Pastviny u Srní

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Pastviny u Srní
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Vyhlášení20. prosince 2016
Nadm. výška555–735 m n. m.
Rozloha43,32 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKarlovy Vary
UmístěníPrachomety
Souřadnice50°22′3,53″ s. š., 13°3′18,84″ v. d.
Pastviny u Srní
Pastviny u Srní
Další informace
Kód6212
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Pastviny u Srní jsou přírodní památka na rozhraní Krušných a Doupovských hor. Chráněné území se nachází ve správním území obce Stráž nad Ohří v okrese Karlovy Vary, jižně od vesnice Srní. Vyhlášeno bylo k ochraně krajinářsky hodnotné mozaiky mezí, teras a lučních stanovišť s výskytem vzácných druhů rostlin, mezi které patří zejména prstnatec bezový.

Historie

Krajina mezi Srním a Pekelskou skálou byla dlouhodobě využívána k pastvě dobytka nebo jako pole. Svažitý terén byl zpřístupněn soustavou teras a mezí. Poměr nelesní a lesní vegetace se od padesátých let dvacátého století změnil jen málo, a to zejména v nižších partiích, kde dochází ke znatelnějšímu zarůstání pastvin.[3] Chráněné území vyhlásil v kategorii přírodní památka Krajský úřad Karlovarského kraje s účinností od 20. prosince 2016.[4]

Přírodní poměry

Chráněné území s rozlohou 43,3151 hektaru leží v nadmořské výšce 555–735 metrů. Větší část se nachází v katastrálním území Srní u Boče, ale jižní cíp zasahuje do katastrálního území Peklo. Celé území se překrývá s evropsky významnou lokalitou Doupovské hory a většina také se stejnojmennou ptačí oblastí.[4]

Abiotické poměry

V geologickém podloží Pastvin u Srní se vyskytují metamorfované horniny svor a pararula s obsahem muskovitu a biotitu. V menší míře se objevuje také silimanit-biotitická rula nebo vulkanický lamprofyr. Většina přírodní památky se nachází Krušných horách, konkrétně v jejich podcelku Klínovecká hornatina a okrsku Jáchymovská hornatina. Pouze malá část severozápadně od Pekelské skály zasahuje do okrsku Jehličenská hornatina v Doupovských horách.[5] Území se svažuje směrem k východu a celkové převýšení dosahuje asi 160 metrů.[6] Území odvodňují dva drobné potoky, které stékají Mufloní roklí do Bočského potoka, který se vzápětí vlévá do Ohře.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT7, pro kterou jsou typické teploty −2 až −3 °C v lednu a 16 až 17 °C v červenci. Celkový úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů. Letních dnů bývá třicet až čtyřicet, zatímco mrazových dnů 110–130. Sníh zde leží šedesát až osmdesát dnů v roce.[6]

Flóra

Většinu území tvoří trvalé travní porosty (28 hektarů), dále lesní pozemky (6,7 hektaru) a ostatní plochy.[7] Z toho asi dvacet procent rozlohy činí ekosystémy podhorských až horských smilkových trávníků bez jalovce, patnáct procent připadá na mezofilní ovsíkové louky a pět procent na acidofilní bučiny.[8]

Z ohrožených a zvláště chráněných druhů je významný výskyt prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina), jehož početnost na jediné ploše výskytu dosahuje stovek jedinců.[9] V Karlovarském kraji zde vytváří jednu z nejpočetnějších populací.[4] V počtu desítek kusů byl zaznamenán také prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a na vlhké pcháčové louce v jihojihozápadní části přírodní památky roste škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides). Z dalších druhů se vzácně až ojediněle vyskytuje vratička měsíční (Botrychium lunaria), prha arnika (Arnica montana), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus).[9]

Fauna

Podle nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR byli na lokalitě v letech 2001–2014 zaznamenáni kriticky ohrožení živočichové zmije obecná (Vipera berus), užovka stromová (Zamenis longissimus) a strnad luční (Emberiza calandra). Z plazů se na pastvinách dále vyskytuje slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[10] Z ptáků byl pozorován včelojed lesní (Pernis apivorus)[10] a z obojživelníků ropucha obecná (Bufo bufo).[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2021-05-16]
  2. ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. ↑ HRČKA, Daniel; KJUČUKOV, Petr. Plán péče o přírodní památku Pastviny u Srní na období 2015–2024 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2020-05-21 [cit. 2022-06-25]. S. 13. Dále jen Plán péče (2015–2024). Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Pastviny u Srní [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Plán péče (2015–2024), s. 9.
  7. ↑ Plán péče (2015–2024), s. 6.
  8. ↑ Plán péče (2015–2024), s. 7.
  9. ↑ a b c Plán péče (2015–2024), s. 11.
  10. ↑ a b Plán péče (2015–2024), s. 12.

Související články

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
No nature photo cs.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině