Pastvinská vrchovina
Pastvinská vrchovina | |
---|---|
Vrch Studený | |
Nejvyšší bod | 766 m n. m. (Adam) |
Nadřazená jednotka | Mladkovská vrchovina |
Sousední jednotky | Podorlická pahorkatina, Bukovohorská hornatina, Bystřické hory, Bartošovická vrchovina, Kladská kotlina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Povodí | Tichá Orlice, Divoká Orlice, Kladská Nisa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pastvinská vrchovina je geomorfologický okrsek Orlických hor, nacházející se u hranic mezi Českou republikou a Polskem v okresu Ústí nad Orlicí.
Geomorfologie
Pastvinská vrchovina leží jižně od Zemské brány. Na západě ji od Podorlické pahorkatiny odděluje tok Divoké Orlice, na jihu je jejím posledním vrcholem Faltusův kopec (638[1] m). Východní hranice s Bukovohorskou hornatinou sleduje tok Tiché Orlice a mezi obcemi Těchonín a Sobkovice pak silnici II/311. Na severovýchodě vrchovina v prostoru vsi Kamieńczyk zasahuje do Polska a navazuje na Bystřické hory a Kladskou kotlinu[2]. Vrchovina má tvar jednoho hlavního severojižního hřebenu s výraznou východně směřující rozsochou navazující v prostoru nejvyššího vrcholu vrchoviny - Adamu (766[3] m). Rozsocha bývá některými prameny zařazována již do Bystřických hor.[4]
Geomorfologické členění Orlických hor | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Orlická oblast | ||
DEŠTENSKÁ HORNATINA | Orlický hřbet | Olešnický hřbet (bezejmenný, 835 m) Vrchmezský hřbet (Vrchmezí, 1084 m) Deštenský hřbet (Velká Deštná, 1116 m) Kunštátský hřbet (Tetřevec, 1044 m) Anenský hřbet (Anenský vrch, 997 m) |
Orlické rozsochy | Zdobnické rozsochy (Karlův vrch, 956 m) Říčské rozsochy (bezejmenný, 910 m) | |
Orlickozáhorská brázda | nečlení se (790 m) | |
MLADKOVSKÁ VRCHOVINA | Bartošovická vrchovina | nečlení se (bezejmenný, 703 m) |
Pastvinská vrchovina | nečlení se (Adam, 766 m) | |
BUKOVOHORSKÁ HORNATINA | Orličský hřbet | |
Výprachtická vrchovina | nečlení se (Špičák, 799 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Významné vrcholy
- Adam (766 m) - nejvyšší vrchol vrchoviny
- Studený (Orlické hory) (722 m)
- Přední hraniční vrch (721 m) - východní rozsocha
- Zadní hraniční vrch (713 m) - východní rozsocha
- Bučina (677 m)
- Faltusův kopec (638 m)
Vodstvo
Východní rozsocha Pastvinské vrchoviny tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Její severní svah odvodňují levé přítoky Kladské Nisy. Zbytek Pastvinské vrchoviny spadá do povodí Tiché a Divoké Orlice. Tichá odvodňuje východní svahy a část ležící východně od jejího toku. Na Divoké Orlici, která odvodňuje západní stranu, se nachází vodní nádrž Pastviny.
Vegetace
Rozsáhlejší lesní porosty se nacházejí v okolí vrcholů Adam a Studený a v prostoru přilehlém k Zemské bráně. Jinde se nevelké lesy střídají s polemi a loukami.
Komunikace
Nejdůležitější komunikací procházející přes vrchovinu je silnice II/312 ze Žamberku do Králík, kterou v Mladkově křižuje silnice II/311 přicházející z Jablonného nad Orlicí a překračující východní rozsochu směrem na hlavní část Orlických hor. Údolím Tiché Orlice prochází železniční trať Ústí nad Orlicí – Międzylesie. Zvláštním případem je pevnostní silnice spojující obec Pastviny s dělostřeleckou tvrzí Adam.
Stavby
Trvalé osídlení
Přímo na hlavním hřebenu se nacházejí vsi České Petrovice[5], Vlčkovice, Sobkovice a Studené[6].
Turistické chaty
Jedinou významnou turistickou chatou je Kašparova chata[7] severovýchodně od vrcholu Adamu nedaleko silnice Mladkov - České Petrovice.
Československé opevnění
Větší část hlavního hřebenu pokrývá množství objektů opevnění budovaného před druhou světovou válkou proti Německu. Nejdůležitějším z nich je dělostřelecká tvrz Adam nacházející se na povrchu a v útrobách nejvyššího vrcholu vrchoviny. Tvrz je veřejnosti nepřístupná.
Turistické trasy
Po celé délce hřebenu vede červená turistická značka, kterou z části kopíruje Jiráskova cesta. Z ní odbočuje několik tras sestupujících do bočních údolí.
Lyžařská centra
V prostoru Patvinské vrchoviny se nacházejí dvě významnější lyžařská střediska. Obě jsou na svazích nejvyššího vrcholu Adamu. Na jeho severním svahu je to areál v Českých Petrovicích, na jihovýchodním svahu v Mladkově - Petrovičkách[8].
Reference
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Česká Wikipedie - Bystřické hory 2. a 3. odst.
- ↑ Obec České Petrovice. www.orlicko.cz [online]. [cit. 2010-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05.
- ↑ Obec Studené
- ↑ Kašparova chata na Adamu
- ↑ Provozovatel Skiareálu v Petrovičkách. www.skimladkov.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-19.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Studený, Orlické hory