Parukářka (usedlost)

Parukářka
Usedlost Parukářka po přestavbě
Základní informace
Přestavba	1870
Poloha
Adresa	Pod Parukářkou 4, původní č.p. 39, Praha 3 - Žižkov, Česko Česko
Souřadnice	50°5′12″ s. š., 14°27′46,9″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Parukářka je bývalá viniční a hospodářská usedlost v Praze 3-Žižkově. Stála mezi ulicemi Jeseniova a V Kapslovně ve východní části vrchu svatého Kříže.^[1] Po usedlosti je pojmenována část parku na vrchu svatého Kříže a také protiatomový kryt v jeho podzemí.

Historie

Vinice zde byla vysazena v 15. století a nesla název Hejtmánka. Od roku 1804 v její usedlosti sídlila výrobna paruk provozovatele Jana Hrabánka. Zahrady usedlosti byly na západní straně ohraničeny vysokou zdí, která je oddělovala od sousedního vrchu svatého Kříže. Zeď se táhla od severu k jihu středem kopce. Roku 1825 usedlost vlastnil Leopold Tietz. V té době zde v severozápadním cípu zahrady o velikosti 6 strychů stálo obytné stavení na obdélném půdorysu, ke kterému přiléhaly stáje.^[2]

Kapslovna

Roku 1825 obchodník Pierre Daniel Louis Sellier (1790-1870) a chemik Nicolaus Bellot (1797-1880) koupili od Tietze usedlost s pozemky za 2600 zlatých a založili Továrnu na střelné zápalky a náboje Sellier & Bellot. V ní vyráběli roznětky do palných zbraní, takzvané kapsle.^[3][4] Zpočátku se jednalo o zápalky pro lovecké náboje, později o zápalky pro náboje pěchotní a dělostřelecké.

Louis Sellier zemřel roku 1870 a jeho podíl dědicové spolu s Jeanem Bellotem prodali roku 1872 pražskému podnikateli Martinu Hálovi, který firmu převedl na akciovou společnost.^[5]

V 70. letech zde vystavěla stavební firma c. k. dvorního stavitele a architekta Alfonse Wertmüllera těžké betonové bezpečnostní skladiště a řadu dalších staveb, z bezpečnostních důvodů od sebe oddělených vysokými náspy.^[3]

Roku 1913 byla postavena hlavní výrobní budova ve stylu geometrizující moderny a roku 1917 architektonicky nejcennější stavba areálu – úřední budova čp. 2767, která vznikla podle plánů žižkovského stavebního podnikatele Zdeňka Friče. Betonová konstrukce této budovy je kombinovaná s režným zdivem a její první podlaží oboustranně osvětlují rozměrná ateliérová okna.^[3]

Ládování kapslí bylo nebezpečné. V ládovnách zapuštěných do bunkrů a od sebe oddělených silnou zdí pracoval vždy jen jeden člověk, a to pouze za denního světla. Nasypával lžičkou do zapalovadel bílý střelný prach a nesměly se mu při tom potit ruce. Roku 1832 utrpěl sám Bellot úraz a oslepl, když se mu při výbuchu roztříštily brýle a poranily oči.

V letech 1935-1936 firma z bezpečnostních důvodů přesídlila do Vlašimi, protože okolí továrny bylo v té době již zastavěno obytnými domy. Roku 1945 byla znárodněna a později začleněna pod brněnskou zbrojovku.^[6]

Po roce 1936

Po přestěhování výrobny do Vlašimi zůstalo na Žižkově pouze Generální ředitelství firmy. Během 2. světové války zde nacisté pokračovali ve výrobě střeliva, po skončení války byl areál znárodněn. V továrně nějaký čas sídlila opravna a montovna motocyklů OGAR a JAWA, později se v ní opravovaly také automobily, převážně Wartburgy. Poté ji získala Mototechna, která zde měla sklady. Stavby ale nebyly udržovány a chátraly.^[7]

Po roce 1989

Dům čp. 39 byl zrenovován a je v něm provozována restaurace V Kapslovně. V bývalé administrativní a dílenské budově sídlí vysoká škola. V jižní části původní zahrady se nachází Klub biatlonu a střelnice Kapslovna. Pozemky při Jeseniově ulici byly zastavěny rezidenčními obytnými domy.

Kromě administrativní a dílenské budovy se dochoval ještě komín, dvě přízemní budovy při bývalém vstupu do továrny a částečně zdivo hlavní tovární budovy, které posloužilo při přestavbě na obytný dům.^[8]

Odkazy

Reference

Literatura

• DVOŘÁK, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. ISBN 978-80-85394-90-0. S. 82 – 83.
• LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 217 – 219.
• MVDr. Bronislava Svejkovská: Z historie Žižkova. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. XVII. ročník, č. 56. Kapitola 6: Nejstarší a nejznámější usedlosti. S. 12–15. Dostupné online.

Související články

• Seznam pražských usedlostí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Parukářka na Wikimedia Commons
• Archivní mapy (Královské Vinohrady) na webu ČÚZK [cit. 2022-11-15]
• Město Praha. Odbor památkové péče: Žižkov.
• Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.40. Městská knihovna v Praze.
• Kauza3: Vzpomínky na Olšanské náměstí. Nezávislý časopis pro Prahu. Michal Vronský, 05.12.2014.
• Žižkovské listy: Komín v Kapslovně. redakce, 15.04.2014.
• KODA – Komínová databáze: LT C 40/Ub Kapslovna Parukářka, Pod Parukářkou, Praha 3 - Žižkov. koman, 12.02.2009. lenkaseli, 18.08.2015. [cit. 2017-04-26]
• Město Praha: Místa významných událostí.^{[nedostupný zdroj]} Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. Praha, 2007