Patrizio Oliva
Patrizio Oliva | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 28. ledna 1959 (65 let) |
Místo narození | Neapol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Box na LOH | ||
zlato | LOH 1980 | velterová váha |
Mistrovství Evropy amatérů v boxu | ||
stříbro | ME 1979 | velterová váha |
Patrizio Oliva (* 28. ledna 1959 Neapol) je bývalý italský boxer. Měl přezdívku Sparviero (Krahujec).[1]
V amatérském ringu vyhrál 93 zápasů z 96, byl členem policejního klubu v Neapoli. V roce 1976 získal svůj první titul boxerského mistra Itálie a v roce 1978 se stal juniorským mistrem Evropy. Na Středomořských hrách v roce 1979 získal bronzovou medaili. Na Mistrovství Evropy amatérů v boxu v roce 1979 v Kolíně nad Rýnem prohrál ve finále na body se sovětským reprezentantem Serikem Konakbajevem. Na moskevské olympiádě získal zlatou medaili. Porazil postupně Aureliena Agnana (Benin), Fareze Halabiho (Sýrie), Ace Rusevskiho (Jugoslávie), Tonyho Willise (Velká Británie) a ve finále vrátil porážku z evropského šampionátu domácímu Konakbajevovi.[2] Také mu byla udělena Cena Vala Barkera pro nejstylovějšího boxera olympiády.
Po olympiádě se stal profesionálem. Mezi profesionály vyhrál 57 zápasů z 59, z toho dvacet před časovým limitem.[3] V roce 1983 získal po vítězství nad Francouzem Robertem Gambinim titul European Boxing Union ve velterové váze. V letech 1986–1987 byl mistrem světa organizace World Boxing Association ve velterové váze a v letech 1990–1992 mistrem Evropy v lehké střední váze.
Kariéru ukončil v roce 1992. Působil pak jako boxerský trenér, rozhodčí a funkcionář, vedl italskou reprezentaci na olympiádách v letech 1996 a 2000. Vystupoval v televizním pořadu Notti sul ghiaccio, nazpíval album Resterò qui a hrál ve filmech Luciana Capponiho Butterfly zone - Il senso della farfalla a Il flauto.[4] Vydal vzpomínkovou knihu Sparviero, o jeho životě také vznikla divadelní hra Patrizio vs Oliva. Má svoji hvězdu na Walk of Fame dello sport italiano.
Reference
- ↑ Eccelenze italiane Dostupné online
- ↑ Il Fatto Quotidiano Dostupné online
- ↑ La Nazione Dostupné online
- ↑ L’arena Dostupné online
Externí odkazy
- Patrizio Oliva v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Olympijská vlajka
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.