Paul Karrer

Paul Karrer
Narození	21. dubna 1889 Moskva, Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí	18. června 1971 (ve věku 82 let) Curych, Švýcarsko Švýcarsko
Místo pohřbení	Friedhof Fluntern
Alma mater	Curyšská univerzita
Povolání	chemik, vysokoškolský učitel a biochemik
Zaměstnavatel	Curyšská univerzita (1919–1959)
Ocenění	Marcel Benoist Prize (1922) čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1934) Nobelova cena za chemii (1937) zahraniční člen Královské společnosti (1947) čestný společník Edinburské královské společnosti
Funkce	rektor (Curyšská univerzita; 1950–1952)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Karrer (21. dubna 1889 Moskva – 18. června 1971 Curych) byl švýcarský organický chemik nejznámější pro svůj výzkum vitamínů. V roce 1937 spolu s Walterem Haworthem získal Nobelovu cenu za chemii za „práce na karotenoidech, flavonoidech a vitamínech A a B2“.

Narodil se v Moskvě do rodiny švýcarských nacionalistů. V roce 1892 se jeho rodina vrátila do Švýcarska. Studoval chemii na Univerzitě v Curychu pod Alfredem Wernerem a v roce 1911 získal titul Ph.D. Od roku 1919 tam působil jako profesor chemie.

Jeho nejvýznamnější prací byl výzkum rostlinných barviv, konkrétně žlutých karotenoidů. Objasnil jejich strukturu a ukázal, že některé z nich se dostávají do těla živočichů ve vitamínu A. Jeho objevy vedly k určení správného strukturního vzorce beta-karotenu, prekurzoru vitamínu A. Bylo to poprvé, co byl objeven strukturní vzorec vitamínu nebo provitamínu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Karrer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul Karrer na Wikimedia Commons
• (anglicky)Biografie na Nobelprize.org