Partenogeneze

Pijavenky se rozmnožují výhradně partenogeneticky
Varan komodský se dokáže rozmnožovat partenogeneticky

Partenogeneze (také unisexuální reprodukce, samobřezost nebo pannobřezost) znamená vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u rostlin i u živočichů, ale u rostlin se spíše označuje jako apomixie.[1]

Historie

Objev partenogeneze byl učiněn u včel na konci 18. století. Prvním průkopníkem byl český katolický kněz, zemědělský odborník a včelař Josef Antonín Janiš,[2] objev byl později historicky připsán polskému knězi Janu Dzierżonovi, který ji lépe popsal. Janiš v roce 1789 opravuje názor katolického kněze Širacha (člena významné lužické včelařské společnosti), že i neoplodněná včelí matka klade vajíčka, ze kterých se líhnou dělnice. Janiš pokusem dokázal, že neoplozená matka, stejně jako kladoucí dělnice (trubčice) plodí jedině trubčí vajíčka.[3]

Výskyt partenogeneze

Partenogeneze nemusí být jediná možnost rozmnožování u daného druhu, ačkoliv např. u pijavenek tomu tak je.[4] Mšice se tedy například mohou rozmnožovat obyčejně (do horších podmínek je třeba genetická různorodost), ale za dobrých podmínek v létě se množí partenogeneticky (genetické vady se však mohou přenést na potomky). Včelí trubec se rodí z neoplozeného vajíčka (buď královny nebo z vajíčka trubčic, dělnic, které jsou schopné klást vajíčka, vždy neoplozená).

U obratlovců není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů žraloků.[5][nedostupný zdroj] Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový,[6] partenogeneze byla prokázána i u hroznýše královského,[7][8] varana komodského,[9] a kondora kalifornského.[10]

U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje. Je však možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle, a to fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk (oocytů).[11] Pokud je změněna exprese několika genů ovládajících imprinting, tyto myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.[12]

U hmyzu se takto rozmnožuje např. kobylka sága,[13] cvrčík mravenčí nebo Micromalthus debilis.

Dělení partenogeneze

  • thelytokie – z neoplozeného vajíčka se vyvíjí jen samice (př. had slepák květinový, rak mramorovaný[14], včela medonosná kapská, zdobnatká lipová)
  • arrhenotokie – protiklad thelytokie, vyvíjejí se jen samci (př. včelí trubec, varan komodský)

Partenogenezi podobné případy

  • gynogeneze – samčí pohlavní buňky jsou sice přítomny, ale nesplynou, jen spouštějí vývin neoplozeného vajíčka (př. brouk vrtavec)
  • hybridogeneze – jev přítomný v rozmnožování u skokana zeleného

Odkazy

Reference

  1. ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2. 
  2. ↑ Dějiny a současnost, Když včely smutně hučí…. dejinyasoucasnost.cz [online]. [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ JELÍNEK, Miroslav. Josef Antonín JANIŠ [online]. [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ DAWKINS, Richard. Příběh předka. [s.l.]: Academia, 2008. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.physorg.com [online]. [cit. 2008-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-17. 
  6. ↑ Brahminy Blindsnake. Florida Snake ID Guide [online]. [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ KULIKOWSKI, Mick; UNIVERSITY, North Carolina State. Girl power: Female boa constrictor doesn't need a male. phys.org [online]. [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ BOOTH, Warren; JOHNSON, Daniel H.; MOORE, Sharon, Coby Schal, Edward L. Vargo. Evidence for viable, non-clonal but fatherless Boa constrictors. Biology letters [online]. 3. listopad 2010 [cit. 2010-11-04]. Online před tiskem. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. PDF [1]. ISSN 1744-957X. DOI 10.1098/rsbl.2010.0793. (anglicky) 
  9. ↑ Partenogenetický varan komodský. www.osel.cz [online]. [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Samci jsou zbyteční. Samice kondorů překvapily vědce tím, že mají mláďata i bez oplodnění. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ NELSON, Bryn. Making healthy mice with two moms. Nature Reports Stem Cells. 2007-08-30, s. 1–1. Dostupné online [cit. 2024-08-29]. ISSN 1754-8705. DOI 10.1038/stemcells.2007.80. (anglicky) 
  12. ↑ KONO, Tomohiro, Yayoi Obata, Quiong Wu, Katsutoshi Niwa, Yukiko Ono, Yuji Yamamoto, Eun Sung Park, Jeong-Sun Seo, Hidehiko Ogawa. Birth of parthenogenetic mice that can develop to adulthood. Nature. 2004-04-22, roč. 428, čís. 6985, s. 860–864. Dostupné online [cit. 2009-09-02]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature02402. 
  13. ↑ Kočárek P. 2005: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera) České republiky. http://www1.osu.cz/orthoptera [cit. 2009-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-23. 
  14. ↑ Archivovaná kopie. raci.kvalitne.cz [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-01. 

Literatura

Média použitá na této stránce

Bdelloidea1 w.jpg
Lateral view of bdelloidea, a rotifer.