Paschal I.

Svatý Paschal I.
98. papež
Svatý Paschal I. s palliem a v solideu na mozaice v apsidě římské bazilky sv. Praxedy. Modrý čtverec (typ svatozáře) za jeho hlavou znázorňuje, že byl považován za světce již za svého života a mozaika tudíž pochází z doby, kdy byl naživu.
Církev	římskokatolická
Zvolení	24. února 817
Uveden do úřadu	25. února 817 (konsekrace)
Pontifikát skončil	11. února 824
Předchůdce	Štěpán IV.
Nástupce	Evžen II.
Osobní údaje
Místo narození	Řím, Papežský stát
Datum úmrtí	11. února 824
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	nejdříve v bazilice sv. Praxedy, poté v bazilice sv. Petra
Svatořečení
Svátek	11. února v katolické církvi, 14. května v pravoslavné církvi
Uctíván církvemi	římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni
Seznam papežů nosících jméno Paschal multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Paschal I., vlastním jménem Pascale Massimi, (??, Řím – 11. února 824, Řím) byl papežem od 25. ledna 817 až do své smrti. Jeho svátek se datuje na 11. února podle církve katolické a 14. května dle pravoslavné.

Život

Podle Liber Pontificalis se narodil v Římě jako syn Bonosa a Theodory, která je údajně vyobrazena na proslulé mozaice Episcopa Theodora. Absolvoval benediktinskou školu v Lateránu, byl opatem v římském kostele sv. Štěpána a proslul dobročinností vůči poutníkům. Po svém zvolení papežem uzavřel s císařem Ludvíkem I. Pobožným dohodu Pactum Ludovicianum. Roku 823 korunoval Ludvíkova syna Lothara italským králem. Následoval spor mezi církevní a světskou mocí o opatství Farfa, Lotharův stoupenec primicius Theodor se synem byli v Římě oslepeni a sťati; papež musel před císařovými vyslanci odpřisáhnout, že k tomuto činu došlo bez jeho souhlasu.

Odmítal také obrazoborectví provozované byzantským císařem Leonem V. Arménským a udělil azyl mnoha Leonovým odpůrcům. Vyslal rovněž remešského arcibiskupa Ebona, aby obrátil na křesťanství obyvatele severní Evropy.

Usiloval o upevnění papežské autority horlivou stavební činností. Nechal rozšířit a vyzdobit baziliku Santa Prassede, v níž byl později pohřben, Caroline Goodsonová proto ve své monografii o Paschalovi I. vyslovila domněnku, že tento chrám byl jeho původním působištěm. Za jeho pontifikátu byly také ostatky svaté Cecílie uloženy v bazilice svaté Cecílie v Trastevere a proběhla rozsáhlá rekonstrukce baziliky Panny Marie Sněžné.

Odkazy

Související články

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paschal I. na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Paschal v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Catholic Encyclopedia
• Encyclopaedia Britannica