Paseky nad Jizerou

Paseky nad Jizerou
Za Vrškem
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Rokytnice nad Jizerou
Obec s rozšířenou působností	Jilemnice (správní obvod)
Okres	Semily
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°43′27″ s. š., 15°24′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	245 (2022)[1]
Rozloha	12,71 km²[2]
Katastrální území	Paseky nad Jizerou
Nadmořská výška	675 m n. m.
PSČ	512 47
Počet domů	279 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Paseky nad Jizerou 242 512 47 Paseky nad Jizerou obec@paseky.cz
Starostka	Hana Růžičková
Oficiální web: www.paseky.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Paseky nad Jizerou
Další údaje
Kód obce	547476
Kód části obce	118206
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paseky nad Jizerou jsou horská obec v okrese Semily, v Libereckém kraji, v západních Krkonoších na pomezí Jizerských hor, na pravé straně Jizerského dolu. Žije zde 245^[1] obyvatel; množství chalup a dalších objektů slouží dnes rekreačnímu pobytu. Severní část území obce patří do Krkonošského národního parku, jižní část včetně hlavních sídelních celků do CHKO Jizerské hory.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1713.^[zdroj?]

Obec byla patrně založena v 16. století, nejstarší záznam pochází však až z roku 1654.^[4] Nejstarší částí byl Makov, kde byly již v té době sklářské hutě, a Havírna, kde se těžilo stříbro.^[4] Postupem času ustupovaly lesy v okolí lidské činnosti a na nových pasekách se objevovaly další chalupy, jejichž obyvatelé byli namnoze tkalci.^[4] Kameny z původně lesnatých ploch jsou soustředěny do dnes již zarostlých hromad.^[4]

V roce 1789 byl postaven kostel a roku 1791 byla v Pasekách zahájena pravidelná školní výuka. V místní škole učili národní buditelé, kantor Josef Šimůnek a jeho pomocník Věnceslav Metelka, kteří se stali iniciátory bohatého hudebního, divadelního, literárního a vůbec kulturního života obce. Věnceslav Metelka se jako samouk vyučil houslařem a založil rodovou houslařskou tradici, z níž vzešla takzvaná krkonošská houslařská škola, dosud ve světě živá v rodech Pilařů, Špidlenů a Vedralů. Po druhé světové válce na čas oživil hudební tradici pasecký učitel houslí František Vedral, ale koncem padesátých let kapela i ochotnické divadlo zanikly. V sedmdesátých letech 20. století působil v obci a chrámu sv. Václava páter MUDr. Ladislav Kubíček. V roce 1980 vzniklo při kostele pěvecké sdružení Svatováclavský sbor, které má nyní přes 30 členů a od roku 1990 pořádá každoročně Pasecké hudební slavnosti; v orchestru sboru účinkují převážně profesionální hudebníci.

Obec je dějištěm realistického románu Karla Václava Raise Zapadlí vlastenci. Jeho děj je zasazen do 40. let 19. století a Paseky jsou v něm přejmenovány na Pozdětín, Rais při tvorbě čerpal z Metelkových pamětí, ceněného díla lidového písmáctví.

V největším rozkvětu byly Paseky v roce 1869, kdy zde bylo evidováno 212 domů s popisnými čísly a 1710 obyvatel.^[4] Poté osídlení pomalu opět ustupovalo. Přestože osídlení Pasek bylo vždy téměř výhradně české, po Mnichovské dohodě byly jako součást Sudet připojeny k Německu.^[4] I když se obyvatelů Pasek přímo nedotkl ani poválečný odsun Němců, došlo k masovému úbytku stálých obyvatel a většinu chalup skoupili rekreanti.^[4] Louky v péči státního statku byly zčásti poškozovány těžkou mechanizací, zčásti zanedbány.^[4] V roce 1979 byla v Pasekách zrušena i škola.^[4]

Tělocvičná jednota Sokol byla v Pasekách založena roku 1896. V letech 1936–1938 byla s pomocí družebního malostranského Sokola vybudována sokolovna, která se po druhé světové válce stala i místním kulturním střediskem. V lesíku u sokolovny bylo vybudováno i přírodní divadlo. Vyvrcholením činnosti byl první a zároveň poslední ročník týdenního hudebního a divadelního Paseckého festivalu v roce 1952, poté komunistický režim činnost Sokola zastavil a došlo k všeobecnému úpadku života obce. Sokolovna shořela roku 1967, kdy ji měla v pronájmu Československá armáda. V současné době (2008) má místní TJ Sokol přes 100 členů a zabývá se sportovními, hudebními i turistickými aktivitami, pořádá dětské letní tábory, podílí se na úklidu obce atd.

