Parní vodárna Střekov

Parní vodárna Střekov
Obrázek střekovské parní vodárny ze stavebního výkresu
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Město	Ústí nad Labem
Adresa	U Stanice 822/11
Zakladatel	ZMŽ
Vlastník	statutární město Ústí nad Labem
Založeno	2002
Zaměření	technická památka z doby vzestupu parostrojní železnice
Původní účel budovy	železniční vodárna
Vyhledávané exponáty	objekt historické vodárny, funkční parní stroj, parní kotel
Kód památky	104623 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zeměpisné souřadnice	50°38′53,02″ s. š., 14°2′52,3″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de vodárna Střekov
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Parní vodárna na nádraží Ústí nad Labem-Střekov byla uvedena do provozu spolu s otevřením trati Rakouské severozápadní dráhy z Lysé nad Labem v roce 1874 a až do ukončení parního provozu sloužila k zásobování parních lokomotiv labskou vodou.^[1] Stavební část objektu vznikla podle návrhu význačného vídeňského architekta Carla Schlimpa. Vodárna má výjimečně zachované a funkční strojní vybavení a jako taková je chráněnou technickou a kulturní památkou,^[2] přístupnou návštěvníkům.^[3]

Parní vodárnu nejvyšší, I. kategorie na nádraží Ústí nad Labem-Střekov vybudovala jako součást provozního zázemí své trati Lysá nad Labem – Střekov (tehdy Lissa – Schreckenstein) a dále na Děčín společnost Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), podle typového projektu vypracovaného architektem ÖNWB Karlem (Carlem) Schlimpem, roku 1874. Obdobné objekty původně vznikly při trati i ve stanicích Lysá nad Labem, Mělník a Litoměřice.

Střekovská vodárna sloužila až do šedesátých let 20. století především pro doplňování vody do kotlů parních lokomotiv. Po elektrifikaci a ukončení parního provozu v uzlu Ústí nad Labem bylo vodárenské zařízení stanice využíváno až do počátku osmdesátých let 20. století pro zásobování speciálních železničních vozů pro transport živých ryb vodou.

Stavba je provedena v účelném, střízlivém stylu industriálního neoklasicismu, jako cihlová, se sedlovou střechou. Strojovna s  instalovanou technologií ve středním napříč orientovaném věžovém traktu je částečně podsklepená a patrová; v patře je umístěn vodojem. Ve dvou postranních, zrcadlově téměř symetrických přízemních přístavcích byly původně byty pro personál a zázemí. Ty jsou dnes rozšířeny pozdějšími přístavbami a účelově využity.^[4]

Voda byla čerpána dvojčinnými čerpadly z hloubky přes 18 m ze studny^[5], propojené klenutou štolou a železným potrubím s 85 metrů vzdálenou řekou Labe, a vytlačována do dvou propojených nýtovaných nádrží vodojemu obsahu 2 × 55 m³, uložených na železné konstrukci patra strojovny. Odtud byla podle potřeby dodávána samospádem potrubním řadem o ø 250 mm do některého z celkem pěti vodních jeřábů, rozmístěných ve stanici a u dnes již zaniklé výtopny.

Čerpací výkon pump byl cca 80 l/min. Jejich pohon obstarával přes táhla a vahadla stabilní parní stroj na mokrou páru z roku 1873 konstrukce lokomotivky Sigl, Wiener Neustadt. Stroj o výkonu 5 HP je jednoválcový se setrvačníkem, rozvod páry zajišťuje ploché šoupátko. Zdrojem páry je stojatý parní kotel o pracovním tlaku 8 bar vyrobený firmou Josef Paukert a syn, Vídeň roku 1911 s výrobním číslem 1070, který nahradil kotel původní, poněkud nižšího výkonu. Topilo se uhlím.^[6]

Pozapomenutá vodárna byla znovuobjevena v roce 2002 členy spolku Zubrnická museální železnice, z.s. (ZMŽ), který ji od následujícího roku získal od Českých drah do pronájmu a zabezpečil ji. Roku 2009 začaly restaurační práce, od roku 2011 byl zprovozněn parní stroj a následně i parní kotel.^[3] Objekt v roce 2013 odkoupilo od ČD město^[4]; od 1 července 2024 je ve správě Muzea města Ústí nad Labem.^[7]

Vodárna je charakteristickou ukázkou kdysi běžné součásti zázemí nutného pro provoz parních lokomotiv. Je ojedinělá tím, že je dochována a je funkční jako celek, včetně technologie, tedy stojatého parního kotle, parního stroje a vlastních vodojemů. Objekt je jako cenná technická památka veden na ústředním seznamu kulturních památek NPÚ.^[2] Návštěvníkům je přístupná v pravidelných návštěvních termínech, případně po domluvě.^[3]

• Rakouská severozápadní dráha
• Vodní hospodářství
• Carl Schlimp
• Ústí nad Labem-Střekov (nádraží)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Parní vodárna Střekov na Wikimedia Commons
• Parní vodárna na Střekově (Muzeum) na Mapy.cz
• Parní vodárna Střekov na stránkách Zubrnická železnice: https://www.zubrnickazeleznice.cz/vodarna
• Parní vodárna Střekov – JV Press: https://jvpress.cz/2019/10/21/tip-na-vylet-parni-vodarna-strekov/
• Parní vodárna Střekov v pořadu Toulavá kamera - Česká televize z 19. února 2023: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/223562221500006/cast/963209/
• Stopadesáté výročí slaví parní vodárna na železničním nádraží Střekov. ČR Sever 2024-06-15: https://sever.rozhlas.cz/stopadesate-vyroci-slavi-parni-vodarna-na-zeleznicnim-nadrazi-strekov-9256523
• Parní vodárna Střekov na webu historickasidla.cz: https://www.historickasidla.cz/dr-cs/1133-parni-vodarna-strekov.html
• Parní vodárna Střekov na stránkách města Ústí nad Labem: https://www.usti.cz/cz/volny-cas/turistum/turisticke-cile/technicke-zajimavosti/parni-vodarna-strekov.html
• ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech. usti-aussig.net. Dostupné online: https://usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/343-parni-vodarna
• Parní vodárna Střekov na Mapy.cz: https://mapy.cz/zakladni?source=firm&id=12701429&x=14.0478598&y=50.6480600&z=17
• Památkový Katalog: zachované parní vodárny v ČR na soupisu Národního památkového ústavu, on-line