Paul Petschek

Paul Petschek
Narození21. června 1886
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. srpna 1946 (ve věku 60 let)
Povoláníbankéř a podnikatel
RodičeIsidor Petschek
PříbuzníJulius Petschek (strýc)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Paul Petschek (21. června 1886, Praha[1]18. srpna 1946) pocházel z pražské židovské bankéřské a podnikatelské rodiny Petschků.

Paul Petschek byl členem úspěšné židovské bankéřské rodiny, která roku 1920 založila bankovní dům Petschek a spol. Paul Petschek se narodil jako syn Isidora Petschka.

Doktorát získal za chemii. Spolu s bratry Ottem, Friedrichem a Hansem a strýcem Juliem Petschkem a jeho synem Waltrem založil v listopadu roku 1920 vlastní bankovní dům Petschek a spol. (Bankhaus Petschek & Co.),[2] pro který byl v letech 1923–1929 podle návrhů architekta Maxe Spielmanna postaven jako sídlo Petschkův palác. Paul od října 1928 zastupoval rodinné zájmy v Německu, kde žil v Berlíně-Wannsee. Od května 1936 byl zástupcem rodiny v Londýně.[3]

Rodinnou rezidenci si vybudoval v Bubenči stejně jako jeho bratři Friedrich a Otto (1882–1934).

Po roce 1945 se vila Otto Petschka stala rezidencí velvyslanců USA a v rezidenci Friedricha Petschka sídlí velvyslanectví Ruské federace.[4] Podle seznamu nemovitého majetku rodiny Petschků a Gellertů vypracovaného pravděpodobně po skončení druhé světové války byla posledním majitelem pozemku v Pelléově ulici (stp. 24 s parkem – Čínské velvyslanectví) Marianna Gellertová.[5][pozn. 1]

Odkazy

Poznámky

  1. Nemovitý majetek Paula Petschka v Bubenči seznam neobsahuje, je zde uveden jen jako spolumajitel čp. 1623, Washingtonova 7.

Reference

  1. Matriční záznam o narození a obřízce Paula Petschka židovské náboženské obce v Praze
  2. Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy, nakl. Tilia, 2009. S. 338. [Dále jen Krejčová]
  3. "Krejčová", s. 334.
  4. Velvyslanectví USA v České republice: Rezidence velvyslance USA. [cit. 2018-01-02] Dostupné z WWW.
  5. "Krejčová", s. 341.

Literatura

  • KREJČOVÁ, Helena; VLČEK, Mario. Výkupné za život : vývozy a vynucené dary uměleckých předmětů při emigraci židů z Čech a Moravy v letech 1938-1942 (na příkladu Uměleckoprůmyslového musea v Praze) = Lives for ransom : exports and forced donations of works of art during the emigration of Jews from Bohemia and Moravia 1938-1942 (the case of the Museum of Decorative Arts in Prague). V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. 419 s. ISBN 978-80-86904-35-1. S. 331 - 415.
  • SVOBODA, Jan E.. Praha stoletá (4) K autorství některých pražských fasád období secese, moderny a kubismu. In: Staletá Praha, Ročník XXX. / 2014 / č. 1. S. 91-92. pdf. Dostupné online[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg