Paul Lincke

Paul Lincke
Základní informace
Rodné jménoCarl Emil Paul Lincke
Narození7. listopadu 1866
Berlín
Úmrtí3. září 1946
Hahnenklee
Místo pohřbeníGoslar
Žánryopereta a revue
Povoláníhudební skladatel, dirigent a skladatel klasické hudby
OceněníGoethe-Medaille für Kunst und Wissenschaft (1941)
čestný občan Berlína
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Emil Paul Lincke (7. listopadu 1866 Berlín3. září 1946 Hahnenklee-Bockswiese) byl německý hudební skladatel a divadelní dirigent. Bývá nazýván „otcem berlínské operety“.

Život

Narodil se 7. listopadu 1866 v Berlíně, v rodině úředníka magistrátu Augusta Linckeho. Jeho otec si přivydělával hrou na housle v malých orchestrech. Zemřel, když bylo Paulovi 5 let.

Záhy bylo zřejmé jeho hudební nadání a zajímal se především o vojenskou hudbu. Proto ho matka po skončení školní docházky poslal do učení do Wittenberge. V městském orchestru hrál na fagot. Kromě toho se učil hrát i na baskřídlovku, klavír, housle a bicí nástroje. Nesplňoval však tělesné proporce předepsané pro vojenské hudebníky a proto se v roce 1884 vrátil do Berlína. Získal místo fagotisty v divadle Central-Theater v berlínské čtvrti Luisenstadt, které se v té době zaměřovalo na lidové hry, frašky a parodie. Po roce přešel do divadla Ostend-Theater. Zde se okamžitě zamiloval do šestnáctileté subrety Anny Müllerové, se kterou se v roce 1893 oženil. Manželství však vydrželo pouze pět. V roce 1898 se rozvedli a Anna se pod jménem Anna Müller-Lincke později v Berlíně stala obdivovanou divadelní i filmovou herečkou.

Dva roky strávil Paul Lincke jako dirigent v nejznámějším evropském varieté Folies Bergère v Paříži. Po návratu do Berlína uvedl v divadle Apollo operetu Paní Luna, která dosáhla neobyčejného úspěchu. Jen v divadle Apollo se hrála více než šestsetkrát. Den premiéry této operety je považován za den zrodu berlínské operety. Následovala další úspěšná díla a Paul Lincke se ocitl na vrcholu slávy. V roce 1908 se stal šéfdirigentem a skladatelem divadla Metropol, jehož nákladné revue se staly jednou z hlavních atrakcí Berlína.

Paul Lincke
Problémy s přehráváním? Nápověda.

S příchodem nacistů k moci si Lincke jen upevnil své postavení. Nacistickým režimem byl oslavován. V roce 1937 získal Stříbrnou medaili cti svého rodného města a ke svým 75. narozeninám se stal čestným občanem Berlína. Opereta Paní Luna byla v roce 1941 zfilmována. Jeho pochod "Berliner Luft" se stal neoficiální hymnou Berlína.

Poté, co za Druhé světové války započalo bombardování Berlína, byly mnohé ústřední úřady a hlavně některá oddělení nemocnic, přesunuty do Mariánských Lázní. Tam přesídlil i Paul Lincke. V Mariánských Lázních prožil dva roky. Po osvobození města americkou armádou, hrál své skladby pro americké vojáky. S pomocí amerického generála Arthura J. Pierce byl evakuován nejprve do Arzbergu v Bavorsku. Později se ze zdravotních důvodů přestěhoval do Hahnenklee v pohoří Harz. V Hahnenklee také krátce před svými osmdesátými narozeninami zemřel a byl pochován

Dílo

Scéna z operety „Paní Luna“ (1899).
Hrob skladatele v Hahnenklee.
Busta skladatele v Berlíně.

