Parkinsonie pichlavá

Jak číst taxoboxParkinsonie pichlavá
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí parkinsonie pichlavá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
Rodparkinsonie (Parkinsonia)
Binomické jméno
Parkinsonia aculeata
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kvetoucí keř

Parkinsonie pichlavá (Parkinsonia aculeata) je teplomilná dřevina, druhrodu parkinsonie. Pochází z jihozápadních oblastí Spojených států amerických, z Mexika, států Střední Ameriky, Karibiku a tropických oblastí Jižní Ameriky. Odtud byla pro své květy i neobvyklé vzezření větví a listů rozšířena do subtropů a tropů téměř po celém světě. Na nových místech se zabydlela velice rychle, prokázala svou přizpůsobivost novým podmínkách a zdomácněla, místy se stala i rychle se šířící plevelnou rostlinou.

Ekologie

Dřevina často roste v mokřinách a poblíž vodních toků či nádrží a na stanovištích krátce zaplavovaných vodou. Snáší škálu půdních typů v širokém rozsahu pH, včetně zasolených. Nejlépe roste na písčitých a štěrkovitých půdách s vápencovým podložím. Preferuje oblasti s výrazným mokrým a suchým obdobím. Osídluje místa od hladiny moře až po nadmořskou výšku okolo 2000 m, snáší mráz do -5 °C; středoevropskou zimu však nepřežije.

Je rostlinou velmi přizpůsobivou, vyskytuje se i v polopouštních oblastech kde většinou roste ve formě keře. Často, díky dobře klíčivým semenům, nenáročnosti a rychlému růstu, zplaňuje. Požaduje stanoviště s dostatkem světla, ve stínu špatně roste a nekvete. V přírodě nemá zásadních živočišných škůdců.

Popis

Stálezelený strom dorůstající běžně do výše 5 až 8 m, jen zcela výjimečně až 20 m. Jeho kmen, vyrůstající z mělkého a rozvětveného kořenového systému, obvykle nebývá širší než 40 cm a má hladkou, zelenohnědou kůru, stejnou jako mají obloukovité a často převislé větve. V odbočkách větví jsou jednoduché nebo párovité trny až 3 cm dlouhé. Na zprohýbaných větévkách vyrůstají v páru střídavé, převislé, metlovité listy. Rostou z úžlabí vytrvalých palistů přeměněných v trny asi 1 cm dlouhé, které zůstávají na větvích i po opadu listů. Dvojnásobně sudozpeřené listy bývají dlouhé 20 až 40 cm, mají ploché křídlaté vřeteno (pokračování řapíku) z kterého vyrůstá na krátkých řapíčcích až 50 párů úzkých drobných lístků. Lístky brzy opadávají, snižují tím v suchém období výpar vody, fotosyntézu dále zajišťují pouze holá vřetena listů i zelenavá kůra větví a kmene. Strom je za větru již zdáli rozpoznatelný, jeho listy vlají jako dlouhé stuhy. V sušších oblastech roste parkinsonie pichlavá jako keře tvořící neproniknutelné houští nepřevyšující výšku 4 m.

Nápadně jasně žluté, visící květy, asi 2 cm velké, vytvářejí řídké koncové hrozny. Květenství vyrůstající z úžlabí listů jsou tvořena osmi až sedmnácti květy a bývají dlouhá do 20 cm. Vonné, pětičetné, oboupohlavné květy s 1 cm dlouhými stopkami mají kopinaté listeny. Zvonkovitý kalich má lístky asi 7 mm dlouhé, podlouhlé se zaoblenými vrcholy a téměř k bázi volné. Okrouhlé korunní lístky, asi dvojnásobně velké, jsou žluté, u báze chlupaté, horní lístek je širší a má oranžově červené skvrny, později se celý zbarvuje oranžově. V květu je deset volných tyčinek se zelenými, chlupatými nitkami a hnědými, elipsoidními prašníky. Ze svrchního semeníku vyrůstá červeně zbarvený pestík s lysou čnělkou. Rostlina ve své domovině kvete a vytváří plody po celý rok, nejvíce květů se objevuje v březnu až červnu, opylovány jsou létajícím hmyzem. Ploidie druhu je 2n = 28.

