Patrick Dewaere

Patrick Dewaere
Rodné jméno	Patrick Jean Marie Henri Bourdeaux
Narození	26. ledna 1947 Saint-Brieuc
Úmrtí	16. července 1982 (ve věku 35 let) 14. pařížský obvod
Příčina úmrtí	střelná rána
Místo pohřbení	Saint-Lambert-du-Lattay
Alma mater	Hattemer
Povolání	filmový herec a písničkář
Choť	Sotha (1968–1979)[1] Miou-Miou (1972–1975)
Děti	Angèle Herry Lola Dewaere
Rodiče	Mado Maurin
Příbuzní	Marie-Véronique Maurin, Yves-Marie Maurin, Dominique Collignon-Maurin, Jean-François Vlérick a Jean-Pierre Maurin (sourozenci)
Podpis
Web	dewaere.online.fr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patrick Dewaere, vlastním jménem Patrick Jean-Marie Henri Bourdeaux (26. ledna 1947 v Saint-Brieuc – 16. července 1982 v Paříži) byl francouzský herec. Spolu s Gérardem Depardieu patřil v 70. letech k nejpopulárnějším mladým hercům. Na počátku kariéry používal jméno Patrick Maurin – podle své matky Madeleine Maurin, která byla rovněž herečkou. Dewaere spáchal ve věku 35 let sebevraždu.

Život

Patrick Dewaere se narodil v rodině herců. Od roku 1968 spolupracoval s experimentálním divadlem Café de la Gare, kde poznal Gérarda Depardieu a Miou-Miou, svou pozdější dlouholetou životní partnerku a matku jejich dcery Angèle (* 1974). S nimi se objevil ve vedlejších rolích v mnoha filmech a velký úspěch zaznamenal v roce 1974 rolí ve filmu Les Valseuses (Buzíci). Ve svých rolích dlouhou dobu představoval typ rebelujícího mladíka, teprve v pozdějších filmech dostával i komediální či dramatické role. Velmi často spolupracoval s režisérem Bertrandem Blierem.

Patrick Dewaere patřil k nejtalentovanějším hercům své generace a v letech 1977-1982 byl pětkrát nominován na filmovou cenu César v kategorii nejlepší herec.

Jeho manželka Elsa, se kterou se oženil roku 1980, ho opustila v roce 1982 kvůli jeho příteli Coluchovi. Krátce na to se 16. července 1982 Dewaere zastřelil v pařížském hotelu. Byl pochován na hřbitově v Saint-Lambert-du-Lattay v rodinném hrobě.

V roce 1992 byl uveden dokumentární film Patrick Dewaere oceněný na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. V roce 2008 byla na jeho počest pojmenována filmová cena udělovaná začínajícím hercům Prix Patrick Dewaere.

Filmografie

• 1951 Pan Fabre
• 1955 La Madelon
• 1956 Je reviendrai à Kandara; Má mě rád, nemá mě rád
• 1957 Les Espions; The Happy Road
• 1958 Mimi Pinson; Misère et noblesse (TV film)
• 1959 Angélica... a... a (TV film)
• 1961 La Déesse d'or (TV seriál)
• 1964 Abonent na lince U (TV seriál)
• 1966 Paris brûle-t-il?
• 1967 Jean de la Tour miracle (TV seriál)
• 1971 La Maison sous les arbres; Manželé z roku II; La Vie sentimentale de Georges Le Tueur
• 1972 Belle
• 1973 La Dialectique peut-elle casser des briques?; Themroc
• 1974 Buzíci
• 1975 Au long de rivière Fango; Katrin a spol.; Lily, aime-moi; Nelítostný souboj; Žádný problém
• 1976 F... comme Fairbanks; Nejlepší způsob chůze; Vítězný pochod
• 1977 Hra na lásku; Soudce zvaný šerif
• 1978 La Clé sur la porte; Préparez vos mouchoirs
• 1979 Černá řada; Hlavička; Paco el seguro; Silnice Řím - Neapol neprůjezdná!
• 1980 Špatný syn
• 1981 Hasnoucí den; Les Matous sont romantiques; Otčím; Plein sud; Psy
• 1982 Paradis pour tous; Tisíc miliard dolarů

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Patrick Dewaere na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Patrick Dewaere na Wikimedia Commons
• Patrick Dewaere na Kinoboxu
• Patrick Dewaere v Česko-Slovenské filmové databázi