Pasivní síťový prvek

Pasivní síťový prvek (anglicky Passive Networking Component) je pojmem v oboru informačních technologií. Jedná se o síťový prvek, který data v síti (typicky Ethernet) pouze přenáší bez jakékoliv další modifikace či jiného zásahu.[1] Většinu pasivních síťových prvků tvoří kabely, dále jejich spojky, rozvaděče, koncovky či zásuvky. Pasivní síťové prvky jsou mechanickými částmi sítě a samy o sobě proto nespotřebovávají žádnou elektrickou energii.

Odlišit od pasivních síťových prvků je třeba prvky bezdrátové sítě, které v některých případech mohou plnit obdobnou funkci.

Příklady

Typickým zástupcem jsou kabely, jejichž základním parametrem je přenosová rychlost a dělí se na:[2]

  • metalické – přenos probíhá pomocí kovového vodiče, jde o koaxiální kabel a tzv. kroucenou dvojlinku;
  • optické – přenos je zprostředkován světelnými impulsy ve světlovodivých vláknech, dále děleny na jedno- a mnohovidové.

Mezi pasivní prvky sítí dále patří:

  • konektory
  • přenosová média
    • vzduch (při bezdrátovém přenosu)
  • spojky
  • zásuvky
  • rozvaděče

Odkazy

Související články

Reference

  1. Pasivní síťové prvky (Passive Networking Components) [online]. Management Mania [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. 
  2. Pasivní síťové prvky - informatika [online]. studijni-svet.cz [cit. 2020-10-22]. Dostupné online.