Patočkova
| |||
---|---|---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 6 | ||
Část obce | Břevnov, Hradčany, Střešovice | ||
Poloha | 50°5′10,2″ s. š., 14°22′6,68″ v. d. | ||
Začíná na | Milady Horákové, Na Ořechovce, U Brusnice | ||
Končí na | Bělohorská | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Jan Patočka | ||
Starší názvy | Potockého, Pionýrská | ||
Další údaje | |||
PSČ | 118 00, 169 00 | ||
Kód ulice | 464074 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Patočkova ulice v Praze 6 spojuje křižovatku ulic Milady Horákové, Na Ořechovce a U Brusnice s ulicemi Střešovická a Bělohorská. Leží ve třech městských částech:
- Hradčany – od začátku po ulici Myslbekova
- Střešovice – od ulice Myslbekova po ulici Parléřova
- Břevnov – od ulice Parléřova do konce.
Vede po ní velmi frekventovaná silnice směrem na Karlovy Vary, rekonstruována byla v letech 2010–11.[1] Na Hradčanech po ní vede tramvaj, součást tramvajové tratě Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka, která pokračuje po ulici Myslbekova.
Historie a názvy
Názvy ulice se měnily:[2]
- původně vedla z Břevnova na Dlabačov a dále rovně na Pohořelec, roku 1961 byl jeden úsek oddělen a nazván Parléřova ulice, téhož roku byl k třídě Pionýrů přiřazen další úsek patřící původně ulici Za octárnou a Myslbekova byla zkrácena na současný úsek. Brutální zásah do historické břevnovské architektury a urbanismu znamenalo v letech 1953–1955 proražení „třídy“, které si vyžádalo demolici barokní budovy pivovaru Břevnovského kláštera, jediné stavby tohoto účelu od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, proti němu na jižní straně byla ubourána část hostince U Kaštanu.
- od roku 1906 – „Potockého“ podle polského šlechtice a politika Alfreda Potockého (1822–1889)
- 1940–45 – „Schönererova“ podle německého politika Georga Schönerera (1842–1921), spoluzakladatele NSDAP
- 1952 – „třída Pionýrů“ podle Pionýrské organizace Československého svazu mládeže
- 1991 – „Patočkova“ podle významného českého filosofa Jana Patočky (1907–1977)
Budovy, firmy a instituce
- Psychosomatická klinika, Patočkova 3 – rohová vila se zahradou do Myslbekovy ulice
- Vozovna Střešovice, Patočkova 4 – provoz zahájen 1909, v 90. letech změněna na Muzeum městské hromadné dopravy
- Kodlova vila, Patočkova 5
- Soubor obytných domů Patočkova 8 – 14, podle projektu architektů B. Kněžka, R. Jásenského, F. Jecha, K. Koželky a K. Hannauera z let 1936–1947
- Instalace, topení AquaPlumb – Patočkova 6[3]
- ITS Holding, zprostředkování vrácení DPH – Patočkova 39[4]
- Restaurace Břevnovka – Patočkova 57[5]
- Dům U kaštanu – v parčíku při vidlici ulic Patočkovy a Bělohorské, původně klasicistní hostinec z 1. třetiny 19. století, severní trakt roku 1955 ubourán a budova proměněna v Muzeum revolučního dělnického hnutí s odkazem na ustavující schůzi vůdců dělnického hnutí Josefa Boleslava Pecky a Antonína Zápotockého z roku 1878, Roku 1962 byla budova prohlášena Národní kulturní památkou,[6] muzeum bylo zrušeno roku 1990; nyní víceúčelové kulturní zařízení městské části Praha 6.
Odkazy
Reference
- ↑ https://zpravy.idnes.cz/praha-6-je-opet-prujezdnejsi-po-dvou-letech-se-otevrela-patockova-ulice-1mp-/domaci.aspx?c=A111217_1703183_praha-zpravy_mav
- ↑ http://www.nasepraha6.cz/kultura-volny-cas-20/o-ulicich-prahy-6-patockova
- ↑ Archivovaná kopie. www.aquaplumb.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-15.
- ↑ http://www.its-dph.cz
- ↑ Archivovaná kopie. www.brevnovka.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-08.
- ↑ POCHE Emanuel, Prahou krok za krokem, 2. vyd. Panorama Praha 1978, s. 383-384
Literatura
- BRONCOVÁ, Dagmar: Kniha o Praze 6. 3., doplněné a rozšířené vydání. Milpo Praha 2010; isbn 80-86098-11-7
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Patočkova na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Střešovice a Hradčany. Patočkova, tramvajová trať u zastávky Vozovna Střešovice.
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Jiří Kodl (1889 - 1955): architect's own villa, Praha 6, Patočkova 5.