Od roku 1888 v Pasekách působí také sbor dobrovolných hasičů. V minulosti místní hasiči pořádali bály a hráli i ochotnické divadlo v hospodě U Soukupů, později v hostinci U Houslařů. V roce 1931 utvořili hasiči z Havírny samostatný sbor.

Dále od roku 2010 působí v obcí občanské sdružení Paseky outdoor o.s., které organizuje místní sportovní a kulturní akce.

Od roku 1976 do roku 1990 nebyly Paseky samostatnou obcí, ale součástí Rokytnice nad Jizerou.^[4] V roce 1991 se Paseky přihlásily do Programu obnovy venkova a v rámci tohoto programu byl vypracován a schválen Územní plán sídelního útvaru Paseky nad Jizerou.^[4]

V obci se nachází podniky Dřevovýroba FUKNER s. r. o., výrobce kartonových a lepenkových obalů EMBA s. r. o. a ovčí farma Zvonice.^[4]

Místní historii se věnuje Muzeum zapadlých vlastenců v budově bývalé fary, vedle kostela svatého Václava a naproti restauraci Na Buďárce. Muzeum se věnuje činnosti houslaře a písmáka Věnceslava Metelky i spisovatele Karla Václava Raise, životu zdejších horalů v 19. století, houslařství a tkalcovství. Památník byl zřízen roku 1958 v přízemních místnostech fary, roku 1975 byl rekonstruován podle scénáře PhDr. Jaromíra Jecha, znalce a vydavatele Metelkova díla. Roku 1978 byla expozice rozšířena do horního patra. Muzeum v současné době spadá pod Správu Krkonošského národního parku.

Popis

Obec je tvořena několika osadami a množstvím horských chalup rozesetých po stráních. Celou obec zahrnuje jedno katastrální území. Základní sídelní jednotky jsou v obci statisticky evidovány tři: Paseky nad Jizerou, Havírna a Makov. Havírna je pás osídlení v údolí Havírenského potoka, jižně od vrchu Hromovka a severně od vrchu Mechovice (803 m n. m.), a sestává ze sídelních lokalit Za Vrškem, Na Piavě, Lomička, Suchá atd. Makov je osídlení v jižní části obce, v údolí Makovského potoka. Severozápadní část obce, s několika lyžařskými vleky a sjezdovkami, se nazývá Hořensko, a seskupení chalup na východním úbočí kopce Javorníka (822 m n. m.) se jmenuje Tomšov. Při silnici nedaleko Tomšova stojí dávná hospůdka Na Perlíčku neboli Na Prdku. K obci patří i lesnatá oblast (s převážně smrkovými lesy) severně od Havírny, s kopci Hromovka (916 m n. m.), Bílá skála (968^[5] m n. m.) a Kapradník (910 m n. m.) a osadou Zabyly v údolí Jizery. Nejnižším bodem území obce je hladina Jizery, 476 m n. m.

Obec sousedí na západě s obcemi Zlatá Olešnice a Kořenov (k. ú. Rejdice, Příchovice a Polubný), na severozápadě Jizerou s územím města Harrachov, na východě Jizerou s územím města Rokytnice nad Jizerou (k. ú. Dolní Rokytnice), na jihu s územím města Vysoké nad Jizerou (k. ú. Sklenařice) a města Jablonec nad Jizerou.

Pamětihodnosti

• lidové přízemní roubené chalupy vysockého typu; některé z nich jsou zapsané v seznamu kulturních památek
• kostel svatého Václava, barokní z roku 1789
• krucifix na hřbitově u kostela, z roku 1825
• socha svatého Jana Nepomuckého v Makově u staré školy, barokní z počátku 18. století, poblíž Boží muka
• socha svatého Jana Nepomuckého v Hořensku, barokní z počátku 18. století
• socha svatého Jana Nepomuckého Za Vrškem, barokní z počátku 18. století
• socha P. Marie (1903) a socha P. Marie bolestné (Pieta) (1902) poblíž středu obce
• replika kapličky Nejsvětější Trojice v lokalitě Na Kopci (při Planýrce, u Havírny)
• Makovský vodní mlýn
• roubená škola z 18. století
• krucifix nad domem č. p. 90
• Krkonošské muzeum – Památník zapadlých vlastenců v budově bývalé fary

Turistika

Ubytování

Tradiční průmysl je již v Pasekách utlumen a hlavním předmětem podnikání je zimní i letní turistický ruch. Ubytování hotelového typu nabízejí penzion U Sadílků,hotel Albert, penzion Na Buďárce (sídlo pošty a obecního úřadu), ubytovna TJ Sokol, ubytovna Pragovka a hostinec Na Perlíčku neboli Na Prdku, ale ubytování v soukromí nabízí na obecních stránkách i přes 15 majitelů chalup.

