Parlamentní volby ve Finsku 1917

Parlamentní volby ve Finsku 1917
Stát	Finské velkoknížectví
Druh voleb	parlamentní
Volební termín	1. – 2. říjen 1917
Předchozí volby	Volby 1916
Následující volby	Volby 1919
Volební účast	69,2 %
Výsledky
200 mandátů Kullervo Manner volební lídr Finská sociálně demokratická strana Finská strana 444 670 hlasů 299 516 hlasů 44,79 % 30,17 % 92  mandátů 61  mandátů ▼ 11 ▲ 5 Filip Saalasti Eric von Rettig volební lídr volební lídr Agrární svaz Švédská lidová strana 122 900 hlasů 108 190 hlasů 12,38 % 10,90 % 26  mandátů 21  mandátů ▲ 7 ▬ 0

Parlamentní volby konané 1. – 2. října 1917 ve Finském velkoknížectví byly druhými volbami během probíhající první světové války a posledními pod ruskou nadvládou. Sociální demokraté ztratili většinu v parlamentu, kterou naopak dokázaly složit konzervativní strany. V prosinci 1917 nově zvolený parlament vyhlásil nezávislost země, která se následně propadla do občanské války mezi rudými (sociální demokraté a komunisté) a bílými gardami (konzervativci, monarchisté a liberálové).

Předcházející události

Finsko bylo jako Finské velkovévodství před první světovou válkou součástí carského Ruska. Ačkoliv mělo určitou autonomii Rusové prováděli intenzivní rusifikaci místního obyvatelstva. Nespokojenost s carskou nadvládou rostla a Finové chtěli využít svržení monarchie během únorové revoluci (březen 1917) k revizi vztahů s Ruskem. Samotný parlament ale nebyl jednotný. Sociální demokraté chtěli zavést parlamentarismus a vyhlásit úplnou nezávislost na ruské dumě, zatímco konzervativní strany požadovaly omezení ruského vlivu na vnitřní záležitosti, ale zahraniční politiku a obranu by nechaly v rukou Rusům. Ruská prozatímní vláda vedená Alexandrem Kerenským odmítla finské požadavky, rozpustila parlament a vyhlásila nové volby.

Předvolební kampaň postavili sociální demokraté na požadavcích na osmihodinovou pracovní dobu a osvobození rolníků. Konzervativní pravicové strany si kladly za prioritu vyhlášení nezávislosti země a až pak se chtěli zaobírat reformami. Finská strana, Mladofinská strana a Lidová strana šly do voleb společně v koalici.

Volební výsledky

Volební účast byla 69,2 %, což bylo o 13,7 % více než v předchozích volbách. Ačkoliv volby vyhráli s velkým náskokem sociální demokraté nepodařilo se jim navázat na výsledek z voleb z roku 1916. Strana ztratila 11 křesel, a tím většinu v parlamentu. Buržoazní koalice získala celkem 61 křesel, které byly rozděleny mezi koaliční partnery následovně: Finská strana 32 křesel, Mladofinská strana 24 křesel a Lidová strana 5 křesel. Nejvýrazněji posílili agrárníci, a to o 7 mandátů.

¹⁾ Finská strana šla do voleb v koalici s Mladofinskou stranou a Lidovou stranou. Čísla ukazují výsledky celého bloku.

Sestavování vlády

Pehr Evind Svinhufvud z Mladofinské strany složil středo-pravicový kabinet ze všech stran kromě sociálních demokratů (Finská strana, mladofinové, švédští lidovci a agrárníci). Sociální demokraté na rozdíl od předchozího volebního období nebojkotovali jednání parlamentu. Vláda představila 4. prosince 1917 návrh na vyhlášení nezávislosti země, který byl o dva dny později schválen parlamentem. Bolševická vláda v Rusku, kde právě probíhala občanská válka, neměla prostředky nezávislosti zabránit a nakonec s ní souhlasila. Nicméně neshody mezi konzervativní vládou a sociálními demokraty se dále stupňovaly, až přerostly v lednu 1918 v občanskou válku. Konzervativci v ní nakonec po vydatné pomoci německé armády porazili rudé gardy. Od výrazné závislosti na Německu pak Finy zachránila až jeho porážka v první světové válce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1917 Finnish parliamentary election na anglické Wikipedii.