Plody jsou 5 až 15 cm dlouhé, ploché, žlutavé lusky zaškrcované mezi semeny. Nepukavé lusky obsahují průměrně jedno až šest strakatě hnědých semen, která jsou podlouhle elipsoidní, asi 10 mm dlouhá a lehce zploštělá. Lusky dozrávají za tři měsíce po opylení a obvykle z větví opadají za šest týdnů až rok. Spadané lusky se asi za šest týdnů (podle vlhkosti) rozloží a uvolní semena, při záplavách lusky plavou i čtrnáct dnů a dostávají se tak na zcela nová místa. Velké stromy mohou produkovat ročně až 2500 semen na 1 m² své koruny. Lusky nebo semena jsou zvířaty požírána jen v nouzi, semena prošlá zažívacím traktem prasat jsou z 50 % schopná klíčit.

Rozmnožování

Rostliny se nejčastěji rozmnožují generativně. Semena jsou po opuštění lusků schopná ihned klíčit, životaschopnost si v suchu a chladu podržují po několik let. Při teplotě 25 až 35 °C klíčí již za čtyři dny po navlhčení. V přírodě to obvykle bývá v době, kdy záplavy ustupují; mladé rostlinky dlouhodobě nevydrží pod vodou.

Mimo semen se rostlina rozmnožuje i kořenovými výmladky kterých vyrůstá velké množství hlavně po poranění kmene, způsobené např. požárem.

Význam

Křehké dřevo z parkinsonie pichlavé není vhodné pro stavební ani řezbářské práce. Bývá využíváno jako palivové dříví nebo pro výrobu dřevěného uhlí. Stromy jsou užitečné jako větrolamy při zadržování písku šířícího se z okraje pouště, stejně jako při stabilizaci půdy při půdní erozi. Keřů se využívá ke zhotovování těžce prostupných živých plotů. V období nedostatku jiné potravy jsou listy potravou pro kozy, ovce, velbloudy či jiné býložravce schopné vyhnout se trnům. V Americe původní obyvatele používali odvar z kůry ke snížení horečky a proti záchvatům epilepsie. Komerční využití těchto rostlin je velmi omezené.

Austrálii, na Nové Kaledonii, Havajských ostrovech a v Subsaharské Africe se parkinsonie pichlavá, která se tam dostala jako okrasná rostlina, stala významným invazním druhem. Vytváří husté houštiny okolo vodních toků a blokuje dobytku přístup k vodě, vytěsňuje původní rostlinstvo a tím i domácí živočišné druhy. Dřevnaté trny s opadaných větví často zraňují po nášlapu nohy zvěře a poškozují pneumatiky osobních automobil. Při kvetení květy produkují veliké množství pylu který u alergiků způsobuje sennou rýmu, u včel naopak zvyšuje snůšku medu.[2][3][4][5][6][7]


Galerie

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. SVOBODOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Parkinsonia aculeata [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.02.2010 [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. 
  3. Dendrologie.cz: Parkinsonia aculeata [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 29.01.2007 [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. 
  4. CHEN, Dezhao; ZHANG, Dianxiang; LARSEN, Kai et al. Flora of China: Parkinsonia aculeata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CHRISTMAN, Steve. Florida plant encyclopedia: Parkinsonia aculeata [online]. University of Florida, Tallahassee, FL, USA, rev. 31.05.2004 [cit. 2015-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-02. (anglicky) 
  6. Parkinsonia aculeata [online]. Department of Agriculture an Food, Government of Western Australia, South Perth, WA, AU [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Parkinsonia aculeata [online]. HerbiGuide Pty Ltd, Albany, WA, AU [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Parkinsonia aculeata.jpg
Autor: Zeynel Cebeci, Licence: CC BY-SA 4.0
A flowering tree of Jarusalem thorn (Parkinsonia aculeata). Çukurova University Campus, Adana - Turkey.
P.aculeata-fruto-1.jpg
Autor: Philmarin, Licence: CC BY-SA 3.0
Parkinsonia aculeata : Fruto abierto y semilla - Parque de la Huerta, Albatera (Alicante, España).
Starr 010209-0259 Parkinsonia aculeata.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Parkinsonia aculeata (flowers). Location: Maui, Naalae Rd Kula
Parkinsonia aculeata (302484707).jpg
Autor: The Marmot from USA, Licence: CC BY 2.0

Mexican Palo Verde: The name palo verde or paloverde, is from the Spanish for "green pole" or "green stick". This name is derived from its characteristic green trunk.

Rancho Santa Ana Botanic Garden - Claremont ,California