Lyžařské středisko

Na území obce je 7 lyžařských vleků. Dva souběžné vleky (D1 a D2) o délce 1160 metrů (převýšení 220 až 240 metrů) vedou od parkoviště v údolí Makovského potoka do stráně Hořenska (červené sjezdovky Víťova a Strýčkova a modré Prdecká magistrála a Potůček), s nimi je souběžný další vlek (D4, Pizar s. r. o.) o délce 750 metrů, začínající ve vyšší poloze, u hostince U Hermíny, (s červenými sjezdovkami Jindrovka I a II a modrými Turistická a Superturistická; červená Strýčkova sjezdovka je společná všem třem vlekům). Dva krátké vleky (D5 a D7, délka 280 a 100 metrů) se nacházejí v sousedství Superturistické sjezdovky. Dva kratší vleky (D3 a D6, délka 232 a 120 metrů) obsluhují modrou sjezdovku Johanka.

Z pěti veřejně inzerovaných vleků jsou tři (D1 až D3) obecní a dva (D4 a D5) vlastní Pizár, s. r. o.^[4]

Turistické trasy

Staré cesty mají tradiční názvy: Planýrka vede po vrstevnici po úbočí Jizery a je značena modrou turistickou značkou, podél Planýrky se nacházejí skupinky chalup s názvy Na Kopci a Na Boře. Buďárka vede od Rokytnice do Hořenska a v části je značena zelenou turistickou značkou. Od Hvězdy ke Kapradníku vede Rovná cesta, od Rejdic ke Kapradníku Rejdická cesta, z Tesařova kolem Hromovky k Havírně cesta Famberka, souběžně o něco níže Údolní cesta, od Hromovky k Zabylám Zabylská pěšina,

Po tradiční cestě Planýrce prochází obcí zhruba severojižním směrem modře značená pěší trasa KČT č. 1823 z Vysokého nad Jizerou do Dolního Kořenova, z jihovýchodu na severozápad zčásti po cestě Buďárce zeleně značená trasa č. 4270 z Jablonce nad Jizerou k hostinci Na Perlíčku (Na Prdku). Po silničce na západním okraji obce vede od Jablonce nad Jizerou směrem do Příchovic kolem hostince Na Perlíčku žlutě značená trasa č. 7219. V severozápadní lesnaté části protíná území obce ještě zeleně značená trasa č. 3978 od Příchovic do Dolního Kořenova. Některé z pěších tras jsou na směrovkách a mapách označeny jako vhodné i pro běžkaře.

Do obce zasahují dva systémy značení cyklotras, cyklotrasy KČT a cyklotrasy Správy KRNAP. Cyklotrasa KRNAP č. 3 prochází mohutným obloukem celé území Pasek: nejprve od Kořenova (Na Mýtě) po Planýrce a pak zpět kolem Perlíčku a Bosny a po Famberce do Kořenova. Cyklotrasa KČT č. 22 vede po Planýrce společně s cyklotrasou KRNAP č. 3, z Makova ale pokračuje údolím Makovského potoka směrem do Rokytnice. Zhruba souběžně se žlutou pěší trasou č. 7219 je červeným pásovým značením vybavena cyklotrasa KČT č. 3018 (dříve 4170). Z křižovatky Planýrky a Buďárky vede po Buďárce modré pásové značení cyklotrasy KČT č. 3085, nejprve souběžně se zeleně značenou pěší trasou č. 4270, pak po Famberce společně s trasou KRNAP č. 3.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paseky nad Jizerou na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Paseky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Paseky nad Jizerou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

• Paseky nad Jizerou, web obce
• Památník zapadlých vlastenců Archivováno 19. 12. 2008 na Wayback Machine., Správa KRNAP
• Lyžařské středisko Paseky nad Jizerou
• Pizár s. r. o., provozovatel části lyžařského střediska
• Paseky nad Jizerou, web penzionu U Sadílků
• Paseky outdoor, web občanského sdružení Paseky outdoor
• Bike Music Fest Archivováno 7. 2. 2020 na Wayback Machine., web sportovně-kulturní akce
• Pasecký festival alpinismu a cestovatelství web sportovně-kulturní akce