Jevištní díla

  • Verkehrte Welt (singspiel, Heinrich Bolten-Baeckers, 1895 Berlín)
  • Die Spree-Amazone (fraška se zpěvy, A. Senefeld, 1896 Berlín)
  • Unter den Linden (baletní fantasie, Benno Jacobson, 1896 Berlín)
  • Der deutsche Michel (lidová hra se zpěvy, Rudolf Kneisel, 1896 Berlín)
  • Ein Abenteuer im Harem (singspiel, Heinrich Bolten-Baeckers, 1896 Berlín)
  • Eine lustige Spreewaldfahrt (burleska, Alfred Schmasov, 1897 Berlín)
  • Venus auf Erden (parodická opereta, Alfred Schmasov, 1897 Berlín, Apollo-Theater)
  • Frau Luna (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1899 Berlín, Apollo Theater)
  • Im Reiche des Indra (komická opereta, Alfred Schmasov a Leopold Ely, 1899 Berlín, Apollo Theater)
  • Fräulein Loreley (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1900 Berlín, Apollo Theater)
  • Lysistrata (fantastická operetní burleka, Heinrich Bolten-Baeckers a Max Neumann, 1902 Berlín, Apollo Theater)
  • Im Riesengebirge (fraška se zpěvy, Gustav von Moser a Paul Lehnhardt, 1902 Berlín)
  • Nakiris Hochzeit, oder Der Stern von Siam (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1902 Berlín, Apollo Theater)
  • Am Hochzeitsabend (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1903 Kolín nad Rýnem)
  • Berliner Luft (výpravná burleska, Jacobson, 1904 Berlín)
  • Außer Rand und Band (burleska se zpěvy, Carl Lindau a F. Antony), 1905 Vídeň)
  • Bis früh um Fünfe (fraška se zpěvy, Alfred Schönfeld, Jean Kren a Arthur Lippschitz, 1905 Berlín)
  • Prinzeß Rosine (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1905 Berlín, Apollo Theater)
  • Hochparterre links (fraška se zpěvy, Alfred Schönfeld, Jean Kren a Arthur Lippschitz, 1906 Berlín)
  • Das blaue Bild (fantasie, Heinrich Bolten-Baeckers, 1906 Berlín)
  • Wenn die Bombe platzt (fraška se zpěvy, Alfred Schönfeld, Jean Kren a Arthur Lippschitz, 1906 Berlín)
  • Eine lustige Doppelehe (fraška se zpěvy, Kurt Kraatz a Alfred Schönfeld, 1906 Berlín)
  • Ihr Sechs-Uhr-Onkel (fraška se zpěvy, Alfred Schönfeld a Jean Kren, 1907 Berlín)
  • Donnerwetter, tadellos! (Julius Freund), große Jahresrevue Vorspiel 9 Bilder (15. Sept. 1908 Berlín, Metropol-Theater)
  • Immer oben auf (fraška se zpěvy, Alfred Schönfeld, Jean Kren a Bernhard Buchbinder, 1908 Berlín)
  • Halloh! Die große Revue! (výpravná komedie, Julius Freund, 1909 Berlín, Metropol-Theater)
  • Nu hat's geschnappt (berlínská fraška, Oskar Sachs, 1910 Berlín)
  • Grigri (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1911 Kolín nad Rýnem, Metropol Theater)
  • Champagner-Visionen (balet, Helene Thiele-Leonhardt, 1911 Darmstadt)
  • Casanova (opereta, Willi Steinberg a Jacques Glück, 1913 Saská Kamenice)
  • Fräulein Kadett (hudební veselohra, Julius Winkelmann a Willi Steinberg, 1914 Dortmund)
  • Pst! Pst! (hudební fraška, Leonhard Haskel a Willi Steinberg, 1917 Hamburg)
  • Stahl und Gold (obraz doby ve veších, Leo Leipziger, 1917 Memel)
  • Einst und Jetzt (revue, 1924 Berlín)
  • Ein Liebestraum (opereta, Alexander Oskar Erler a Neumann, 1940 Hamburg, Theater an der Reeperbahn)

Filmová hudba

  • Donnerwetter, tadellos (1908)
  • Hallo! Die große Revue: Der Schönheitsabend (1909)
  • Alles aus Liebe (1913)
  • Das alte Ballhaus (1925)
  • Paul und Pauline (1936)
  • Es leuchten die Sterne (1938)
  • Frau Luna (1941)
  • Der blaue Strohhut (1949)
  • Symphonie einer Weltstadt (dokumentární, 1950)
  • Heimlich, still und leise (1953)
  • Solang' noch untern Linden (1958)
  • Frau Luna (TV film, 1964)
  • Paul Lincke – Biografie (TV série, 1968)
  • Frau Luna (TV film, 1975)
  • Spreelore oder Das heiße Blut (TV film, 1980)

Literatura

  • Edmund Nick: Paul Lincke, Hamburg 1953.
  • Franz Born: Berliner Luft - Eine Weltstadt und ihr Komponist Paul Lincke. Berlín 1966.
  • Otto Schneidereit: Paul Lincke und die Entstehung der Berliner Operette. Berlín 1977.
  • Jan Kutscher: Paul Lincke - Sein Leben in Bildern und Dokumenten. Mainz 2016.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Paul Lincke 2004 Hahnenklee.jpg
Autor: GFHund, Licence: CC BY 3.0
Der Grabstein von Paul Lincke im Friedhof Hahnenklee.
DBP-B Paul Linke 20 Pf 1956.jpg
stamp for 10 years of death of Paul Linke (1866-1946)
Frau Luna - Szene - 1899.jpg
Aufnahme aus einer Szene aus der Operette Frau Luna im Apollotheater Berlin (Stadtmuseum Berlin)
Berliner Luft (Paul Lincke) Lizzi Waldmüller.ogg

Das ist die Berliner Luft, aus der Operette Frau Luna (Komponist/composer Paul Lincke)/ Gesang/singer Lizzi Waldmüller Text: Berlin! Hör' ich den Namen bloß, da muss vergnügt ich lachen! Wie kann man da für wenig Moos den dicken Wilhelm machen! Warum läßt man auf märk'schem Sand gern alle Puppen tanzen? Warum ist dort das Heimatland der echte Berliner Pflanzen? Das ist die Berliner Luft Luft Luft, so mit ihrem holden Duft Duft Duft, wo nur selten was verpufft pufft pufft, in dem Duft Duft Duft dieser Luft Luft Luft. Ja ja ja: Das ist die Berliner Luft Luft Luft, so mit ihrem holden Duft Duft Duft, wo nur selten was verpufft pufft pufft, in dem Duft Duft Duft dieser Luft Luft Luft Luft. Ich frug ein Kind mit jelbe Schuh: Wie alt bist du denn, Kleene? Da sagt sie schnippisch: "Du? Nanu, ick werd' schon nächstens zehne?" Doch fährt nach Britz sie mit Mama'n da sagt die kleine Hexe zum Schaffner von der Straßenbahn: Ick werd' erscht nächstens sechse! Ja ja! Ja ja! Ja ja ja ja! Das ist die Berliner Luft Luft Luft, .... Der richtige Berliner gibt sich gastfrei und bescheiden. Drum ist er überall beliebt und jeder mag ihn leiden. Wenn sonst man "Mir kann keener"sagt so sagt in jedem Falle wenn's dem Berliner nicht behagt er sanft: "Mir könn'se alle." Ja ja! Ja ja! Ja ja ja ja!

Das ist die Berliner Luft Luft Luft, ....