendula-Caura.JPG
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 3.0
Infrutescence of Parkia pendula, Rio Caura, Venezuela
Petai dan ikan goreng.jpg
Autor: M Toegiono from Tokyo, Japan, Licence: CC BY 2.0
Grilled Parkia speciosa in Sundanese cuisine.