Patrick Diviš
| Patrick Diviš | |
|---|---|
| Narození | 13. listopadu 1973 (49 let) Brno  Československo |
| Povolání | novinář a producent |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Patrick Diviš (* 13. listopadu 1973, Brno) je český novinář a producent, který stojí od roku 2012 v čele Tvůrčí producentské skupiny náboženské tvorby.
Biografie
Po maturitě na Gymnáziu tř. kpt. Jaroše v Brně začal pracovat jako novinář. Poté vystudoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde obhájil diplomovou práci na téma: Radostná svatost – spiritualita v díle Silvestra Maria Braita.
Patrick má za sebou více než dvě desítky let pracovních zkušeností v mediálním prostředí. V letech 1994 – 1996 pracoval jako redaktor deníku Rovnost, kam se vrátil po roce 1998. Ve své redaktorské činnosti v deníku Rovnost se věnoval zahraničnímu a politickému zpravodajství. Mezitím zastával pozici zástupce šéfredaktora Rádia Brno. Od roku 1999 do 2002 byl redaktorem Hospodářských novin, kde se zaměřil na ekonomické zpravodajství z jihomoravského regionu.[1] V roce 2002 se stal redaktorem zpravodajství a vedoucím vydání v Redakci zpravodajství Televizního studia Brno, poté šéfdramaturgem Centra náboženské tvorby, a nakonec v roce 2012 kreativním producentem Tvůrčí producentské skupiny náboženské tvorby.[2] [3]
V letech 2009-2010 vyučoval na Katedře žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Televizní projekty
Mezi nejznámější projekty, na nichž se Patrick podílel, patří například vývoj formátu a dramaturgie talkshow Uchem jehly, kterou moderuje Zbigniew Czendlik. Je také režisérem dokumentu Posvátný purpur – Dominik kardinál Duka.
Pod jeho producentskou taktovkou vznikl například dokumentární projekt Jako bychom dnes zemřít měli (o tragické smrti faráře Toufara), dokudramata Jan Hus – Cesta bez návratu a Poslední útěk Jeronýma Pražského a také historický dokument Martin Luther – Pouhou vírou. Často spolupracuje s režisérem Otakárem Maria Schmidtem. Z této spolupráce vzešla řada náboženských dokumentů: Dominikáni, Univerzity – tajemství evropského zázraku, Misie – Až na kraj světa a další. [4] [5] Ve své televizní práci se věnuje také tvorbě pro děti. Jako producent vedl vzdělávací sérii Biblická pátrání nebo cyklus S Hubertem do lesa. Stranou jeho zájmu nezůstávají ani historické dokumenty. Jeho tvůrčí skupina vyvinula a realizovala pilotní díl dokumentární série Bitevní pole, byl také producentem dokumentárního snímku Za svobodné Brno, který se věnoval osudům Brna za druhé světové války. Z nejnovějších projektů je pak třeba zmínit přírodopisný dokumentární cyklus Magické hlubiny o životě v českých vodách.
Reference
- ↑ https://ihned.cz/?m=authors&article%5Baut_id%5D=10012190
- ↑ Patrick Diviš: Vždy přesně vím, jaké jsou moje šance [online]. Česká televize [cit. 2018-04-30]. Dostupné online.
- ↑ ČT vybrala dalšího šéfa tvůrčí skupiny: náboženskou tvorbu povede z Brna Patrick Diviš [online]. mediar.cz [cit. 2018-04-30]. Dostupné online.
- ↑ První biblickou vraždu sleduje nový dokument České televize [online]. Český rozhlas [cit. 2018-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-01.
- ↑ Mrtvolu sprovoďte ze světa. Dokument o hledání ostatků Josefa Toufara na ČT [online]. Deník [cit. 2018-04-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“